UFO & Rock and Roll
Extraterrestrial Musical Forces
„Cizinec“ byl ve starověkých společenstvích vnímán jako největší hrozba.
Kniha Michaela Luckmana nazvaná Alien Rock: The Rock ’n’ Roll Extraterrestrial Connection[1] nabízí důkazy o přímém spojení mimozemských bytostí s Elvisem, Beatles, Rolling Stones, Davidem Bowiem, Jimi Hendrixem a Michaelem Jacksonem.[2] Když začínal sbírat materiál k této knize, byl si vědom, že se pěkná řádka slavných rockových hvězd zajímala o UFO a také napsala písně o mimozemských návštěvách, nikdy si však neuměl představit, že tolik hudebních ikon bude mít přímé spojení s intelligentními bytotmi z jiných světů a že muzikanti jako Jerry Garcia, Dave Davies ze skupiny Kinks, Sammy Hagar z Van Halen, Rick Wakeman z Yes, Cat Stevens a další sami zažili únos. A také nečekal, že mnoho rockových i popových hudebníků bude připisovat neviditelným kosmickým supermocnostem, jimž dal název Extraterrestrial Musical Forces (Mimozemské hudební síly), podíl na vzniku svých největších hitů a bude se podle nich řídit i při vystoupeních. Dalším pozoruhodnou informací je zjištění, že UFO bylo neoddělitelně spjato s některými rockovými koncerty a také k nim bylo přitahováno – viděli je vznášet se nad davy ve Woodstocku, v Altamontu a při festivalu na Isle of Wight. Zdá se, že prostě existuje nějaké kosmické a hudební spojení.
Carlos Santana by například bez svého kosmického společníka, Metatrona, provázejícího jej během nahrávání alba Supernatural,[3] nikdy nedosáhl ocenění Grammy Award. Na obalu desky vidíme konga, na nichž poskakují dvě bytosti se svatozáří nebo ve skafandru, a vévodí mu korunovaný okřídlený Carlos, připomínající takto okřídlený glóbus nebo Ašuru v létajícím voze.[4] Vnitřní inlay je v tomto směru ještě výmluvnější – je na něm UFO v podobě vimanu.
Únosy, za nimiž stojí mimozemšťané, blízká setkání a pozorování UFO jsou už tak běžné, že Sheryl Crow, Foo Fighters, Frank Black a mnoho dalších dnešních špičkových umělců napsalo písně o onom podivném fenoménu, kdy je tělo nějaké osoby teleportováno mimozemskými bytostmi zavřeným oknem ze svého domova[5] za účelem nějakých lékařských experimentů na palubě UFO, než ji téměř nedotčenou propustí.
Popová zpěvačka a hvězda filmu Pomáda (s Johnem Travoltou) herečka Olivia Newton-Johnová prohlásila, že v roce 1963, když jí bylo patnáct, viděla stříbrný objekt letící opravdu obrovskou rychlostí.
Popěvek Sheryl Crow ve skladbě Maybe Angels[6] se posouvá od setkání duchem svatým posedlých v Pensacole až k tajným základnám UFO v Novém Mexiku. Zpívá: „I swear they’re out there / My bag’s all packed in case they come for me… I’m headed down to Roswell… I believe they’re coming back for me…“
„Člověk z Marsu.“
Rodný dům Elvise Presleyho (1935-1977) v městečku Tupelo ve státě Mississippi byl obklopen zvláštním modrým světlem, když král rock ’n’ rollu vstoupil do tohoto světa, nebo možná spíš přestoupil z nějakého jiného. Elton John během účinkování v show Davida Lettermana řekl, že když poprvé uviděl fotografii Elvise Presleyho z (alba) Heartbreak Hotel na obálce časopisu Life, měl dojem, že Elvis vypadá jako „člověk z Marsu.”[7]
Elvis spatřil UFO během svého života několikrát, rozhodně mnohem častěji, než jak se poštěstí běžnému člověku. Už jako dítě, když mu bylo šest nebo sedm let, komunikoval se dvěma kosmickými bytostmi světla. Tyto světelné bytosti mu zjevily jeho budoucnost. V tom věku si ještě neuvědomoval, co vidí, ale to, co mu ukázaly, bylo něco jako filmový záběr nebo malý zlomek toho, jaká budoucnost ho čeká. Viděl muže na pódiu v bílém obleku, ale neuvědomoval si, že je to on sám, to mu došlo až mnohem později. Informovali ho, a on tomu věřil, že přišel z planety obíhající kolem modré hvězdy v souhvězdí Oriona. Podle blízkého přítele a uměleckého kadeřníka Larry Gellera on a král rock ’n’ rollu jednou spatřili UFO, když projížděli pouští. Při jiné příležitosti Geller sdělil, že v poli poblíž Elvisova panského sídla Graceland viděli zvláštní světla.
Lysergová anarchie
1966
UFO Club je suterénní bar v londýnském West End, kde Nick Mason, Roger Waters, Syd Barrett a Rick Wright z Pink Floyd měli koncert 23. prosince 1966 podpořený psychedelickou světelnou show. Spisovatel Jenny Fabian vzpomíná na své tehdejší dojmy: „Ty věci kolem UFO se navždy nesmazatelně vtiskly do mé paměti. Kaftany, cákance barev… úžasné! Nemohli jste si přát už nic lepšího, když jste se zbláznili v UFO.“ Skladba Interstellar Overdrive[8] představuje esenci lysergové anarchie, byla jednou z úplně prvních psychedelických instrumentálních improvizací nahraných rockovou kapelou a vyšla na jejich debutovém albu The Piper at the Gates of Dawn vydaném v roce 1967.
Představuje první výpad Pink Floyd do oblasti space rocku společně se skladbou Astronomy Domine[9] mající stejný důraz na chromatičnost a Syd Barrett se inspiroval jak volnými improvizacemi skupiny AMM a jejich kytaristou Keithem Rowem, tak také Franka Zappy z období alba Freak Out! (1966) a skladbou Eight Miles High skupiny The Byrds. Skladba Astronomy Domine („Pane Hvězdáři“) naznačuje skryté souvislosti za noční oblohou:
Stars can frighten
Blinding signs flap
Flicker, flicker, flicker blam. Pow, pow
Stairway scare Dan Dare who’s there?
Psychotic Reaction[10] od Count Five vyšlo původně jako singl v únoru 1965, ale dostalo se mu jen malého zájmu z řad nadšenců kalifornského posluchačstva. Dvě úletové pasáže, inspirované sekvencemi skladby I’m A Man skupiny The Yardbirds, ji posunuly o kousek dál, když sólové kytaře dali více prostoru, aby zahrála hypnoticky znějící rif. Mělo to za následek to, že Count Five, se zcela jistě stali první psychedelickou kapelou v historii rock and rollu. Psychotic Reaction pak vyšlo o pár měsíců později v červenci 1966 a stalo se národním megahitem.
The Byrds v témže roce nahráli skladbu Mr. Spaceman[11] vydanou na albu Fifth Dimension (1966). Tento hit na singlu – společně s B-stranou 5D (Fifth Dimension) – dal podnět k prvnímu použití pojmu „space rock.“ Country-rockové drnčení, jak jej slyšíme ve skladbě Mr. Spaceman, samozřejmě vůbec nepřipomíná epičnost progresivního rocku, která bude později v 70. letech s tímto pojmem spojována, ale téma této dvouminutové melodie Byrds je nicméně úplně v souladu s těmito pozdějšími díly. Roger McGuinn napsal bezstarostný příběh o muži, jehož každou noc navštěvuje UFO, je však zklamán, když ho odmítnou vzít na palubu a na výlet oceánem hvězd. McGuinn doufal, že mimozemšťané třeba budou povzbuzeni pokusit se o kontakt se Zemí, když uslyší skladbu v rádiu ve frekvenčním spektru amplitudové modulace (AM), bohužel se ale tyto signály ve vesmíru rychle rozptylují, každopádně díky za pokus, Rogere…
„Nothing is real.“
- Strawberry Fields Forever, The Beatles (John Lennon).
1967
Mark Lindsay z americké skupiny Paul Revere & the Raiders vzpomínal, jak doma poprvé poslouchali singl Strawberry Fields Forever[12] od Beatles společně s tehdejším producentem Terry Melcherem: „Když písnička skončila, dívali jsme se prostě jeden na druhého a já řekl, ‚A co teď jako kurva budeme dělat?‘ Tímto singlem nastavili Beatles laťku, jak by měla vypadat popová nahrávka.“ Lindsay sdělil, že potom zjistil, že klipy pro skladbu pocházely z vysílání televizní show Raiders Where the Action Is. Podle autora Stevena Gainese byla „zázračná a jinak znějící“ kvalita singlu Beatles jedním z řady faktorů, které urychlily úpadek citového rozpoložení Briana Wilsona, když pracoval na albu Beach Boys s názvem Smile, a nakonec vedlo k tomu, že tento projekt pohřbil, traumatizován obtížemi během nahrávání. Wilson prvně slyšel Strawberry Fields Forever v autorádiu, zrovna když byl pod vlivem barbiturátů. Podle jeho spolujezdce, Michaela Vosse, se stalo toto: „Jenom potřásl hlavou a řekl, ‚Oni už to dokázali – to, co já chtěl udělat se Smile. Možná už je příliš pozdě.‘“
Skladba Flying od Beatles (1967), původně nazvaná Aerial Tour Instrumental,[13] je psychedelická instrumentálka o zážitku z létání, ať už v nějakém stroji nebo jen v představě ve vlastní hlavě. Existuje plakát zobrazující slavnou čtyřku jako mimozemšťany z vesmíru, na němž se kombinuje fascinace veřejnosti mimozemskými stvořeními s Beatles. John Lennon věřil, že se mohl stát obětí únosu UFO.
Jerry Garcia z Grateful Dead uvedl, že byl po dva dny zadržován v něčem, co nazýval „futuristická vesmírná loď, na níž byli insektoidi.“ Jistou výpověď nalezneme ve skladbě Cryptical Envelopment z roku 1967: „The other day they waited / The sky was dark and faded[14] / Solemnly they stated / He has to die.“ Popsal je jako větší bytosti, něco jako přerostlé kudlanky nábožné, takové zprávy čas od času slýcháváme. V průběhu 70. let se rovněž zmiňoval o dalších kontaktech s daleko vyspělejšími bytostmi.
