Toyen, vlastním jménem Marie Čermínová se narodila 21. září 1902 na Smíchově, podle astrologické pozůstalosti Vítězslava Nezvala v 18 hodin. Pseudonym, pod nímž se proslavila jak doma tak ve světě, o jehož vzniku panuje několik verzí a který nejspíš je odvozen od francouzského slova citoyen, „občan“, používala od jara roku 1923.
V jejím nativním horoskopu nás upoutá v prvé řadě opozice Urana s Plutonem, která symbolizovala revoluci v umění, vědě i literatuře. Přibližně ve stejné době Edison navrhuje elektromobil a Meliés točí první sci-fi film Cesta na Měsíc, šíří se Freudova psychoanalýza.
Toyen po první světové válce patřila k anarchokomunistické buňce na Žižkově, kam smíchovská rodačka v 16 letech odešla pracovat. Slunce se nachází přímo na západním obzoru, v životě Toyen hraje nejdůležitější roli partnerství a spolupráce na společném poslání a díle. To podporuje i dračí linie.
Toyen po dvacet let spolupracovala s malířem Jindřichem Štyrským, za války a po válce s básníkem Jindřichem Heislerem, kterého po tři roky schovávala ve své garsonce na Žižkově, neboť se rozhodl nepřihlásit se jako žid protektorátním úřadům. Tento čin byl činem navýsost hrdinským, při odhalení hrozila oběma i jejich blízkým smrt.
Však také sabiánský symbol stupně, na němž její Slunce leží, promlouvá o nekompromisní síle osobnosti v dobách, kdy je nutné se rozhodnout. Skupinové aktivity hrály v životě Toyen významnou roli (Uran). Nejprve se Štyrským, s nímž tvořili doplňující se dvojici, byli přijati do Svazu moderní kultury Devětsil.
Na konci dvacátých let, když poetismus odumíral, založili výtvarný směr nazývaný artificialismus vykazující spojení prvků poetismu a lyrické abstrakce. V této fázi jsou výtvarné projevy obou přátel (Toyen odmítala, že by mezi nimi bylo něco víc, než kamarádství, což mi potvrdil akademický malíř Kadeřábek, pamětník té doby) téměř k nerozlišení.
V roce 1934 spoluzakládají Surrealistickou skupinu v ČSR a po válce v Paříži se stává členkou Bretonovy revoluční surrealistické skupiny v Paříži (opět Uran v osmém domě) , jejíhož rozpuštění v roce 1969 hluboce litovala (Uran v osmém domě). Lunační fáze je Luna Rozsévačka.
Kromě rozsáhlého malířského a grafického díla, upravila Toyen téměř šest stovek knih rozmanitého zaměření. Byl to ostatně jeden z hlavních zdrojů obživy v její nestálé finanční situaci. Mnohamilionové ceny, kterých její obrazy zaznamenávají na aukcích jsou jevem poslední doby čtvrt století po její smrti.
Merkur je Epiméteus v nejdelší možné vzdálenosti od Slunce, spolu se Sluncem na konci Panny a se zapadlou Jitřenkou v Panně podtrhují introverzi.
Málokdy mluvila o sobě a snad nikdy o své rodině, před válkou dokonce o sobě mluvila v mužském rodě. Chodila vždy elegantně oblečená, často v mužských oblecích s baretem či kloboučkem na hlavě, o jejím sexuálním životě není nikomu nic známo. Přesto žila bohatým erotickým životem v představách, jak ukazuje řada jejích výtvarných prací. Před válkou prohlašovala, že sdílí se svými uměleckými kolegy zálibu v hezkých děvčatech. Že by byla lesbička, jí nikdo nevěřil, nebylo k tomu důkazů ani svědectví. Byla však feministkou.
Mars v šestém domě stojí za její nezměrnou pracovitostí. Jupiter v domě dvanáctém otevírá podvědomí, podobně Saturn formuje precizní výtvarný projev snovým nevědomým inspiracím. Neptun v čtvrtém domě boří tradiční formy rodinného života. Jak už jsem výše psal, k původní rodině se příliš nehlásila, vlastní rodinu neměla, tu ji nahrazovaly surrealistické skupiny.
Výtvarná cesta Toyen začíná v roce 1919 na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Neptun tranzituje přes Marse, o výtvarné cestě životem je rozhodnuto. V létě roku 1922 setkává se v Chorvatsku s Jindřichem Štyrským, s nímž jí pojí celoživotní pracovní přátelství. Pluto sextil Venuše. V dubnu 1923 jsou přijati do Devětsilu. Progresivní Luna Toyen dorazila k Plutonovi a jeho opozici vůči Uranovi. Příslib revolučnosti je naplněn.
Na podzim roku 1924 se vydala na cestu po Francii, z níž se dochoval skicák. V roce 1925 odjíždí se Štyrským do Paříže, kde zůstávají do konce roku 1928, kdy dochází v progresivním lunačním cyklu u Toyen k úplňku. Úsilí vrcholí. Mezitím v říjnu 1926 píší se Štyrským manifest artificialismu. Uran tranzituje přes ascendent Toyen v opozici na její Slunce, proměna je dovršena.
V první jarní den 1934 je založena v Praze surrealistická skupina, jejímiž výraznými členy je naše dvojice. V březnu 1938 dochází ve skupině k roztržce s Vítězslavem Nezvalem, který skupinu neoprávněně rozpouští, Štyrský a Toyen zůstávají s Teigem a Heislerem centrem nové skupiny, která během okupace pracuje v ilegalitě.
V březnu 1942 umírá Jindřich Štyrský, v progresivním lunačním cyklu Toyen dochází k novoluní, končí předchozí třicetiletí a začíná nové. To potvrzuje i novoluní solární revoluci (narozeninový horoskop) v konjunkci s Neptunem. Toyen prokazuje nezměrnou odvahu, když Heislera skrývá ve své garsonce, spolupracují na nových experimentálních dílech a Toyen kreslí minuciozní serie grafik Střelnice a Schovej se, válko.
Jelikož se Toyen po Štyrského smrti stala dědičkou jeho výtvarného díla, odjíždí spolu s Heislerem první jarní den 1947 do Paříže chystat jejich výstavy. Během roku se rozhodne do Prahy se nevrátit. Uran doputoval do své vlastní opozice a do kontaktu s Plutonem, cesta k světové slávě je otevřena. Oba se tehdy také stávají členy francouzské surrealistické skupiny vedené André Bretonem.
Umírá 9. listopadu 1980, v Československu její skon není nijak komentován. V současnosti si můžeme v pražské Valdštejnské jízdárně prohlédnou už třetí monumentální výstavu jejího díla po roce 1989.
