René Alleau, narozený roku 1917 ve Francii, zemřel 18. října 2013.
René Alleau byl filosofem a historikem tradičních věd. Ve třicátých letech 20. století studoval filosofii a dějiny vědy u Gastona Bachelarda. Po skončení druhé světové války pracoval jako inženýr v Africe na řadě průmyslových staveb. Tam se bezprostředně seznámil s archaickými tradicemi místních kmenů, s jejich mýty a rituály.
Počátkem 50. let se vrátil do Francie, aby shrnul své zkušenosti načerpané z dvojího pramene intenzivního teoretického studia a osobních prožitků a zkušeností. Kromě prací věnovaných alchymii – česky vyšlo Aspekty tradiční alchymie (Praha, 1993), Hermés a dějiny věd (Praha, 2005) – se v knihách O povaze symbolů (Paříž, 1958) či Věda symbolů (Paříž, 1974) věnoval zkoumání role symbolů v lidském myšlení a metodologii obecné symboliky. V neposlední řadě pak zkoumal působení esoterických koncepcí v historii: Tajné společnosti, jejich vznik a osudy (Praha, 2006). On sám bývá někdy považován za dědice a pokračovatele Fulcanelliho.
Pohlcení lidské existence časem je sice jen iluzí, avšak tato iluze ovládá celou současnost a odsuzuje nás k otroctví, připoutává nás k modlářskému uctívání historie, pohybu a kvantity. Proti tomuto modlářství je třeba bojovat ze všech sil, protože je to „ďábelský“ proces – ve významu „diaballein“ „odhazovat sem a tam“, „rozptylovat“. Moderní lidství je rozptýlené lidství do množství úlomků a samostatných logických světů, které spolu vzájemně nekomunikují. Současný lidský život je rozptylováním člověka, rozptýlením v čase, prostoru, touze, vědění a činnosti. Každé rozptýlení zmenšuje vědomí. Současné lidství ztrácí skutečné vědomí, a to je nebezpečnější, než atomová hrozba. Je potřeba vrátit mu smysl pro posvátné a vrátit mu tak jeho pravou paměť a důstojnost jeho prvotního poslání.
René Alleau ukončil toto pozemské rozptylování a zamířil vstříc empyreu, aby tu koagulací zpečetil své Veliké dílo.
K tomu, abychom i my v Něm přebývali, nám dopomáhej Bůh. Amen.
