Začni růst

Aryeh Kaplan: Meditace a Bible. Tradice. Proroci. Verbální archeologie

160 stran, Malvern, Praha 2018, vydání první, vázané
ISBN 978-80-7530-114-7

Malvern se během pár posledních let zařadil mezi nakladatelství vydávající ročně nezanedbatelnou a hlavně neopominutelnou řádku kvalitních titulů převážně specifické duchovní problematiky, logicky hned vedle Trigonu – neboť tu existuje vzájemná spolupráce – případně vyhraněnějšího Oikoymenh, Portálu, Vyšehradu či Academie, a můžeme říct, že dále pak zeje doslova propast, protože Volvox Globator rozšířil vydavatelský záběr i na jiná témata, takže hlavní edice Alef přichází možná s jedním titulem do roka, zatímco bezesporu kvalitní ediční plán nakladatelství Argo se vyloženě duchovní tématice věnuje spíše okrajově, čímž rozhodně nechci opomenout menší nakladatelství se zajímavými knižními tituly, jako je např. Herrmann & synové, dybbuk, Pulchra, Triáda ad.

Rabi Aryeh Kaplan není českému čtenáři neznámým autorem, neboť zde vyšly jeho knihy Meditace a kabala, Sefer Jecira (obě Volvox Globator), Kniha Bahir právě péčí Malvernu, a nyní vyšlo v citlivém překladu Romana Kořana (viz logickou a vysvětlující Poznámku na konci knihy, str. 159) další jeho stěžejní dílo Meditace a Bible.

V předmluvě napsané v roce 1976 autor zdůrazňuje, že „jedním z největších tajemství Bible jsou postupy, jež používali proroci k nabytí výjimečného stavu vědomí,“ není však známo, jak jich dosahovali, a několika málo existujícím pasážím je obtížné porozumět. V podstatě existují dvě metody, jimiž lze dosáhnout mystického stavu změněného vědomí: meditace a drogy. Ještě před dvěma sty lety se o biblické meditaci pojednávalo dosti zevrubně, dnes však už tato skutečnost není obecně známá a jedním z důvodů, proč tomu tak jest, je fakt, že veškerá literatura je v hebrejštině a meditace se z praktických důvodů v židovských kruzích už nepraktikuje.

Důležitým úkolem této knihy je znovu se naučit pojmy užívané v souvislosti s různými meditačními technikami, což je velice důležité, protože hebrejské slovo, které se pro meditaci užívá nejvíce (viz zejména Poznámky na str. 153), není jako takové obecně vůbec rozpoznáno, takže ho většina překladatelů vykládá chybně, čímž se zcela ztrácí význam příslušných textů a lidé si při jejich čtení vůbec neuvědomují, že pojednávají výhradně o meditaci.

Část první, Tradice, kapitola Vnitřní izolace zkoumá právě taková slova s ohledem na jejich jazykové kořeny. Slovo hitbodedut je výraz pro meditaci a odvozuje se z kořene badad, tj. „být sám“, čili fyzické i myšlenkové odloučení a izolace od světa zevnějšího, a Gersonides jasně píše, že přijetí prorockého zjevení vyžaduje izolaci vědomí od představivosti anebo těchto dvou od ostatních perceptivních mentálních schopností. Ačkoli lidská mysl má schopnosti vnímání a koncentrace, naší hlavní starostí je přežít za jakoukoli cenu, a proto musí být všechny schopnosti naší mysli proudit redukujícím filtrem mozku, který je podobný rušičce nežádoucího rozhlasového vysílání, která omezuje vnímání a redukuje mentální aktivitu. Zcela znemožňuje jakýmkoliv způsobem vnímat duchovní říši, přinejmenším jsme-li v běžném stavu vědomí.

Moše Maimonides (viz Prameny, str. 19) píše, že existují dva druhy izolace: vnější a vnitřní, která odkazuje k meditačnímu procesu, zatímco vnější byla přípravou k němu. Hai Ga’on (939-1038 předává učení starších, když praví: „Neexistuje rostlina, která by nad sebou neměla konstelaci (mazal), která ji udeří a řekne: ‚Začni růst.‘“

Osvícení je cílem meditace a skrývá se za slovem ruach-ha-kodeš, „svatý duch“ (srv. Ž 51,12n). Abychom tomuto pojmu porozuměli lépe, je třeba se zaměřit na slovo ruach, „duch“. V Bibli se obvykle používají tři slova: nefeš, ruach a nešama (str. 25). Ve spojitosti se slovem ruach je dobré upozornit na příbuzné slovo reach, „vůně“, neboť v rámci různých zjevení, setkání či mystických vytržení byla mnohokráte zaznamenána libá vůně jako doprovodný projev.

Část druhá, Proroci, kapitola Duchovní síla, je uvedena rozborem hebrejského sova označujícího „proroka“, tj. navi, které vychází ze stejného kořene jako niv, jako ve verši: „Stvořím ovoce (niv) rtů“ (Iz 57,19).

Třebaže v případě Ezechielovy vize (str. 44) existuje velmi podrobná studie Davida Joela Halperina Tváře merkavy[1] (viz recenze O cestě do nebes), upozorňuje Kaplan i zde na disciplínu ma’ase merkava.

K této vizi patří i Cherubové (str. 64), o nichž se zmiňuje Genesis v souvislosti s vyhnáním Adama a Evy ze zahrady Eden (srv. Gn 3,24).

Prorocké techniky (str. 69) navazují na kapitolu o umění „být sám“, tzn. také „prosekat se mocnostmi zla a proniknout skrze kelipot, přičemž v pozadí spočívá význam hudby jakožto jazyka duchovního světa, zamar znamená „zpívat“ a mizmor, „píseň“, vychází z kořene, který značí rovněž „sekat“. Jiné slovo pro píseň, šir, úzce souvisí se slovem šar s významem „vidět“, jako v mystické vizi, příp. „vědět“, jako dosahovat vyššího poznání.

Šestá kapitola pojednává o Božích jménech, která se ovšem v českých překladech s malými výjimkami většinou přepisují, či dokonce zamlčují. V prvé řadě je to Tetragrammaton a kabalisté varují před jeho hlasitým vyslovením. Rabi Moše Kordovero píše: „Přeje-li si kdo vyslovit Tetragrammaton, nechť tak činí se zavřenými ústy, aby žádný vzduch neopustil jeho ústa. Nemělo by nijak znít, pouze nehlasně vysloveno pomocí hrtanu a jazyka. Mezi zasvěcenými je tato metoda známa jako ‚polykání‘ Božího jména.“

Závěr knihy (str. 109n) je věnován části třetí, tzv. verbální archeologii, která na základě zjištěných souvislostí rozšiřuje (mnohdy velmi překvapivě) význam a výklad konkrétních biblických slov a veršů. Za pozornost v ní rozhodně stojí třetí kapitola Řízené bytí. Slovo haga odkazuje totiž k procesu, který přivádí mysl do stavu, kde je zbavena veškeré aktivity. Mysl tak dosahuje úrovně, kde je zbavena všeho, kromě čistého, jednoduchého a elementárního bytí (ačkoliv v textu knihy stojí „existence“, které má poněkud odlišný významu oproti bytí, o němž je tu řeč), mluvíme tedy de facto o oproštění, k němuž vede mj. mistr Eckhart, neboť haga odkazuje také k negaci či „rozpuštění“ ega. Jedinec tak dosahuje stavu čistého bytí (sic!), v němž je řízen vyšší silou (str. 123).

*

Zvolené písmo Pentagraf Pro je v sazbě příjemné pro oko a v navrženém rozpalu se náročný text dobře čte. Rozsahem nevelké knize se přesto dostalo potřebné péče, zejména díky citlivé redakci a pozorné jazykové korektuře Márie Schwingerové, takže se při studia knih Starého zákona stane vedle výše jmenovaných spisů velmi žádanou pomůckou.

*

© San, viiiMMxviii
© okultura.cz

[1] David Joel Halperin: Tváře merkavy. Rané židovské reakce na Ezechielovu vizi. Malvern, Praha 2017.