V létě roku 1966 se Jimi Hendrix přemístil do Greenwich Village v New York City. Tady začal s experimentováním rockového zvuku jdoucím za hranice rytmů v Harlemu a bluesové scény. Když vystupoval se svojí skupinou Jimmy James and the Blue Flames v Cafe Wha?, Hendrix tam hrál určité prvky nebo ranou verzi skladby Third Stone from the Sun. A pokračoval v tom i poté, co se přestěhoval do Anglie s novým manažerem Chasem Chandlerem. Oba dva se zajímali o science fiction a četli rovněž díla amerického autora Philipa Jose Farmera, jak na to Chandler vzpomíná: „Měl jsem doma spousty knížek science fiction… Jako úplně první Jimi četl Earth Abides.[15] Není to žádný Flash Gordon, je to katastrofický příběh o konci světa, o novém počátku. A pak je přečetl úplně všechny. A někde v tom všem se zrodily skladby Third Stone from the Sun a Up from the Skies.“
Hudební žurnalista Charles Shaar Murray je spojuje s „mlhavým kosmickým džajvem jako vystřiženým ze science fiction příručky od Sun Ra.“ Hendrixův kronikář Harry Shapiro naznačuje, že jeho odkaz na slepici mohla inspirovat skladba Ain’t Nobody Here but Us Chickens ve stylu jump blues od Louise Jordana – jeho největší hit roku 1946 – a byla populární mezi rhythm and blues kapelami v Seattlu, kde Hendrix vyrůstal a také prvně koncertoval.
Jimi Hendrix je také jedním z nejranějších inovátorů tohoto žánru a skladbou Third Stone from the Sun[16] z alba Are You Experienced přispěl nejen k tvorbě nového zvuku rocku, ale i k zavádění nových postupů, jako např. vkládání zrychlených útržků rozhovorů, nebo potlačených do pozadí, které mají vzbudit dojem, že se „mimozemšťané“ dohadují o tom, jak se mají ve svém zvláštním stroji přiblížit k Zemi, jenže v konci skladby se skrývá výhrůžka, že Jimiho unesou a on už zřejmě nikdy neuslyší Beach Boys… Když se pozorně zaposloucháte [0:42], uslyšíte v nostalgických tónech kytary nápěv klasické skladby Bolero francouzského hudebního skladatele Maurice Ravela.[17]
Strange beautiful grass of green,
With your majestic silver seas
Your mysterious mountains I wish to see closer
May I land my kinky machine?
Although your world wonders me,
With your majestic and superior cackling hen
Your people I do not understand,
So to you I shall put an end
And you’ll never hear surf music again.
Jimi Hendrix věřil v UFO a tvrdil, že ho během svého života viděl několikrát. Na koncertě na Havaji, krátce před svou smrtí, Hendrix a několik dalších účastníků oznámili, že nad hlavou spatřili UFO.
2000 Light Years from Home[18] je skladba Rolling Stones z psychedelického rockového alba Their Satanic Majesties Request (1967), kterou napsal Mick Jagger a Keith Richards:
Sun turnin’ ′round with graceful motion
We’re setting off with soft explosion
Bound for a star with fiery oceans
It’s so very lonely, you’re a hundred light years from home
Freezing red deserts turn to dark
Energy here in every part
It’s so very lonely, you’re six hundred light years from home
It’s so very lonely, you’re a thousand light years from home
It’s so very lonely, you’re a thousand light years from home
Bell flight fourteen you now can land
Seen you on Aldebaran, safe on the green desert sand
It’s so very lonely, you’re two thousand light years from home
It’s so very lonely, you’re two thousand light years from home
Skladba se nedávno objevila ve filmu Men in Black 3 (2012), když Will Smith jako James Darrell Edwards III alias Agent J vyjde po pádu se strojem času z mrakodrapu rovnou do roku 1969 a uvidí psychedelickou kulturu v plném rozkvětu; později se rovněž dozví, že agent K je nasazen na sledování Micka Jaggera, neboť agentura má zato, že je mimozemšťan, jehož poslali na Zem, aby se tu pářil s pozemskými ženami.
Oblíbená britská rockpopová kapela Moody Blues měla opravdu blízké setkání s doutníkovitou vesmírnou lodí a malými šedivými mimozemšťany jedné pozdně podzimní noci v roce 1967. „Vraceli jsme se do Londýna po koncertě v Carlisle,“ vyprávěl bubeník Graeme Edge. Seděl v autě s Denny Lainem, Mikem Finderem, Rayem Thomasem a Clintem Warwickem. UFO proletělo nad autem a pak přistálo na blízkém poli. „Bylo to velmi tajuplné a my se cítili jako ve snu,“ řekl Graeme.
„Viděli jsme ten objekt. Měl tvar jako tlusté cigáro s malým výčnělkem na vrcholu, se sedmi červenými světly… Horní část objektu vypadala kovově, zatímco spodní část byla červená a pulzovala zleva doprava. Zničehonic nás všechny posedla hrůza a panika,“ pokračoval Graeme. Odjeli a když se obrátili dozadu, viděli, že objekt stále ještě pulzuje v poli.“
O pár let později, když někdo požádal Graemea, jestli by nebyl tak hodný a nenamaloval, jak ten mimozemšťan vypadal (Graeme ve svém původním líčení mimozemšťany nikdy nezmínil), udělal nákres malého šedého mimozemšťana a pravil, že „se zdá, že přišel z nitra“ jeho mysli, čímž se zvyšuje možnost, že Moodys se ve skutečnosti setkali s bytostí či bytostmi, jež nepocházely ze Země.
Po tomto zážitku začala skupiny s natáčením kosmických alb, jako třeba Days of Future Past a In Search of the Lost Chord. Procession, první skladba Moodys z jejich alba Every Good Boy Deserves Favour z roku 1971, má spousty narážek na to, že mimozemšťané stáli u zrodu života na této planetě.
V písni jsou použita tři klíčová slova: prázdnota, stvoření a kontakt.
„I Am The Lizard King.“
1968
The Doors vydali roku 1968 album Waiting for the Sun, kde je rovněž skladba Not to Touch the Earth,[19] v níž se téměř jakoby mimochodem objevují na konci tato slova: „I Am The Lizard King / I can do anything.“ Přitom však už poslední sloka odkazuje na cosi zvláštního: „The minister’s daughter’s in love with the snake / Who lives in a well by the side of the road.“ Dcera ministra se zamilovala do hada, který žije ve studni na konci cesty. Celé je to v režii toho, který o sobě říká: „Jsem ještěří král a mohu úplně všechno.“ Neměla by ani být pominuta narážka na černé slunce v závěrečném, zlověstně pozměněném refrénu: „Sun, sun, sun / Burn, burn, burn / Moon, moon, moon / I will get you / Soon… Soon… Soon!“[20]
Konspirační teorie živí nejrůznější témata a jedno z nich říká, že „celá věc povstala jako studie MK-ULTRA zabývající se možností použití rockové hudby jakožto nástroje na ovládání mas. Bylo řečeno mnohé o opakujících se odkazech na ještěra ve slovech písní Jima Morrisona, jež měly sloužit jako důkaz jeho vazeb na čarodějnictví. Tvrdilo se, že se Jim účastnil přísně tajného vládního programu, na němž se podíleli i mimozemské bytosti ještěrčího vzhledu. Když jsem se dotázal slečny Rubiové na význam těchto slov ve světle jejího výzkumu, rozsáhle citovala z práce The Jim Morrison Manual Case, kde se tvrdí, že agenti zapojení do nejvyšších vrstev programu MK-ULTRA byli obvykle označováni jako „ještěří muži“ či „ještěří lidé.“ Odtajněné dokumenty MK-ULTRA potvrzují, že tento vztah osobnosti k hypnotické vnímavosti byl studován už od počátku padesátých let jako způsob, jak u někoho vybudovat úzkost, především u jistých cílových skupin jako je mládež. Citace zahrnovala slova ze skladby The Doors známé z živého vystoupení – The Celebration of the Lizard,[21] která jsou velice sugestivním úvodem a počátkem hypnotického sezení, pokud se na to díváme tímto způsobem, a jednu chvíli odkazuje na tento proces jako na „hříčku“,[22] jak to možná podal Jimovi i jeho strašidelný otec, když byl ještě dítě.
MK-ULTRA je dobře známé svým údajným používáním hypnózy za účelem implantování behaviorálních příkazů do obětních beránků, jako v případě „osamělých pachatelů” a vrahů Lee Harveyho Oswalda a Sirhana Sirhana. Při více příležitostech Jim Morrison prohlašoval, že pije proto tolik, aby umlčel hlasy v hlavě, a možná ani tak nešlo o barvité líčení. Možná byly texty jeho písní jistou variantou exorcismu, aby se zbavil psychického traumatu vyvolaného dlouholetou hypnotickou indoktrinací. David Icke, teoretik paranormálních jevů, prohlašuje, že nejvlivnější rodiny světa jsou ve skutečnosti řízeny lidsko-ještěřími hybridy a že tomu tak je už po staletí, a na toto téma napsal už hezkou řádku esejů. Klasifikace „Z“ (používané zejména u těch, kdož byli zraněni v boji nebo postřeleni), kterou Jim obdržel za své zranění v armádě (John Densmore, bubeník The Doors, se s ním viděl hned poté, co mu ji udělili), je v této spojitosti dalším záhadným artefaktem. Na vrcholu slávy The Doors sdělil Jim Morrison reportérům, že jeho rodiče jsou mrtví, a Jimův otec k tomu v té době podotknul, že to udělal zřejmě proto, aby „ochránil svoji rodinu.“ Morrison st. přidal na Jimův náhrobek řecký nápis: ΚΑΤΑ ΤΟΝ ΔΑΙΜΟΝΑ ΕΑΥΤΟΥ, tj. „věrný svému duchu.”[23]
Ringo Starr v animovaném celovečerním fantasy filmu Yellow Submarine říká, že žlutá ponorka, která ho pronásleduje, „musí být jedním z oněch neidentifikovaných létajících podšálků.“
Mick Jagger z Rolling Stones spolu se svou přítelkyní, zpěvačkou Marianne Faithful, prohlašovali, že viděli žhnoucí doutníkovité UFO, když stanovali v Anglii v roce 1968.
