(CD, AD Music, AD33CD, 1999)
Witchcraft: Scattered Areas Of Invisibility (CD)
AD Music, AD33CD, 1999
Distribuce: HORUS CyclicDaemon
Podivný název kapely Witchcraft (Čarodějnictví) – a stejně tak alba – Scattered Areas Of Invisibility (Rozptýlené oblasti neviditelnosti), ale překvapivá hudba.
Píše se, že šlo o americké duo, jež mělo jen krátké trvání a vydalo pouze dvě CD. Je otázka, zda šlo vůbec o duo, a nebyl to jen jeden člověk, protože v biografii je uváděn především John Buehler na všechny nástroje, tj. syntezátory, bicí mašinky, radia, hlasy a zvukový design, a dále jako kytarista Andrew Arbeter. Ale toto jméno je zároveň uvedeno jako druhé jméno Buehlera. Jinak nevíme nic, takže to bude asi nějaké čarodějnictví. Na albu je ještě krásný hlas Stacy Buehlerové, možná manželky.
Album se zdá být koncipováno sice jako jakýsi výlet do kosmu, snad na nějakou planetu, takže první skladba The Certainty Principle začíná odpočítáváním startu, potom velmi rytmickou částí odletu, ale další místa alba se vyznačují spíše vnitřním poznáním, čemuž nasvědčují i krátké duchovní texty, vyskytující se v několika skladbách. V jejich recitaci se vystřídají Buehler a Buehlerová. Během CD se také objeví několik míst s hlasy ze samplů radia.
V druhé skladbě Angel Dust zpívá Stacy přes vokoder zajímavý text o nalezení cesty k sobě a o vesmírné paměti. K tomu je nádherný, zasněný, ambientní doprovod, mírný rytmus, třpytivá, zvonková atmosféra.
Krátká, jen 4:25 dlouhá skladba, ale úplné požehnání, to je First Point of Aries (První bod Skopce), šestiminutová, trochu rytmičtější skladba, v níž promlouvá opět přes vokoder mužský hlas o tom, že jsme tělo stvořené myslí, které není oddělené žádnou vzdáleností od zdroje, atd. Krásná, melodická skladba s množstvím doplňujících melodií i občasných, nejasných hlasů. Ostinátní rytmus je neagresivní, přirozený. Zato velmi rytmická a značně divoká Capture the Flag jakoby přinášela nebezpečí, ohrožení a boj. Vedle ní je následující Perihelion tichou, klidnou úlevou držící se pouze v nejhlubších tónech, jen táhlé flétnové melodie z dálky čeří tento minimalistický, krátký kousek.
Přirozeně na něj naváže, nyní již v rytmickém duchu, jedna z nejkrásnějších skladeb alba, sedmiminutová Flightwatch. Doslova se nám vybaví cesta a vše, co se při pohledu kolem nás míhá. To dokresluje velké množství doplňujících zvuků. Hudba, která se málokdy slyší, hlavně její závěr.
Vše krásné přejde do Ultraviolet a návratu, který je naplněn poznáním, jak se praví v textu. A album uzavírá nejdelší Scattered Areas Of Invisibility, jedenáctiminutová ústřední skladba. Ta je naplněna rádii, hlasy a hudbou vyjadřující pomalý sestup z nekonečna do reality. Houpavá minimalistická melodie trvá přes polovinu délky skladby, která je ke konci prostoupena různými zvuky éteru. Závěr se podle mě nevyrovná předchozímu obsahu CD. Ale celkově přináší album hudbu tak zajímavou, že se odlišuje od všeho ostatního v tomto elektronickém stylu.
*
© okultura viiiMMxv
