(TM20, CD, 2010)
Steve Roach: Landmass
CD | TimeRoom | TM20, 2010
Distribuce: HORUS CyclicDaemon
Toto nové surealistické a halucinogenní vydání Steve Roache má opět po delší době svižnější substruktury, které přispívají k jeho svěžesti a futuristickému vyznění a bylo nahráno ve Star´s End, studio WXPN ve Filadelfii, a zní jako tvarově pozměněný literární závěr k projektu Arc Of Passion. Proud úplně nových idejí morfuje a taví se v tryskajícím světě, jež pociťuje prázdno civilizace, svět ikonických formací, nezměrné nebe a nebezpečné vyhlídky.
Album připravil Steve Roach pro filadelfské radio Star´s End. To vysílá vždy ze soboty na neděli elektronickou, ambientní, až meditační hudbu. Protože vlastnímu živému vysílání předcházel i koncert v chrámu svaté Marie, připravil si Roach ve vlastním studiu základy všech využitých samplů a dalších podpůrných programů. Celý program byl původně 90-minutový, ale na albu trvá zhruba 68 minut.
Opět jde o jednolitý tok hudby, který je tentokrát rozdělen do šesti, přímo pojmenovaných skladeb.
O Roachovi je známo, že ho velmi zajímá tématika Země jako takové, ale hodně přímo živel země v podobě pouští, skalních útvarů nebo i nitra Země. Určitým vlastním způsobem se pokouší vyjádřit její podstatu, komunikovat s ní a promlouvat její řečí. Většinou jde vždy o delší hudební plochy, často také spíše zvuky, které mají velkou sugestivní, drtivou sílu. Z tohoto hlediska bychom mohli, díky krásné přírodě Filadelfie, kde bylo album inspirováno, jeho název pochopit jako Zemský masív. Avšak, jak brzy při poslechu sami zjistíte, Roach se jako vždy dostává mnohem dále.
Rytmická, naléhavá hudba se k vám opět přibližuje, aby se zvuk znovu vzdálil a vrátil se s mocnější silou. Tak se poselství postupně stává spíše iracionální, duchovní.
Vezmete-li si první skladbu, jež má název Transmigration, evokuje ve vás něco spíše hmotného, přesun pevných struktur. Ovšem pátá skladba s poloviční délkou první a s názvem Trance-migration, se nestává jen slovní hříčkou, nýbrž připravena předchozími skladbami delšími, vás dostává vskutku do jiného, extatického stavu vědomí. Možná by bylo nejpřesnější říci, že jde o hudbu lucidní. A to je také Roachův záměr – bez užití chemických prostředků, jako jsou drogy – vyvolat hudbou obdobný, ale vědomý stav. V tom smyslu se potom nezdají vůbec přehnané názvy skladeb, jako Monuments of Memory nebo Alluvial Plain, protože vnímáte jejich vnitřní podstatu a máte i konkrétní jejich vize.
Toto album se Roachovi velmi podařilo propojit s jeho vnitřní ideou jak hudební, tak duchovní, stejně jako i vnější, ekologickou a přírodní.
*
© Jiří Mazánek
© okultura, MMX
