Nejzajímavější a nejpravděpodobnější úvahu o Hitlerově osobnosti, kterou jsem kdy slyšel, mi poskytl doktor Carl G. Jung, velký švýcarský psychiatr, když jsem ho navštívil v jeho domě v Curychu, abych ho požádal o diagnostiku diktátorů. Bylo to v říjnu roku 1938 a já přijel přímo z Prahy, kde jsem byl svědkem zániku Československa.
Analýza Dr. Junga o Hitlerovi byla pozoruhodně potvrzena událostmi, jež od té doby nastaly. Problém Hitlerovy osobnosti ho osobně fascinoval a studoval jej po celá léta.
Omnibook Magazine: V čem spočívá tajemství Hitlerovy moci?
Carl G. Jung: To je otázka, která mě zajímá už osmnáct let, od chvíle, kdy jsem Hitlera poprvé viděl a slyšel ho mluvit. Za celou tu dobu jsem slyšel stovky vysvětlení jeho moci a sám jsem o některých přemýšlel. V primitivní společnosti existovaly dva typy silných mužů. Jedním byl náčelník, který byl fyzicky zdatný, silnější než všichni jeho konkurenti, a druhým byl šaman, který nebyl silný sám o sobě, ale byl silný díky síle, kterou do něj lidé promítali. Tak jsme měli císaře a papeže.
Hitler patří do kategorie vpravdě mystických šamanů. Jeho tělo nesvědčí o síle. Výrazným rysem jeho fyziognomie je zasněný pohled. To mě obzvlášť zarazilo, když jsem uviděl jeho fotografie pořízené v době československé krize; v jeho očích byl pohled jasnovidce.
OM: Čím to je, že Hitler, před kterým padne na kolena a uctívá ho téměř každý Němec, nedělá na cizince téměř žádný dojem?
CGJ: Přesně tak. Málokterý cizinec na to vůbec zareaguje, ale zřejmě každý Němec v Německu ano. Je to proto, že Hitler je zrcadlem nevědomí každého Němce, ale samozřejmě nezrcadlí nic z neněmeckého. Je hlasitým reproduktorem, který zesiluje neslyšitelný šepot německé duše, dokud ho vědomé ucho Němce neuslyší. Je prvním člověkem, který každému Němci řekne, co si celou dobu ve svém podvědomí myslí a cítí o německém osudu, zejména od porážky ve světové válce, a jedinou charakteristikou, která podbarvuje každou německou duši, je typicky německý komplex méněcennosti, komplex mladšího bratra, toho, který vždycky přijde na hostinu o trochu později. Hitlerova moc není politická, je magická.
Chcete-li pochopit magii, musíte pochopit, co je to nevědomí. Je to ta část naší psychiky, nad kterou máme jen malou kontrolu a která obsahuje nejrůznější dojmy a vjemy; obsahuje myšlenky a dokonce i závěry, kterých si nejsme vědomi. Kromě vědomých dojmů, které přijímáme, na naše smyslové orgány neustále působí nejrůznější vjemy, které si neuvědomujeme, protože jsou příliš nepatrné na to, aby přitahovaly naši vědomou pozornost. Leží pod prahem vědomí. Všechny tyto podprahové vjemy jsou však zaznamenány; nic se neztrácí. Někdo může mluvit slabě slyšitelným hlasem ve vedlejší místnosti, zatímco my mluvíme tady. Vy tomu nevěnujete pozornost, ale rozhovor vedle je zaznamenáván ve vašem podvědomí tak jistě, jako by šlo o záznam na diktafon.
Tajemství Hitlerovy moci není v tom, že by měl Hitler podvědomí bohatěji zásobené než vy nebo já. Hitlerovo tajemství je dvojí: za prvé, že jeho nevědomí má výjimečný přístup k jeho vědomí, a za druhé, že se jím nechává pohnout. Je jako člověk, který pozorně naslouchá proudu podnětů šeptaných hlasem z tajemného zdroje a pak podle nich jedná. V našem případě, i když nás občas naše nevědomí osloví prostřednictvím snů, máme příliš mnoho racionality, příliš mnoho rozumu na to, abychom ho poslouchali – ale Hitler naslouchá a poslouchá. Skutečný vůdce je vždy veden.
Vidíme, že to u něj funguje. On sám se odvolává na svůj Hlas. Jeho Hlas není nic jiného než jeho vlastní nevědomí, do něhož se promítl německý národ, tedy nevědomí sedmdesáti osmi milionů Němců. To ho činí mocným. Bez německého lidu by nebyl ničím. Je doslova pravda, když říká, že cokoli je schopen udělat, je jen proto, že má za sebou německý lid, nebo, jak někdy říká, protože on je Německo. Takže díky tomu, že jeho podvědomí je schránkou duší osmasedmdesáti milionů Němců, je mocný a díky tomu, že jeho podvědomí vnímá skutečnou rovnováhu politických sil doma i ve světě, je zatím neomylný.
Proto činí politická rozhodnutí, která se ukazují jako správná v rozporu s názory všech jeho poradců a zahraničních pozorovatelů. Když se tak děje, znamená to pouze to, že informace, které shromáždil ve svém podvědomí a které se dostaly do jeho vědomí díky jeho výjimečnému talentu, byly téměř správnější než informace všech ostatních, ať už šlo o Němce nebo cizince, kteří se pokoušeli situaci posoudit a dospěli k odlišným závěrům než on.
OM: Pokud bude mít Hitlerův Hlas i nadále vždy pravdu, čeká nás velmi zajímavé období. [Bylo to pět měsíců předtím, než Hitler pohltil celé Československo, a jedenáct měsíců předtím, než zahájil druhou světovou válku útokem na Polsko.]
CGJ: [vážně] Zdá se, že německý národ je nyní přesvědčen, že našel svého Mesiáše. Postavení Němců je v jistém smyslu pozoruhodně podobné postavení starých Židů. Od své porážky ve světové válce Němci očekávají Mesiáše, Spasitele. To je charakteristické pro lidi s komplexem méněcennosti. Židé získali svůj komplex méněcennosti z geografických a politických faktorů. Žili v části světa, která byla přehlídkou dobyvatelů z obou stran, a po návratu z prvního vyhnanství do Babylonu, kdy jim hrozilo, že je Římané vyhladí, si vymysleli uklidňující představu Mesiáše, který všechny Židy znovu spojí v národ a zachrání je. Němci získali svůj komplex méněcennosti ze srovnatelných příčin. Vyšli z údolí Dunaje příliš pozdě a počátky jejich národa se datují do doby až dlouho poté, co Francouzi a Angličané byli na dobré cestě k národní svébytnosti. Na boj o kolonie a založení říše bylo příliš pozdě. Když se pak dali dohromady a vytvořili jednotný národ, rozhlédli se kolem sebe a viděli Brity, