(Trigon, Praha 2014)
Logos 1/2 2013. Sborník pro esoterní chápání života a kultury
128 stran, nakladatelství Trigon, Praha 2014, brožované
ISSN 0862-7606-2013*
Autorem bakteriofágního objektu na obálce je Vladimír Kokolia. Zavíjení, odvíjení a stavba neseného poselství. Příznačně je hlavním tématem tohoto čísla sborníku Logos posvátná geometrie a její otisk v našem světě.
Úvodníkem je nekrolog Ivo Purše Tradice jako naděje za René Alleauem, jehož otisky v hermetickém díle a vlastní spagyrické dílně toto vzpomínání zaznamenává. Je symptomatické, že místo vybrané k realizaci Díla bylo nakonec využito pro jadernou elektrárnu a proti ní vystoupili tři lidé: tamní zámecký pán, jediný místní komunista a – dodejme – jediný místní alchymista. Jaké ingredience se v tom tyglíku sešly, přec řízené atomové reakci nezabránily…
Ladislav Puršl vedl krásný rozhovor s Ladislavem Moučkou, který se ukázal být psychogeografickou poutí vlastní vnitřní krajinou, příznačně uvozenou zvolenou myšlenkou: „Těžko budu odhadovat, co je za kopcem, když neznám krajinu pod nohama.“
Za ním logicky následuje vlastní článek Ladislava Moučky o Světle ohně smlouvy, který je počat coby Berešit a rozvíjí některé nastíněné myšlenky z jeho knihy Nachaš – had Mojžíšovy knihy Genesis.
V šlépějích nad jeho prací medituje Jindřich Veselý O stromu života.
Ondřej Lesák rozehrál geometrické variace na Keplerův model Mysterium Cosmographicum a nazval je Architektura sluneční soustavy.
Lukáš Loužecký z angličtiny a němčiny přeložil Modlitbu Constanta Chevillona, který byl filosofem a mučedníkem martinismu († 1944).
Martin Stejskal se v článku K esoterním prvkům Královského letohrádku zamýšlí nad stavbou Belvedéru v Praze, k nimž udělala pěkné fotografie Jana Stejskalová – zaujme především Spoutaný Furor jako Prima materia.
Pánové Zdeněk Semerád, Petr Kotyza, Pavel Zahradník a Otto Štemberka se zadívali do zrcadla přírody a sepsali Spiegel, uvozený příhodně veršem 1Kor 13,12, a třetí z nich toto zahledění doplnil statí Život trutnovského lékárníka Heinricha Spiegela.
Lukáš Loužecký se zabývá iniciační legendou Chrám a jeho služebníci (Martinez de Pasqually a Louis-Claude de Saint-Martin), jakož životem, dílem a pokračovateli martinistické filosofie a v tématu pokračuje i Petr Kalač Dvěma dokumenty českého martinistického hnutí z doby po první světové válce.
Dřívější kastelán na zámku ve Vranově nad Dyjí Karel Janíček se rozepsal O výmalbě pánského salonu, místě, které důvěrně poznal za svého dlouhého, ba celoživotního působení, o alchymických motivech malby a jasně zednářských symbolech umístěných ve štítech pod obrazy.
Václav Cílek napsal esej Jiné katedrály, „o chvějivé přítomnosti boží, jež jednou za několik staletí správným tónem rozezní lidskou tvořivost.“ Nenápadně stojí i za fotografií Mlha u Borobuduru, doplněnou stejnojmennou básní Patrizie de Rachewiltz.
Zuzana Zadrobílková přispěla historizující studií Gustav Meyrink a Paul Leppin – zrcadlení života a díla, po níž následují tři Leppinovovy vzpomínky: Meyrink a spiritismus, Bankéř Meyer, Návštěva u Meyrinka, dále dopisy z pozůstalosti, a vlastní Autobiografie. Člověk se od něj dozví podivuhodnou zprávu, jak se Hugo Steiner, autor fascinujících ilustrací k Meyrinkově Golemu, „zahanbený a ponížený obrátil k Evropě zády a za mořem nabídl svůj vizionářský talent jisté naftařské firmě“!
Hieronymus Brunschwig nás prostřednictvím –zz– proškolil, Kterak pícky k dystylování strojiti (Liber de arte distillandi) a uvedl ukázku z této proslulé knihy: Krátké a snadné naučení a zpráva.
Jen Krása se nestal Pověstným pátým kolem u vozu, naopak se zadíval na jeho rodokmen a vedl k němu rozjímání.
Petr Kalač sepsal Vzpomínku na Vaju, „pravděpodobně největší vyznavačku odkazu Pierra de Lasenic, akademickou malířku Vaicu Papadopulu,“ která zemřela 13. ledna 2013.
Závěrem jsou uvedeny recenze Milana Nakonečného a Lukáše Loužeckého.
Básnickými texty jsou zastoupeni Dane Rudhyar, Roman Kinkor, Božena Správcová, Patrizia de Rachewiltz a Markéta Hejná.
*
Máte v knihovně všechna čísla sborníku LOGOS?
*
© San
© okultura ixMMXIV
