(LSM11, Lotuspike Records, CD)
Rudy Adrian: Desert Realms (CD)
11 skladeb, LSM11, Lotuspike Records
Distribuce: HORUS CyclicDaemon
Rudy Adrian, autor tohoto CD, žije na Novém Zélandu a asi ho moc posluchačů u nás nebude znát. I já jsem ho slyšel poprvé, ale hned mne zaujal.
Z těchto končin je asi více známý David Parsons svými etnickými new-age nahrávkami. Na Novém Zélandu je prý ideální, stále neměnné, příjemné počasí, ale také se sem stáhlo praktikovat mnoho ekologických, duchovních i hippies komunit. Jsou tam prostě ideální podmínky pro cokoli. Sám Adrian říká, že žije kousek od moře a přitom pod zalesněnými vršky hor, zpívají mu ptáci, šumí moře a může sledovat krásné západy Slunce a oblohu plnou hvězd. Ta země vypadá na ráj!
Asi proto šel studovat lesní inženýrství. Hudba ho však brzy chytila, a to elektronická a začal ji studovat postupně na dvou vysokých školách. Živit se však začal spíše zvuky do reklam a dokumentárních filmů, teprve později i do televize. Když získal zkušenosti, začal také skládat sám. Hudba je to velmi zajímavá, meditativní. Někdy má blízko až k new age music, ale není plytká, jednoduchá, prvoplánová, objevuje se v ní plno zajímavých nápadů a příjemných, harmonických míst. Máte z ní velmi pozitivní, láskyplný pocit. Adrian se nesnaží o složitosti při kombinaci více melodií či ploch a hudba nikam nespěchá. Vedle syntezátorů a elektroniky vůbec využívá též dřevěné flétny, lidský hlas i alikvotní zpěv.
V roce 2002 pozvali Adrianiho jeho američtí hudební přátelé Robert Carty a Patricie Sandoval na návštěvu do národního parku v Utahu. Ten se vyznačuje kaňony a mnohými dalšími skalními útvary. Protože mohl navštívit mnoho zajímavých míst, byl Adrian nesmírně krajinou nadšen a rozhodl se, že musí své dojmy vyjádřit hudebně. Avšak s albem, které brzy vytvořil, nebyl stále dost spokojen, a tak je konzultoval několik let poslechem s přáteli, kterým věřil, že mu dobře poradí.
A dobře udělal, protože výsledek je opravdu krásný – dlouhé, zvukově příjemné plochy, atmosférický zvuk, kontemplativní a meditativní krajiny s prostorovostí a všeobsáhlým klidem. To vše natočil sám, jen ve dvou z jedenácti skladeb mu přispěl barokní flétnou Nick Prosser.
Pouštní království stojí za to navštívit aspoň svýma ušima.
*
© Jiří Mazánek
© okultura, MMX