UFO Club
1969
Skupina UFO se pojmenovala po slavném londýnském psychedelickém prostoru UFO Club a založili ji Phil Mogg a Pete Way v roce 1969. Jak „Strašák,“ tedy The Boogie,[24] ve vojenské hantýrce UFO, tak instrumentální Unidentified Flying Object[25] z eponymního alba UFO 1 se staly námětem prvních skladeb této britské skupiny z konce psychedelických šedesátých let; o dva roky později na albu Flying (1971) to byla skladba Silver Bird:[26]
All of a sudden the door slid back and someone was there
A strange kind of being spoke to me in my tongue
Step inside, we‘ll take you away in our plane
We‘ll fly you so high, You‘ll never have the chance to complain
To leave this earth, never even.
A v podobném duchu jsou i slova titulní skladby Flying:[27]
It’s so strange I feel this way, it’s so real, it’s happening today,
Stop still something burns my body falls I begin to turn
Flying drifting falling down, I found myself beneath the ground,
In a place that’s strange to me, the earth is black and there’s not a tree
Well its so dark there’s not a sound just the feeling of wanting to be found
I must make haste to be gone, in this place I do not belong
I thought I tried to move a foot, I just remained where I stood,
And in the distance I heard aloud the shrill of blank deathly sound
I tried, I tried, I tried to run, but every move I was where I begun,
It’s too late, shadows over me blind my eyes I cannot see
All my strength all my love, someone help me please above,
Death will surely take me down, I’ll be doomed to live beneath the ground.
Líčení snové scény s projevy spánkové obrny s halucinacemi doprovázené pocity dušení či tlaku na hrudi, dojem přítomnosti čehosi zlovolného a celkový pocit absolutní bezmoci a šílené hrůzy připomíná noční můru, což původně odkazovalo na démonickou ženu, která dusí spícího tím, že mu leží na hrudi. Na Newfoundlandu jí říkali „Old Hag“, stará babizna.[28]
Space Oddity[29] napsal a nahrál David Bowie, na singlu vyšla 11. července 1969 a jde přitom o úvodní skladbu jeho druhého studiového alba. Píseň je o kosmickém letu majora Toma, fiktivního astronauta, vydaná během období velkého nárůstu zájmu o lety do vesmíru. Spojené státy zahájily misi Apollo 11 o pět dnů později a šlo o vůbec první let s lidskou posádkou, která pak přistála na Měsíci o dalších pět dnů později. Text také parodoval britský vesmírný program, který byl tehdy a stále je i dnes jen automaticky pilotovaným projektem. Bowie pak zakomponoval postavu Majora Toma do skladeb Ashes to Ashes,[30] Hallo Spaceboy a náznaky se najdou i ve videu pro Blackstar.[31]
Creedence Clearwater Revival si napsali pro album Willy and the Poor Boys (1969) skladbu It Came Out of the Sky.[32] John Fogerty využil názvu jednoho béčkového sci-fi filmu a zápletky, přičemž nikdy nevyšlo najevo, co „to“ vlastně znamená; jenom jsme prostě slyšeli, že všichni ostatní viděli UFO přistávat „jižně od Moline.“ Fogerty vysvětluje, že vědci mají snahu najít přirozené vysvětlení. Vatikán v tom vidí znamení Boží, konspirátoři svalují vinu na komunisty, Hollywood to využije k výrobě velkorozpočtového filmu a tehdejší viceprezident Spiro Agnew hledá, jak by z „toho“ profitoval.
Jim Sullivan, zpěvák a kytarista, nahrál v roce 1969 psychedelicko-folkrockové album s názvem U.F.O., a stejnojmenná titulní skladba[33] dokonce obsahuje kryptický text o tom, jak opustil rodinu a v poušti byl unesen mimozemšťany. O šest let později, 4. března 1975, odjel sám VW Broukem do Nashville. Je známo, že ho zastavila policejní hlídka kvůli tomu, že si to šněroval po silnici do Santa Rosa, nějakých patnáct hodin poté, co se vydal na cestu. Vzali ho na místní policejní stanici, kde zjistili, že je střízlivý, tak mu řekli, aby si odpočinul, což udělal. Zaregistroval se v motelu La Mesa v Santa Rosa v Novém Mexiku. Pozdější zprávy však naznačují, že tam nepřespal, klíče nechal v pokoji a šel si do místního obchodu koupit láhev vodky. Následujícího dne ho pak i s autem spatřili o čtyřicet kilometrů dál na odlehlém ranči, který vlastnila rodina Gennetti, kteří se vyptávali, co tam pohledává. Auto tam pak našli opuštěné, zůstaly v něm peněženka s penězi, papíry, dvanáctistrunná kytara, oblečení a krabice jeho neprodaných vinylů, a naposledy jej viděli, jak kráčí směrem do pouště, v níž se kupodivu nachází mnoho přírodních jezer, jedno s příznačným jménem Modrá díra. Zmizel beze stopy a nikdy více už ho nikdo nespatřil a jedna z teorií odkazuje na titul jeho první nahrávky, totiž že se stal předmětem mimozemského únosu. Rodina se ho vydala hledat a zúčastnila se pátrání, místní noviny otiskly zprávu o pohřešované osobě, ale k ničemu to nevedlo. Zhruba v tutéž dobu odešel šerif do důchodu a Genettiové se odstěhovali na Havaj. Jimův manažer Robert „Buster“ Ginter později tvrdil, že během brzkých ranních hodin po dlouhém nočním vyprávění Jim a Buster spolu mluvili o tom, co by ten druhý dělal, kdyby jeden z nich zmizel. Jim řekl, že by odešel do pouště a nikdy se už nevrátil. Někteří si mysleli, že u místní rodiny údajně spojované s mafií upadl v nemilost.
Ve skladbě U.F.O. Sullivan zpívá, jak projíždí autem pouští, rodinu nechal za sebou, a unesou ho mimozemšťané. Možná se šedivákům tak moc líbily jeho písničky, že mu s radostí vyhověli. Určitě pro něj měli lepší kytaru…
Shaking like a leaf on the desert heat
His daddy’s got a bang that’s hard to beat
I bought me a ticket got a front row seat
I’m checking out the show
With a glassy eye
Looking at the sun dancing through the sky
Did he come
By ufo
Lotta chicks will pull in the book I read
Only man I know that got up from the dead
Lot of people living by the words that he said
I’m checking out the show
With a glassy eye
Looking at the sun dancing through the sky
Did he come
By ufo
Think he’ll ever come again a different way
Maybe he is coming though while I was away
Too much goodness is a sin today
I’m checking out the show
With a glassy eye
Looking at the sun dancing through the sky
Did he come
By ufo
There is something happening
It isn’t too clear
Just a little different than the previous year
I think that happiness is getting very near
I’m checking out the show
With a glassy eye
Looking at the sun dancing through the sky
Did he come
By ufo?
Did he come
By ufo?
Did he come
By ufo?
Rok 1969 byl rovněž rokem selháním utopických snů generace 60. let. Klamný úsvit festivalu ve Woodstocku byl zakončen strašlivou vraždou Sharon Tateové Mansonovou „rodinkou“[34] v Los Angeles a nechvalně proslulým rockovým festivalem Rolling Stones pod názvem Altamont Free Concert na závodním okruhu v Altamontu v severní Kalifornii. A nová kapela jménem Led Zeppelin, vyznávající drsný a neotřelý zvuk a temný okultní světonázor, tam rozstřelila sešlost lidí očekávajících „mír a lásku“[35] a připravila jeviště pro přehlídku rádoby satanistických imitátorů.
Jako démonická sprška muselo kronikářům připadat mistrovské dílo undergroundového filmaře Kennetha Angera, když vydal (1969) krátkometrážní film Invocation of My Demon Brother,[36] dílo dedikoval svému hrdinovi, britskému okultistovi Alexanderu „Aleisteru“ Crowleymu. Využívá skokových střihů, montáže černomagických rituálních obrazů společně se stopáží z koncertu Rolling Stones v Hyde Parku, konaného na památku Briana Jonese, který zemřel 3. července toho roku. Anger se vložil neblahé sféry vlivu Rolling Stones, takže ego Micka Jaggera nabobtnalo do mamutích rozměrů, když si začal sám sebe představovat jako pozemskou inkarnaci Lucifera, rebelujícího anděla křesťanské mytologie. Jagger byl pověřen Angerem, aby napsal soundtrack pro Invocation a vytvořil dvanácti minutovou suitu smyček na páscích s použitím primitivních syntezátorů, rozladěných akordeónů, perkusí a basové linky. Hudba je naprosto odlišná od toho, co obvykle spojujeme se jmény Rolling Stones nebo Jagger, a ještě i dnes zní nebezpečně avantgardně.
1970
V roce 1968 vznikla v německém Heidelbergu skupina The Guru Guru Groove, která se později přejmenovala na Guru Guru, kterou tvořili bubeník Mani Neumeier, baskytarista Uli Trepte a kytarista Eddy Naegeli, a žili v komuně v Odenwaldu, kde experimentovali s různými halucinogenními drogami. Hráli fúzi free jazzu, avantgardy, psychedelie a rocku, v níž tito tři hudební alchymisté spojovali prvky těchto nesourodých žánrů. V té době už byli na nejlepší cestě stát se jednou z předních skupin německé undergroundové scény. V titulní skladbě UFO se v dálce ozývají sci-fi zvuky, Axova ostřená kytara, bzučící basa a dunění činelů se pojí s údery do bicích. Uslyšíte tam dokonce i zpětnou vazbu a Ax pak rozpoutá spalující, psychedelické sólo. Následně předává štafetu Manimu, který předvádí svůj charakteristický styl bubnování. Uliho basa se mu na každém kroku vyrovnává. V tomto psychedelicky rockovém opusu kouzlí hudební šamané. UFO je stále považováno za klasické album krautrocku.
Neil Young v titulní skladbě After the Gold Rush[37] stejnojmenného alba z roku 1970 opakuje téma „stříbrného stroje“ a předjímá tak o dva roky téma skladby Silver Machine od Hawkwind. Zdálo se mu totiž, že viděl stříbrné vesmírné lodě letící žlutým slunečním oparem a vířící barvy kolem vyvolených, dopravujících nové stříbrné símě matky přírody do nového domova na slunci.
Well, I dreamed I saw the silver
Space ships flying
In the yellow haze of the sun,
There were children crying
And colors flying
All around the chosen ones.
All in a dream, all in a dream
The loading had begun.
They were flying Mother Nature’s
Silver seed to a new home in the sun.
Flying Mother Nature’s
Silver seed to a new home.
Starman Who Fell to Earth
1972
Starman[38] z alba The Rise and Fall of Ziggy Stardust and the Spiders from Mars nahrál David Bowie v roce 1972. Ziggy Stardust není mimozemšťanem, nýbrž pouhým povrchním poslíčkem, který se u mimozemských bytostí přimlouvá za záchranu Země v posledních pěti letech existence lidstva (srv. slova skladby Five Years z téhož alba). Starman vypráví příběh teenagerů, kteří si vyslechnou Ziggyho poselství o mimozemských bytostech čekajících na nebi a připravených přistát se svými kosmickými loděmi na zemi, pokud mladí lidé dokážou vykřesat jiskřičku (naděje). Píseň je klíčovým momentem v příběhu Ziggyho, ale také v Bowieho kariéře.
There’s a starman waiting in the sky
He’d like to come and meet us
But he thinks he’d blow our minds
There’s a starman waiting in the sky
He’s told us not to blow it
Cause he knows it’s all worthwhile
David Bowie se stává opravdovým Starmanem v klasickém kultovním sci-fi filmu The Man Who Fell to Earth[39] režiséra Nicolase Roega z roku 1976 volně adaptovaném podle novely Waltera Tevise. Postava Thomase Jerome Newtona, již ztvárnil, vpadla do pop-kultury zdánlivě odnikud. Sledujeme Newtona, cestovatele z mysteriózní mimozemské planety sužované suchem, jak se přichází už na třetí planetu při své pouti za hledáním vody. Jeho záměrem je stát se miliardářem a technologickým mogulem (jen si představte, jak se Ziggy Stardust potkává s Elonem Muskem…) a upotřebit patenty k různým pokročilým technologiím, které si přinesl sebou, aby využil tento dar ke zkonstruování vesmírné lodi, který by odvezla všechnu vodu ze Země zpátky na jeho domovskou planetu. Newtonova bezpohlavnost jde perfektně ruku v ruce s Bowieho androgynní personou, již si na své pop-punkové dráze vypěstoval, která není ani mužská ani ženská, a přesto je schopná oslovit obě pohlaví. Když vyjde najevo jeho skutečná mimozemská fyziologie – žluté plazí oči, žádné genitálie nebo rýha mezi půlkami – má Bowieho záhadnost přímo hvězdný účinek.
David Bowie oznámil, že viděl UFO vznášející se nad polem v Anglii a kromě toho i spoluvydával v Anglii zpravodaj věnovaný létajícím talířům v době, když byl ještě teenager.
A když už jsme u těch, co spadli na Zem, nelze opomenout ani jednoho z nejvlivnějších muzikantů a producentů moderního popu, umělce, jehož celé jméno zní Brian Peter George St. John le Baptiste de la Salle Eno, který v sedmdesátých letech hrál s Roxy Music, byl v kontaktu s Nico a někdejšími Velvet Underground, pěstoval si androgynní image, „vynalezl“ ambientní hudbu a produkoval berlínská alba Davida Bowieho.[40]
V roce 1972 vzniklo rovněž třetí studiové album Doremi Fasol Latido anglické space rockové kapely Hawkwind. Obal navrhl grafik Barney Bubbles a navazuje na témata, která se objevila již na albu In Search of Space a kulminovala na živém dvojalbu Space Ritual. Titul odkazuje na seřazení slabik diatonické stupnice (Do-Re-Mi, atd.). Odkazuje na hudbu sfér, kterou Bubbles dále podrobně vysvětluje: „Zásadní princip hvězdné lodě a vesmírného rituálu se zakládá na pythagorejském konceptu zvuku. Takto pojímaný vesmír, stručně řečeno, je nesmírným monochordem (srv. teorie Roberta Fludda) s jedinou strunou napnutou mezi absolutním duchem a jeho nejnižší úrovní – tj. absolutní hmotou. Podél této struny jsou rozestaveny planety našeho slunečního systému. Každá z těchto sfér, jak sviští vesmírem, má vydávat určitý tón vyvolaný kontinuálním přemisťováním éteru. Tyto intervaly a harmonie se nazývají „zvukem“ nebo „hudbou sfér“. Interval mezi Zemí a stálicemi jest nejdokonalejším harmonickým intervalem. Rozdělení planet a barev na stupnici: Do – Mars – červená; Re – Slunce – oranžová; Mi – Merkur – žlutá; Fa – Saturn – zelená; Sol – Jupiter – modrá; La – Venuše – modrá; Ti – Luna – fialová.
Skladba Silver Machine od Hawkwind je zásadním průlomem nejen co se týče hudebního stylu, ale také textu, který napsal Robert Calvert, a původně ji také nazpíval v živé nahrávce, jeho zpěv však byl považován za poslabší, proto se u mikrofonu vystřídali všichni členové kapely, až nakonec Douglas Smith oslovil Lemmyho a ten ji napodruhé nastřelil do konečné podoby.[41] Je o nabídce proletět se ve stříbrném stroji, v němž se dostanete až na opačnou stranu nebes, protože létá postranními cestičkami napříč časem a uletíte s ním i ze snu. Robert Calvert se inspiroval esejem Alfreda Jarryho Jak sestrojit stroj času.
I, I just took a ride
In a silver machine
And I’m still feeling mean
Do you want to ride?
See yourself going by
The other side of the sky
I got a silver machine
It flies
Sideways through time
It’s an electric line
To your Zodiac sign
I’ve got a silver machine
I’ve got a silver machine
I’ve got a silver machine
I’ve got a silver machine
It flies
Out of a dream
It’s antiseptically clean
You’re gonna know where I’ve been
Do you want to ride?
See yourself going by
The other side of the sky
I’m in a silver machine
I said just took a ride
In a silver machine
And I’m still feeling mean
It flies
Sideways through time
It’s an electric line
To your Zodiac sign
I’ve got a silver machine
I’ve got a silver machine
I’ve got a silver machine
I’ve got a silver machine
Připomeňme také cover od Psychic TV,[42] kteří nahráli tuto skladbu živě a vydali ji na albu Silver Sundown Machine vs. Alien Lightning Meat Machine.
Na albu je rovněž Lemmyho (Ian Kilmister) skladba The Watcher,[43] jejíž slova jsou napsána z pohledu někoho zdaleka, možná Boha nebo mimozemské panské rasy, sledujícího obyvatele Země, jak se kvůli své vlastní hamižnosti navzájem ničí.
We are looking in on you now,
What do you think you can do now,
It’s very small from way out here,
The last thing you will feel is fear,
Give you a chance to do the right thing,
Give you a chance to do the bright thing,
Now our sense is all disgusted,
Where you’re from you can’t be trusted,
Where I come from no-one smiles,
Every inch exists in miles,
Still it’s cool relaxed and calm,
Sitting here on the funny farm,
World in prison screams in pain,
There are no leaders you can blame,
Human greed destroys your sphere,
And there’s no room for you out here,
You’re on your own now
Lucifer Rising
Po úspěchu Invocation začal Kenneth Anger pracovat na novém konceptu projektu Lucifer Rising.[44] Poté, co Jagger odstoupil od smlouvy s ďáblem a všech prací s tím spjatých (narážka na zpronevěření se odkazu alba Their Satanic Majesties Request),[45] a ve světle toho, co se stalo při koncertě v Altamontu, Anger opustil sféru Rolling Stones a šťastná náhoda ho přivedla k setkání s Jimmy Pagem z Led Zeppelin při aukci Crowleyho bot v Sotheby’s. Jak Page, tak Anger studovali Crowleyho díla. Anger je praktikujícím mágem a jeho filmy, z nichž se nejvíce proslavil Scorpio Rising, jsou plné okultní symboliky. Anger sám je popisuje jako „zaklínání a invokace.“ „Mé sny jsou velkorozpočtové a mé filmy malorozpočtové.“
Poté, co Page souhlasil složit hudbu k filmu Lucifer Rising, začalo tříleté drama, na jehož konci čelil Angerovu hněvu, protože nahrál jen 28 minut hudby. Jimmy Page dostal padáka. Anger ho seřval za mrhání časem a naprostý nezájem o tento projekt, a veřejně prohlásil, že Pageovy osobní problémy znemožnily, aby s ním spolupracoval.[46]
Podobně jako Jaggerova práce na Invocation, je i Pageův soundtrack zvukově naprosto odlišný od všeho, co kdy Led Zeppelin nahráli. Page používal kytaru a ARP syntezátor a složil řadu děsivých žalozpěvů, přičemž krátký útržek byl využit v začátku skladby In the Evening[47] z alba Led Zeppelin In through The Out Door (1979). Jimmy Page se během interview, které s ním vedl William Burroughs, zmínil o „zakázané vědě“: o zvláštních účincích trance hudby a vytváření hypnotických účinků u publika. Burroughs odkazuje na infrazvuk (pod 16 Hertzů, přičemž největší dopad má kolem 7 Hz).[48]
Kenneth Anger sdělil, že sám viděl UFO třikrát.[49] Objevuje se rovněž jako součást iniciačního rituálu mezi sloupy egyptského chrámu v Luxoru a jako odraz slunečního kotouče, který je prvkem slavnostní čelenky velekněžky.[50] Dochází k multiplikaci UFO, inverzi obrazů, proměně dne v noc, až nakonec jsou nezřetelně vidět jakési světelné postavy.
