(3CD, PRO196, Projekt)
Steve Roach: Immersion: Three
(3CD: 73:31, 73:14, 73:37; PRO196, Projekt, 2007)
Distribuce: HORUS CyclicDaemon
Také další trilogii – třetí ze série atmosférických zón -, kterou začal v roce 2006, letos Steve Roach dokončil, tentokrát dokonce trojalbem, z nichž každé má kolem 73 minut a nahrál je zcela sám. Jejich smyslem bylo od počátku uklidňovat, případně uspávat a podporovat skryté, vnitřní, kreativní síly člověka.
Jemné vnoření zvláště účinné při nízké hlasitosti. Nedynamická povaha těchto zvukových prostorů podporuje soustředění na denní i noční aktivity.
1. CD – First Light
Proto autor doporučuje poslouchat je spíše tiše a několikrát za sebou opakovaně. Tuto hudbu těžko umělecky hodnotit, neboť ani pro to není skládána, spíše si můžeme jen přiblížit aspoň trochu jednotlivá Cd a malé rozdíly mezi nimi. Všechna CD mají jednu skladbu a využívají stejného skladatelského přístupu – opakování. Jedna hudební fráze, založená na táhlé, nerytmické melodii, se s malými obměnami a mírným rozvíjením opakuje po celou dobu.
Je zvolen neagresivní, neostrý, sametovější, velmi naechovaný, často i zamlžený zvuk. Ten se nejen opakuje, ale máte také pocit, jako by se pomalu pohyboval jako ve zpomaleném filmu a zároveň rotoval.
Vše vytváří pocit velkého, nekonečného prostoru, v němž vše plyne.
Toto první CD ze tří se jmenuje První světlo a máte trochu pocit, že něco stále začíná a nepokračuje. Zvuk udělá dva kroky vpřed a jeden vzad, takže zdánlivě se vše někam přece jen pomalu posunuje, ale možná, že příště se to zase vrátí. Takže je to takové přešlapování, ale máte z něj pozitivní pocit, není to marnost. Je to prostě ambientně statické a mizí to postupně do ztracena.
2. CD – Sleep Chamber
Jediné, co nám Roach poznamenal, jsou názvy jednotlivých CD. Když vycházíme z toho, že tím chtěl určitě nějak přibližně vyjádřit jejich obsah, pak druhé CD Ložnice je oproti prvnímu znatelně temnější, vyloženě v hlubokých tónech, velmi naechované, znějící z velké vzdálenosti a skoro se v něm nedají rozeznávat nějaké hudební fráze. I přes toto vše vnímáte, že skladatelský model je stejný. Výsledkem je vzdálené dunění a občasné ozvěny některých tónů, i když slyšíte stále postupovat hlavní, táhlou melodickou linii, s občasnými pomlkami zmizení. Také to trochu může připomínat zvony. Každopádně výsledek je mnohem více statický než u prvního CD.
3. CD – Still
Ačkoli má třetí CD název, jenž by se dal přeložit jako Tišina, Ticho, Mír a podobně, má v sobě hudba od počátku zvláštní velké napětí i vyšší tóny. Hudební motiv působí, jako když chcete s velkou námahou a úsilím roztlačit těžký náklad. Vyvinete obrovskou námahu, vůz se trochu posune a vy si musíte vydechnout před dalším zatlačením. Hudba se při tom úsilí zesílí a pak zase úroveň hlasitosti poklesne. Z toho vyplývá, že hudba je těžkopádná, klopýtavá, ale také poněkud depresivní. Tento pocit podporují též v pozadí se pomalu posunující hluboké táhlé tóny. V průběhu skladby se pocit „tlačení káry“ trochu zeslabuje, i když stále zůstává, protože se k sobě zvukově více přibližují ostatní plochy a vyvstává spíše hlavní melodie, kterou další podporují. Ke konci skladby se ještě více zdůrazní hluboké tóny a vše opět mizí do ztracena.
U této silně subjektivní hudby si musí každý individuálně posoudit, jak na něj působí a zda ji může využít.
© Jiří Mazánek
© okultura, 2007 & 20=
*
