Josef Veselý: Slavné grimoáry minulosti
168 stran, nakladatelství Vodnář, Praha 2000, vydání první, vázané, cena neuvedena
ISBN 80-86226-11-5
*
„Z boží vůle existují i knihy kouzelníků…“
Z kultivovaného pražského nakladatelství Vodnář se nám dostalo další knihy z pera Josefa Veselého, jednoho z předních českých znalců hermetických věd, tentokráte věnované slavným magickým grimoárům.
Grimoáry jsou knihy, které obsahují návody pro čarodějnickou či magickou praxi – od předpisů na přípravu preparátů pro léčení přes postupy zhotovování talismanů až po pokyny pro vyvolávání duchů. Etymologicky pochází slovo grimoár z francouzského grammaire (st. angl. grammarye) a označuje magickou knihu nebo také „citýrovati“ z ní.
Tento výbor pojednává o historii a obsahu dvaceti nejzajímavějších grimoárů od nejstarších dob až po dnešek s cílem představit základní díla grimoárové literatury, která je u nás širší veřejnosti prakticky neznámá, a umožnit tak čtenářům orientaci v této opomíjené oblasti písemnictví. Velká část ukázek z magických textů přitom zde vychází česky poprvé. Kniha osloví rovněž bohatým obrazovým doprovodem.
Patrně nejvíce se bude pozornosti čtenářů těšit vůbec první ucelenější informace o nejprokletějším arcidíle temné magie, Necronomiconu. Nás bezesporu zajímá nejenom původ tohoto spisu, ale i to, jakým způsobem se objevovaly na scéně jeho jednotlivé fragmenty. Zajímavá je rovněž zmínka anonymního vydavatele německého vydání, že v pozůstalosti Gregora A. Gregoria bylo nalezeno několik sešitů, které z neznámých důvodů byly přehlíženy a představovaly systém odlišný od jeho dosud vydaných spisů. Tehdy ještě netušili, že se jedná o část Necronomiconu. Je však odlišná od Lovecraftovy verze, která je ucelenější. Je možno souhlasit s editorem anglické verze, „že entity z Necronomiconu B jsou Lovecraftovým ‚Starým bohům‘ analogické“ (můžeme i říci, že jsou totožné) s tím dodatkem, že Kutulu je již korupcí staršího tvaru Cthulhu, které v sobě ukrývá dvojici božstev Set-Hor. Případná nebezpečnost tkví především v tom, že se jedná o velmi staré archetypy z nejzasutějších hladin nevědomí.
Autor v kapitole Grimoárů dvacátého století upozorňuje také na nedávno vydaný reprint vzácné Kabelákovy Knihy tajemství velikého šému, jež obsahuje 72 merkurských géniů. V souvislosti s ní je dobré říci, že oproti vydání F. Bardona zde najdeme protigénie (36), tj. síly opačných vlastností, jimiž se logicky uzavírá řada světlých géniů (36). S jeho jménem se pojí i vydání klasického textu grimoárové literatury, které vyšlo ve Stuttgartu roku 1849 pod názvem Doctoris Iohannis Fausti Magia naturalis et innaturalis oder Dreifacher Höllenzwang, letztes Testament und Siegelkunst. Autorství se připisuje doktoru Faustovi a jeden zachovaný rukopis nese vročení Pasov 1505, jiný ovšem až 1612. Samotná Magia naturalis tvoří jádro díla a jakousi tresť středověké démonologie a evokační magie. Česky byla vydána dvakrát v překladu Františka Kabeláka (Praha 1940 a v roce 1970 péčí Milana Nakonečného).
Další mimořádně zajímavou knihou zde zmiňovanou je De Heptarchia Mystica o systému andělské magie, který sepsal známý okultista John Dee a o nějž se zajímal a všestranně jej studoval známý mág Aleister Crowley. Ten také připravil a vydal Lemegeton čili Menší klíčky Šalamounovy pod názvem The Book of the Goetia of Solomon the King v Boleskinu 1904.
Josef Veselý v úvodu poznamenává, že „grimoáry jsou zajímavou sociologickou a sociálně-psychologickou dokumentací doby, neboť jsou vytvářeny na základě projekce ve své době převládajících lidských potřeb a přání a odrážejí tak charakteristickou mentalitu doby, v níž vznikaly.“
Podržíme-li tuto větu v mysli, jsme schopni dnes na základě analogie odvodit, které produkty dnešní společnosti jsou „grimoáry“ a jaká „média“ slouží k evokaci našich nejskrytějších přání.
Touto cestou se ubírejte…
*
© San
© okultura, MMII