1973
Zásadním milníkem v historii space-rocku se stalo double-LP album skupiny Hawkwind nazvané Space Ritual (1973) a propagované jako „88-minutový výplach mozku“ dokumentující turné Hawkwind v roce 1972, při němž jste mohli vidět psychedelickou světelnou show, tzv. „liquid light show“[51] a lasery, nahé tanečnice (zejména postavu Stacie – Matky Země), bezuzdné kostýmy a psychedelické obrazy. Vytříbený koncertní zážitek přitáhl nesourodou směsici lidí, ale také nadšený zástup uživatelů psychedelických drog, fanoušků science-fiction a motorkářů. Autor science fiction Michael Moorcock spolupracoval s Hawkwind při mnoha příležitostech a pro Space Ritual napsal slova k řadě mluvených kapitol.
Studiová verze skladby Have You Seen The Saucers[52] skupiny Jefferson Airplane existovala v rané podobě již v roce 1970, ale ocitla se i na albu Thirty Seconds Over Winterland z roku 1973. Konspirační téma se ozývá ve verši „Už jsi ty talíře viděl? Vláda tě bulíkuje, že jde o další test raket…“
Have you seen the saucers?
Have you seen the saucers?
Do you know the people out there
Who aren’t happy with the way that we care
For the Earth Mother
Have you seen the saucers
Tranquility Base
There goes the neighborhood
American garbage dumped in space and no room left for brotherhood
Have you seen our saucers?
See our lights in your western skies, California?
The rainbow skies
The government tells you another missile is flying
Have you any idea why they’re lying to you?
To your faces
Did they tell you?
Have you seen our saucers?
Da da da da da da da da
Da da da da da da da da da da da da da da da da
Your mother needs you, now she’s getting old
Her face was pretty, but you let her go
Have you seen our saucers?
Star children on the back road to salvation
Children of the forest, and child of the woodstock nation
You gotta’ care for the needs of your planet
Catch the dawn that once was there
First-born atomic generation
Open the door, don’t you know that’s what it’s for
Hey, come and join us on the other side of the sun
1974
V roce 1974 nahrál Elton John pro album Caribou skladbu I’ve Seen the Saucers.[53] Elton Johnovi a jeho spoluspiklenci Bernie Taupinovi nejsou písně o vesmíru nijak cizí. V mírném tempu zpívá John o vzrušení opravdového věřícího, který je vzat na palubu UFO. Čelí nesmírnému vesmírnému prostoru, a tak vesmírného poutníka záhy stihne stesk po domovině a modlí se za to, aby se zase brzo vrátil na Zem: „Možná, že když slíbím, že neřeknu ani slovo / vrátí mne zase zpět ještě před ranním rozbřeskem.“
I wouldn’t fool you but I’ve seen the saucers
So many times I’m almost in tune
Watching them flying in formation
Thinking how I could be so immune
John Lennon prohlásil, že roku 1974, on a jeho přítelkyně, May Pang, byli z balkónu svědky toho, jak se nad jejich newyorským apartmánem vznášel létající talíř.
Hall of the Mountain Grill je čtvrté studiové album Hawkwind, vydané v roce 1974 a vnímané jako „kvintesenciální kytarově orientovaná space-rocková nahrávka“. Jedním z jeho vrcholů je skladba Davida Brocka You’d Better Believe It,[54] vyprávějící o kosmickém člověku driftujícím na stříbrném paprsku dvojnásobnou rychlostí světla.
I wandered far in lands unknown
‘Til I came to my earthly home
Far away I found life’s dreams
Drifting on a silver beam
You’d better believe it
It’s so easy to say
It’s so easy to say
It’s so easy to say
It’s so easy to say
Traveling, twice the speed of light
Orion’s stars are high tonight
Gentle madness touched my hand
Now, I’m just a cosmic man
You’d better believe it
It’s so easy to say
It’s so easy to say
It’s so easy to say
It’s so easy to say
Traveling, twice the speed of light
Orion’s stars are high tonight
Gentle madness touched my hand
Now, I’m just a cosmic man
You’d better believe it
It’s so easy to say
It’s so easy to say
It’s so easy to say
It’s so easy to say
UFO a tekutá modernita
1975
Dave Brock napsal pro páté studiové album Warrior on the Edge of Time skupiny Hawkwind mimořádně působivou a tesklivou sci-fi skladbu The Golden Void, někdy také pod názvem Void of Golden Light.[55] Poprvé tu narážíme na „tekutou modernitu“ („I blow like wind, flow like wine“), jak ji o několik desítek let později definoval Zygmunt Bauman.[56] K nastolení svého stěžejního pojmu Bauman použil metaforu o „zkapalňování“ či „tavení“ pevných těles (tj. rozpuštěním všeho, co odolává času a je lhostejné či imunní vůči jeho běhu). Celou modernizaci můžeme chápat jako proces „zkapalňování“, nicméně zatímco v pevné fázi byly tradiční látky modernity roztavovány za účelem zformování nového řádu a vytvoření dokonalejších pevných těles, v tekuté modernitě se tělesa pouze rozpouštějí. Na sklonku psychedelické éry Brock šťastně narazil pípu do zeitgeist a poeticky zachytil nastupující nové objevy ve fyzice a tendence ve společnosti: „Zlatá prázdnota ke mně promlouvá / popírá moji realitu / ztrácím tělo, ztrácím hlavu / vanu jako vítr, plynu jako víno / dolů ohnivým průchodem… / asi si myslíš, že čas pominul / život, jaký vedeš, vždy vydrží / nápor chaotické fúze tvé duše… / vzhůru k nadoblačným výšinám / na nekonečnou pouť / až na okraj času…“
The Golden Void speaks to me
Denying my reality
I lose my body, lose my mind,
I blow like wind, flow like wine
Down a corridor of flame,
Will I fly so high again
Is there something wrong with me,
I cannot hear, I cannot see
Down a corridor of flame
Down a corridor of flame
Down a corridor of flame
Down a corridor of flame
So you think the time is past,
The life you lead will always last
Chaotic fusion’s of your soul,
Down below that rocky knoll
Through the clouds an open sky,
The wind flows through your watering eyes
The sounds are pitched to draw you
On your never ending journey
On The edge of time,
The edge of time,
The edge of time
Skupina Led Zeppelin zařadila skladbu Kashmir[57] na své šesté album Physical Graffiti vydané v roce 1975. Jimmy Page a Robert Plant na ní s přispěním Johna Bonhama pracovali více než tři roky a slova k ní vznikla už v roce 1973.
Oh, let the sun beat down upon my face
And stars fill my dream
I’m a traveler of both time and space
To be where I have been
To sit with elders of the gentle race
This world has seldom seen
They talk of days for which they sit and wait
All will be revealed
Talk in song from tongues of lilting grace
Sounds caress my ear
And not a word I heard could I relate
The story was quite clear
Oh, baby, I been blind
Oh, yeah, mama, there ain’t no denyin’
Oh, ooh yes, I been blind
Mama, mama, ain’t no denyin’, no denyin’
All I see turns to brown
As the sun burns the ground
And my eyes fill with sand
As I scan this wasted land
Try to find, try to find the way I feel
Oh, pilot of the storm who leaves no trace
Like sorts inside a dream
Leave the path that led me to that place
Yellow desert stream
Like Shangri-la beneath the summer moon
I will return again
As the dust that floats finds you
We’re moving through Kashmir
Oh, father of the four winds fill my sails
Cross the sea of years
With no provision but an open face
Along the straits of fear
Oh, when I want, when I’m on my way, yeah
And my feet wear my fickle way to stay
Ooh, yeah yeah, oh, yeah yeah,
But I’m down oh, yeah yeah, oh, yeah
Yeah, but I’m down, so down
Ooh, my baby, oh, my baby
Let me take you there
Come on, oh let me take you there
Let me take you there
Pochod Kašmírem může posluchači připadat jako pouť, či spíše výlet vimanem nebo stříbrným strojem do bájné podsvětní říše Aharti: „Pilot bouře nezanechávající ani stopy / jako stavy uvnitř snu / Opouštím stezku, která mne přivedla až na toto místo / proud žluté pouště / jako Šangri-La pod letním měsícem / opět se vrátím / až tě překvapí ten prach, který tu poletuje / jdeme napříč Kašmírem.“
No Earthly Connection
1976
No Earthly Connection[58] je studiové album anglického klávesisty Ricka Wakemana, bývalého varhaníka skupiny Yes, a vyšlo v dubnu 1976.
Během zastávky v Miami na Floridě na turné v roce 1975, v čase, kdy připravoval materiál pro nové album, Wakeman prohlásil, že z domu na pláži viděl na noční obloze UFO, přičemž zburcoval i basistu Rogera Newella, který toho byl rovněž svědkem. Nejprve odolal, aby uvědomil i ostatní, protože si myslel, že by mu prostě nevěřili. Wakeman toho využil k napsání několika hudebních témat, které mu, jak o tom přemýšlel, vstoupily do mysli. Později se svěřil, že to napsal, aniž by si cokoliv z toho přehrával. Naznačil, že nedovede vysvětlit půlku alba, a nazval ho No Earthly Connection právě kvůli tomu, že se to („nadpozemské spojení“) vzpírá vysvětlení. Životopisec Dan Wooding věří, že tohle album je Wakemanovou „osobní poutí do neznáma“.
Všechno to začalo pozorováním UFO ve tři ráno. Rick komponoval skladbu pro své nové album na verandě plážového domu. Když si Rick poprvé objektu všimnul, myslel si, že jde o meteorit. „Jenže žádná hvězda nefrčí přes celou oblohu, a ještě aby tam zůstala hodinu na jednom místě, a pak vystřelila opačným směrem.” Incidentu se příštího dne dostalo pozornosti v místním plátku, který oznámil, že i další lidé spatřili UFO, které se pohybovalo cikcak. Během nahrávání No Earthly Connection v Château d’Herouville ve Francii (jde o stejné místo, kde Elton John nahrával album Honky Château), Rick najednou zjistil, že v slzách sedí na zídce v malé francouzské vesničce. „Nemám ponětí, jak jsem se tam dostal, nebo proč jsem plakal,” řekl Rick. „Bylo to, jako by má mysl měla zkrat.“ Nedovedl si vysvětlit chybějící čas, což je jev často spojovaný s únosy UFO. Při psaní hudby pak „myslel na to, že hudba je naším šestým smyslem.“ Ústřední skladba se jmenuje Music Reincarnate. Slova říkají: „Hudba je čas vesmírného člověka / putování tvořené pohybem lásky / Hudba je čas vesmírného člověka / a na Zemi je proto, aby ji člověk našel.”
Americký rockový zpěvák Sammy Hagar, druhý ze tří zpěváků skupiny Van Halen, nahrál skladbu Silver Lights[59] pro své album Nine on a Ten Scale (1976). Když se ohlédneme zpět, uvidíme, že Sammy Hagar byl posedlý nevysvětlitelnými jevy a napsal spoustu písní o vesmíru a jiných životních formách, které v něm možná existují. Silver Lights líčí příběh skupiny mimozemských bytostí, které navštívily Zemi, pak část populace smetou a zbytek „fought for the broken bits“ (bojuje o drobty), které jim zůstaly. Ve své autobiografii Hagar popisuje sen, který měl, že totiž si jeho myšlenky nahráli mimozemšťané – později však prohlásil, že to nebyl sen, ale že se mu to opravdu stalo. Kdyby ho měli unést znovu, tak raději bleskově létajícím talířem.
1977
Skladba Come Sail Away[60] se nachází na albu The Grand Illusion (1977) americké skupiny Styx. V barokním úvodu, kdy je nám představen osamělý kapitán lodi na širém moři, zaznívá baladické piano, a pak ve finále nastupují kytary, což je okamžik, kdy se na scéně objevuje UFO. Andělé, kteří jsou ve skutečnosti mimozemšťany, zachraňují sklíčeného kapitána a jeho posádku a vezmou je na cestu k nejzazší hranici – prostor vyplní vesmírně znějící syntezátor a klávesové efekty. Zpěvák Dennis DeYoung sddělil, že tuhle píseň napsal proto, že v tu dobu byl smutný kvůli malé popularitě kapely. Podobně jako mimozemšťané v této skladbě, tak i Come Sail Away Styx zachránila a stala se jedním z jejich největších hitů.
1978
Skladbu Arriving UFO[61] najdeme na albu Yes s názvem Tormato (1978). Yes často zněli jako z jiného světa, jenže právě touto skladbou posunuli progresivní rock až do stratosféry. Arriving UFO zastihlo kapelu během vítání rasy nadřazených bytostí na naší planetě, s nadějí, že se stanou iniciátorem božského vnuknutí „a bolder empire of energy“ („obrovského rezervoáru energie“). Mechanické syntezátory Ricka Wakemana učinili zvuk „přistávajícího UFO“ ještě věrohodnějším, jako by opravdu pocházel z vesmíru.
Arriving thru the eons of times immortal power of the future to behold
Vessels of a different impression, none that we could ever hope to have known
So look out, in the night
Once they arrive
Oh that perennial light
Impress a bolder Empire of Energy
In the ships we see
The coming of outer space
1979
Skladba Children of the Sun[62] (1979) pochází ze stejnojmenného alba Billyho Thorpea. Začíná řadou zlověstných, silně procesovaných rytmů, až nakonec exploduje do jedné vlny za druhou, jak odlétají vesmírné lodě „těch, kteří cestovali světy na stříbrném světle“. Přistanou i na naší planetě, obklopeni oním stříbrným světlem (a monstrózním rifem), a pak se otevřou dveře do nového světa pozoruhodností a zvuků. „Vydali se za hranice představivosti / dveřmi – do jiného světa – do jiného času / na pouť miliónů životů … za zeď času – rychlostí světla / letí křišťálové lodě na svou nebeskou cestu / na svou nebeskou cestu.“
Agent MJ & UFO
1980
V roce 1980 Michael Jackson promluvil o neuvěřitelném zážitku při pozorování UFO. Seděl v kokpitu během nočního letu nad severním pólem, když najednou spatřil: „iluze ve vzduchu, jaké předtím člověk nikdy nespatřil. Byla úplná tma a viděli jste jen ty obrovské ledovce, jak svítí do noci. A pak jsem pohlédl do dálky a na obloze jsem uviděl fialové, zelené a modré jiskření krystalů kroužících ve vzduchu. Zeptal jsem se: „Co to je?“ A pilot řekl, že neví, viděl je předtím jenom jednou. A já na to: „Můj bože, na tohle nikdy nezapomenu!“
Klipy Michaela Jacksona naznačují, že král popu se možná stal předmětem únosu UFO, nebo přinejmenším byl kandidátem na takový únos. Ve skladbě Thriller – jedné z nejúspěšnějších skladeb všech dob – zpívá o „cizím” (alien) stvoření, které ho hledá kolem půlnoci. Tahle píseň způsobila v sektě Svědci Jehovovi, jejímž byl členem, takové pozdvižení, že byl nucen vydat prohlášení, že se nehlásí k okultismu. A další jeho video ke skladbě Black and White ukazuje v úvodu záběr na přední stránky novin, které čte matka chlapce (Macaulay Culkin) rozdováděného rockovou skladbou, a na ní je velmi krátce vidět titulek „Byl jsem unesen“ spolu s fotografií létajícího talíře.[63]
1981
Performérka Laurie Anderson má tu čest, že ji NASA jmenovala „domácí umělkyní“. Zazelenění Marsu označila za „neuvěřitelnou snahu“ a ráda by se dostala do vesmíru. Vedle současných významných avantgardních skladatelů Philipa Glasse a Briana Eno se Laurie Anderson proslavila svou multimediální produkcí bohatou na vyprávění příběhů. V roce 1981 zabodovala hitem O Superman[64] z alba Big Science.
Nina Hagen, „královna-matka punku z Východního Berlína“, oznámila, že byla dočasně paralyzována, když se jí uprostřed noci zjevil létající talíř, „světelný stroj“, jen deset metrů od okna jejího domu v Malibu v Kalifornii v lednu roku 1981, velmi blízko stejné pláže, kde mají své domy Barbra Streisand a Bob Dylan. „Nemohla jsem ani nic říct svým přátelům, kteří spali vedle, protože jsem se nemohla pohnout,“ vysvětlila.
1982
Dave Davies, bývalý člen skupiny Kinks, sdělil, že byl telepaticky kontaktován mimozemšťany v roce 1982. Davea navštěvovali i další rockoví hudebníci hledající odpovědi na otázky o setkáních s mimozemšťany. Podporoval je v úmyslu, že by měli spojit své síly a pokusit se kontaktovat entity, které nejsou ze Země, pečují však o naši planetu.
1983
Joey Harrow, v New Yorku sídlící hudebník, který žije poblíž budovy Dakota,[65] zcela vážně přísahal, že v roce 1983 spatřil ducha Johna Lennona stát na v hlavních dveřích jsa „obklopen záhadným světlem.“ Harrowa doprovázela Amanda Mannesová, spisovatelka, která prohlásila, že byla svědkem přesně téhož fenoménu. „Chtěla jsem přistoupit a podívat se na něho, ale něco v tom způsobu, jak se na mne díval, mi říkalo, ať to nedělám,“ pravila. Médium Shawn Robbinsová, přitahující v New Yorku pozornost, také tvrdila, že stála tváří v tvář Johnovu duchu v Dakotě. Yoko Ono údajně viděla Johna sedět na jeho bílém piánu. Obrátil se k ní a řekl: „Neboj se. Jsem stále s tebou.“
1984
Saxofonista John Gilmore si všiml podivného světla letícího „šikmo“ po nebi, když 14. října 1984 jel autem ze San Francisca do Berkeley v Kalifornii s dalšími členy Sun Ra Arkestra, Johnem a Peterem Hindsovými a Tyronem Hillem. Hinds a Hill si toho podivného světla všimli rovněž. Gilmore si vzpomněl na jiné pozorování, kdy u toho byl přítel hudebník June Tyson, když jim skončil koncert ve Watts v Kalifornii. Oba právě vyšli z klubu, když June nonšalantně poznamenal: „Koukni na tu vesmírnou loď křižující nebe tamhle.“ John vzhlédl a řekl: „Škoda, že to není za bílého dne. Ono se to zvětšuje, víš…“ Gilmore pak přišel s děsivým líčením blízkého setkání, které zažil ve Filadelfii v Pennsylvánii, kdy mu jednu chvíli pouhých deset metrů nad hlavou manévroval mnohobarevný létající disk – létající stroj, z něhož měl hrůzu, že ho unese. Odehrálo se to kolem třetí odpoledne u mostní podpěry železničního viaduktu. Čekal pět až sedm minut, než pomalu pohybující disk přeletí přes most, ale namísto toho se mu UFO zastavilo rovnou nad hlavou. „Řekl si: ‚A do prdele! No… já teda nechci letět do vesmíru, leda se Sun Ra! Jestli Sun Ra nepůjdou, tak nejdu ani já! A člověče, já ti odtamtud mazal jako namydlenej blesk! Utíkal jsem, kámo. Utíkal…‘“
Dave Scott, bývalý bubeník Hybrid, který spoluzakládal jednu z prvních punkových kapel Adrenalin O.D., sdělil, že si povšiml, že během jejich koncertu v Massachusetts v roce 1984 tři sta lidí sál hned v úvodu. „Na obloze bylo něco, co vypadalo jako velký doutník,“ řekl Scott. „Bylo to obrovské – možná velikosti dvou fotbalových hřišť. Byl úplněk a tak jste mohli vidět kovový povrch odrážející se v měsíčním světle.“ Scott dodal, že když to pak hledal na webu, našel obrázky doutníkovitého UFO, „bylo to hrozivé. Prostě to tam bylo. Nebyli jsme šílení.“
1985
Yoko Ono zpívá na svém albu Starpeace z roku 1985 o „lidu modré hvězdy“, kteří obývají vesmír, zatímco titulní skladba obsahuje dálkovou telefonickou rozpravu s mimozemšťany. Yoko, udávající popis mimozemšťanů pocházejících z „modré hvězdy“, neříká nic překvapujícího, vezmete-li v úvahu ony dvě bytosti světla, s nimiž rozmlouval Elvis Presley.
1989
Punkoví The Ramones to rozřízli vypalovačkou Zero Zero UFO,[66] kterou natočili pro album Brain Drain (1989). Dee Dee Ramone se spolupodílel na dvojici paranormálních punkových melodií: jednak je to Pet Semetary, a dále Zero Zero UFO. Joey Ramone vykřičel slova o chlápkovi z Idaha, který je svědkem přistání mimozemského plavidla, jež „nevypadalo, že by pocházelo z Japonska.” Blíží se k němu podivný a zvláštní cizinec, nicméně se už nedozvíme, co se stalo pak, vyjma toho, že široká veřejnost moc nevěří nepravděpodobným povídačkám, které vám šuškají do ucha venkovští prosťáčci a balíci.
1990
Při skládání metalové klasiky Hangar 18[67] pro album Rust in Peace (1990) se Megadeth nechali inspirovat konspiračními teoriemi UFO naznačujícími, že hangár 18 na letecké základně Wright-Patterson v Ohiu je právě to místo, kde americká vláda ukrývá mimozemšťany a jejich kosmické lodě – jedno takové plavidlo mělo údajně havarovat v Roswellu. Ačkoliv byl tehdejší bubeník Nick Menza označen v tiráži jako člen kapely, který věří v mimozemšťany, slova psal frontman Dave Mustaine, který si neodpustil proti-autoritářskou glosu: „Vojenská rozvědka / Dvě slova, která dohromady nedávají žádný smysl.”
Eric Clapton, slavná britská kytarová legenda, složil instrumentální filmovou hudbu ke strašidelnému filmu Communion[68] (1989), v němž si zahrál Christopher Walken. Scénář se opírá o stejnojmennou knihu Whitleyho Striebera o všeobecně známém únosu mimozemšťany z chaty na venkově ve státu New York. Striebera sužovaly zážitky se „ztraceným časem“ a hrůzné vzpomínky, které teprve později hypnóza, provedená Buddem Hopkinsem, spojila s údajným setkáním s mimozemšťany. V epizodě X-Files nazvané Jose Chung’s From Outer Space se objevuje parodie na obálku této knihy.
Adrian Belew, kytarista a zpěvák, v letech 1981-2013 člen progresivně rockové skupiny King Crimson, nahrál pro album Young Lions (1990) skladbu Looking for a U.F.O.,[68a] v níž hledá paprsek naděje, který by prosvitl z této temné noci – teleskopem totiž vyhlíží UFO, neboť doufá, že oni dokáží rozeznat dobro od zla a třeba nám ukážou, jak uklidit ten svinčík…
1991
UFO magazín oznámil, že zpěvák a kytarista Hybrid Denny Schylocke viděl trojúhelníkovité UFO v roce 1991, když jel s přítelem autem do lesů Oviedo na Floridě. V jednu chvíli se objekt přiblížil natolik, že Schylocke mohl vidět dokonce kovové panely na spodku stroje.
1992
Roku 1992 vydali The Orb mistrovské dílo – album U.F.Orb obsahující skladbu Blue Room,[69] což je přezdívka pro místo, kde americké letectvo údajně přechovává přesvědčivý důkaz návštěvy UFO před slídivýma očima veřejnosti.
Podivná obsese jazzové zpěvačky
1993
Jazzová zpěvačka Pamela Stonebrooke z Los Angeles má vášnivou milostnou aférku se čtyřmi reptiliány z vesmíru, což je problém, protože většina badatelů UFO má pocit, že je politicky nekorektní o nich mluvit z obavy, že by to mohlo poškodit důvěryhodnost UFO hnutí. Svého času teenagerská rocková zpěvačka změnila svůj styl a označila se za intergalaktickou divu. Pamela tvrdí, že se probudila na palubě vesmírné lodě během jedné z mnoha astrálních cest, na něž se často vydávala. „Na krátkém kovovém stole byla položena čtyři malá děvčátka,“ vypověděla. „Byla velmi útlá jako šediváci (klasický popis šedivých mužíčků), měla však řídké vlasy.“ Pamela si myslí, že svět je „blízko globálnímu prožitku blízké smrti“, kterou navodí sluneční protuberance, nukleární zbraně, či nějaká jiná katastrofa a její reptiliánští přátelé nějak připravují lidstvo na tyto obrovské změny. Skupina Aloid and the Interplanetary Invasion si prokazatelně získala ohlas na show se svojí písní Abduction, mrazivou až do morku kostí, zahranou na multimediálním UFO festivalu pořádaném v roce 1993 v nočním Village Gate, ve světově proslulé jazzové Mekce Greenwich Village ve státu New York. Během explozivního finále Aloid zápasil se dvěma mimozemšťany, kteří ho zajali a odtáhli do zákulisí za nadšeného řičení publika.
2008
Zpěvák Al Cohen (aka Aloid), který na Broadway hrál na kytaru s takovými rock ’n’ rollovými legendami, jako je Bo Diddley a Ronnie Spector, způsobil pozdvižení ve Village Gate senzačním ztvárněním The Inside Truth of Hangar 18 (z alba Alien Love Songs, 2008),[70] dokumentujícím nalezení čtyř mimozemských těl z havarovaného vesmírného plavidla v létě roku 1947 v Roswellu v Novém Mexiku. Nabídl vyprávění ve stylu Orsona Wellese. Tým kameramanů z pořadu In Search of… zařídil, aby se dostali dovnitř toho hangáru – ve skutečnosti to byla Budova 18A – a nafilmovali docela velké mrazící jednotky, které možná kdysi uchovávaly zásadní důkaz o návštěvě UFO. Mluvčí základny Wright-Patterson prohlásil, že mrazicí skříně byly používány jen na testování leteckých součástek za podmínek pod bodem mrazu a nemělo to nic společného s udržováním mimozemšťanů u ledu. Senátor Barry Goldwater, bývalý vojenský pilot, se pokoušel dostat do Hangáru 18 a „modré místnosti“ na letecké základně Wright-Patterson. Bylo mu řečeno, že informace, kterou hledá, je dostupná jen „nad stupeň přísně tajné“ a ať už se víckrát neptá. Aloid jel v roce 1982 sám autem na dálnici I-84 mezi Connecticutem a New York, když spatřil tiše se vznášet tajemnou trojúhelníkovitou formaci světel jen několik set metrů od silnice. Aloid se zajímá i o další náměty konspiračních teorií, např. pyramidy na Marsu, zachycené ve skladbě Pyramids On Mars.[71]
2009
Král popu Michael Jackson údajně spatřil UFO během letu nad Aljaškou a měl prý nesplněné přání setkat se s ET. Kim Wilde, pop hvězda z 80. let, zmínila v jednom interview, že se její život změnil, když uviděla UFO… den po smrti Michaela Jacksona (25. června 2009).
„Bylo 26. června, den poté, co Michael zemřel, a já a můj přítel jsme byli v zahradě, když jsme uviděli jasná světla na obloze… Byla snad dvacetkrát větší než letadlo… byla tak obrovská, a dvě z nich létala sem a tam aspoň 10 minut.“
Šlo jen o náhodu?
2013
Rockový zpěvák a skladatel Ryan Adams twítnul, že 11. července roku 2013 kolem jedenácté v noci spatřil obrovské UFO pronásledované policií a helikoptérami. Adams sdělil, že toho byl svědkem, když jel autem v Glendale v Kalifornii.
Americký rockový muzikant Tom DeLonge z pop-punkové kapely Blink-182 je znám coby aktivní badatel o UFO a konspiračních teoriích. Počátkem února roku 2013 DeLonge na Facebooku naznačil, že zřejmě pracuje na filmu o UFO.
2017
V roce 2017 vydali Ufonics[72] ke stažení box se šesti EP s ufonskými symfoniemi, mimozemskými hymnami a mezigalaktickými krajinami. Do hlavy se vám dostane menažerie marťanských technologií, pronikání mlhoviny v Andromedě se spirálními galaxiemi, archetypy světla, marťanské kroniky, archónská technologická invaze prostřednictvím osobních počítačů, krystalický kvantový počítač, jónské sonické oko pro východ slunce, jarní dovolená na Síriu s přístrojovým potápěním, atd.
Spirituální aspekt subliminálních poselství
Panuje mínění v jistých hudebních kruzích, že muzikanti jsou mimozemšťany využíváni k „rozšiřování vědomí.“ Dále je zajímá role subliminálních poselství vyměňovaných mezi hudebníkem a mimozemskou bytostí. Je třeba prozkoumat, jak rozhodující je spirituální aspekt v těchto setkáních třetího a čtvrtého druhu. Jak se ustavuje společné zapředení vztahu mezi E.T. a člověkem, nejprve v rámci kontaktu, vedoucího následně až k únosu, zážitkům blízké smrti (NDE), mimotělním zkušenostem neboli astrální projekci (OBE), a dalším paranormálním zážitkům? Chtějí poznat, jakým způsobem se hudebníci „napíchnou“ do univerzálního „počítače“ (srv. „momentální” výkon Guess Who[73] při živém natáčení skladby American Woman). Stojí za úvahu porovnat v tomto směru ideje Michaela Bertiauxe a okolnosti vzniku takových písní, jako je Paul McCartneyho „download“ skladeb Yesterday a Let It Be z jeho snů.[74] Jaké je spojení mezi sexuálním zneužíváním v dětství (které částečně nebo úplně vyřazuje dospělé oběti z normálního života a často má devastující vliv na vztahy), traumatem a fenoménem zakoušející osoby? Do jaké míry vlastně mluvíme o „mimozemšťanech“, nebo jde o něco jiného? Jaké jsou podněty, zážitky a následné ohlasy u hudebníků, ve filmu a v televizi, pokud jde o tématiku a roli UFO a mimozemských bytostí, a jaký je vztah mezi osobami s hyperkinetickou poruchou (HKP), poruchou pozornosti s hyperaktivitou (ADHD) a ve spojení s mimozemskou entitou a hudebníky? Všechny otázky jsou relevantní a je třeba zvážit, do jaké míry je spojení s UFO podstatou zmíněných jevů.
A pokud byste se náhodou při tomto bádání chtěli nechat inspirovat hudbou v duchu UFO, projděte si playlisty rádiové show UFO Hawaii.[75] Najdete tam spoustu tipů na dobrou i prapodivnou muziku na dobrou i prapodivnou noc. Dobrou noc!
* * *
okultura © viMMxviii
Psáno pro: Matrix & okultura.
[1] Michael Luckman: Alien Rock: The Rock ‘n’ Roll Extraterrestrial Connection. Gallery Books 2005.
[2] Viz Muži v černém 2 (Men in Black II). Režie: Barry Sonnenfeld, USA 2002.
[3] Santana: Supernatural, viz https://youtu.be/qHLOaPKKgHk.
[4] Srv. San: UFOlklór. II. UFO, vúdú & magické počítače, https://www.okultura.cz/WordPress/ufolklor-2/.
[5] Srv. San: UFO, kult Kû & projekt Galileo, „Manhattan Transfer“, https://www.okultura.cz/WordPress/ufo-kult-ku-projekt-galileo/.
[6] Sheryl Crow: Maybe Angels, viz https://youtu.be/ui5iaGmMGWI.
[7] Michael Luckman: Alien Rock, str. 15.
[8] Pink Floyd: Interstellar Overdrive, viz https://youtu.be/sUHMltEOLds.
[9] Pink Floyd: Astronomy Domine, viz https://youtu.be/chQwClGEmpg.
[10] Count Five: Psychotic Reaction, https://youtu.be/rh5_4sgwayI.
[11] The Byrds: Mr. Spaceman, viz https://youtu.be/3KFTm9vmZDI.
[12] The Beatles: Strawberry Fields Forever, viz https://youtu.be/HtUH9z_Oey8.
[13] The Beatles: Flying, viz https://youtu.be/Qx-ofimgmoc.
[14] Grateful Dead: Cryptical Envelopment / The Other One, viz https://youtu.be/hQiwDslUD34. Diváci, kteří byli přítomni na jejich prvních koncertech (jako třeba 22. října 1967), uváděli, že Jerry na tomto místě původně zpíval: „Their breath was cold and bated.“
[15] Earth Abides je post-apokalyptickou science fiction novelou z pera amerického spisovatele George R. Stewarta, který ji napsal roku 1949. Vypráví se v ní příběh o pádu civilizace po rozšíření smrtelné nákazy a o tom, jak znovu povstala. Děj se odehrává ve čtyřicátých letech v Berkeley v Kalifornii, a je vypráví ji hlavní postava, Isherwood Williams, který vychází z izolace v horách, aby zjistil, že téměř všichni jsou mrtvi.
[16] Jimi Hendrix: Third Stone from the Sun viz https://open.spotify.com/track/73ZOw1zRRlEbEdGPgBjA01?si=_KlIPXmuQIq5_3boh8Sq-w.
[17] Srv. https://en.wikipedia.org/wiki/Third_Stone_from_the_Sun.
[18] The Rolling Stones: 2000 Light Years From Home, viz https://youtu.be/nRc0yaMW7Mw.
[19] The Doors: Not to Touch the Earth, viz https://youtu.be/Q81jMq2tT_c.
[20] Srv. San: Nous sommes du soleil, https://www.okultura.cz/WordPress/nous-sommes-du-soleil/.
[21] The Doors: The Celebration of The Lizard, viz https://youtu.be/ashTaoGrR2o.
[22] Ve skladbě The Celebration of the Lizard píše Jim Morrison o hříčce, která se vkradla do jeho mozku, aby si tam zahrála onu hru, jíž se říká „zešílet“. Srv. Jerry Hopkins: The Lizard King: The Essential Jim Morrison. Plexus Publishing Ltd., 2014, str. 68; dále Jim Morrison: The Lords and the New Creatures. Touchstone 1971.
[23] Strange Tales of Jim Morrison, srv. http://rentparty.blogspot.com/2013/11/strange-tales-of-jim-morrison.html.
[24] UFO: Boogie, viz https://youtu.be/Mj3HFt4vqSE.
[25] UFO: Unidentified Flying Object, viz https://youtu.be/Sk7ssJ5k_Ps.
[26] UFO: Silver Bird, viz https://youtu.be/VVy9fo8O_9w.
[27] UFO: Flying, viz https://youtu.be/0KL1UyPx3B0.
[28] Srv. Oliver Sacks: Halucinace. dybbuk, Praha 2013, str. 186-87.
[29] David Bowie: Space Oddity, viz https://youtu.be/iYYRH4apXDo.
[30] David Bowie: Ashes To Ashes, viz https://youtu.be/CMThz7eQ6K0.
[31] David Bowie: Blackstar, viz https://youtu.be/kszLwBaC4Sw.
[32] Creedence Clearwater Revival: It Came Out of the Sky, viz https://youtu.be/VuPtOtGF4TY.
[33] Jim Sullivan: U.F.O., viz https://youtu.be/N__wplJkRTg?t=16m19s.
[34] Viz např. seriál Aquarius, https://www.edna.cz/aquarius/.
[35] Srv. Men In Black 3, https://youtu.be/fQ7QfOby3Vs.
[36] Kenneth Anger: Invocation of My Demon Brother, viz https://youtu.be/JyWkcB-K9TI.
[37] Neil Young: After The Gold Rush, viz https://youtu.be/1e3m_T-NMOs.
[38] David Bowie: Starman, viz https://youtu.be/tRcPA7Fzebw.
[39] The Man Who Fell to Earth. Režisér: Nicolas Roeg, Velká Británie 1976.
[40] Srv. Brian Eno: 1971-1977: The Man Who Fell to Earth. Režie: Ed Haynes. Velká Británie, 2011.
[41] Hawkwind: Silver Machine, viz https://youtu.be/IfniG-AdSC4.
[42] Viz https://youtu.be/MNJ5wJ4Xg9k.
[43] Hawkwind: The Watcher, viz https://youtu.be/uXqWnvlMd_I.
[44] Kenneth Anger: Lucifer Rising, viz https://youtu.be/TWYr72xlQIQ.
[45] Viz https://www.youtube.com/watch?v=2DjGjxvYLXU&list=PLl6ruUEnr6A-3nk5Bu_CksUJMjjsrp8Fk.
[46] Srv. Led Zeppelin Jimmy Page – Lucifer Rising & Kenneth Anger Curse, https://youtu.be/COx58jiPxSM.
[47] Led Zeppelin: In The Evening, viz https://youtu.be/afEipftwkn4.
[48] Jacques Vallee: Forbidden Science – Volume Two. Documatica Research 2017, str. 300.
[49] Harmony Korine: Kenneth Anger, https://www.interviewmagazine.com/film/kenneth-anger.
[50] Viz Lucifer Rising, https://youtu.be/TWYr72xlQIQ?t=25m58s.
[51] Srv. https://youtu.be/zTwOVCfuPEQ.
[52] Jefferson Airplane: Have You Seen The Saucers, viz https://youtu.be/ngvt9tPROzc.
[53] Elton John: I’ve Seen the Saucers, viz https://youtu.be/5afG12w1ihE.
[54] Hawkwind: You’d Better Believe It, viz https://youtu.be/xnl6CLNHdN8.
[55] Hawkwind: The Golden Void, viz https://youtu.be/dK5wYYPnePM.
[56] Zygmunt Bauman: Tekutá modernita. Mladá fronta, Praha 2002.
[57] Led Zeppelin: Kashmir, viz https://youtu.be/ZDwotNLyz10.
[58] Rick Wakeman: No Earthly Connection, viz https://youtu.be/kJwE96GMFyA.
[59] Sammy Hagar: Silver Lights, viz https://youtu.be/fRSUUpD-xkM.
[60] Styx: Come Sail Away, viz https://youtu.be/sa53Pzw39do.
[61] Yes: Arriving UFO, viz https://youtu.be/1c070IfKFlU.
[62] Billy Thorpe: Children of the Sun, viz https://youtu.be/8VZC5vFVJJY.
[63] Michael Jackson: Black or White, https://youtu.be/pTFE8cirkdQ?t=32s.
[64] Laurie Anderson: O Superman, viz https://youtu.be/Vkfpi2H8tOE.
[65] The Dakota (taktéž Dakota Apartments) je bytový dům nacházející se na 72. ulici v městské části Upper West Side, Manhattan, New York. Tento dům, postavený v letech 1880 až 1884, je známý jako někdejší bydliště a zároveň i místo vraždy bývalého člena slavné skupiny The Beatles Johna Lennona.
[66] The Ramones: Zero Zero UFO, viz https://youtu.be/2r4ic4uTQ9I.
[67] Megadeth: Hangar, viz https://youtu.be/B-oU2xlViRQ.
[68] Communion. Režie: Philippe Mora. USA 1989.
[68a] Adrian Belew: Looking for a U.F.O., viz https://youtu.be/5pLQ0t5pGP4.
[69] The Orb: U.F.Orb, viz https://youtu.be/7ElgJNJ2tpE?t=22m21s.
[70] Aloid: The Inside Truth of Hanger 18, viz https://youtu.be/Gj6Jb4ihmGc.
[71] Aloid: Pyramids On Mars, viz https://youtu.be/W5JEPIjdrKo.
[72] Ufonics, viz https://virtual1.bandcamp.com/album/ufonics-6-x-ep-box-set.
[73] Guess Who: American Woman, viz https://youtu.be/gkqfpkTTy2w.
[74] Srv. https://en.wikipedia.org/wiki/Yesterday_(Beatles_song) a https://en.wikipedia.org/wiki/Let_It_Be_(song).
[75] UFO Hawaii Radioshow Playlists, http://www.lalavoxbox.com/treuland/files/ufo_hawaii.html.
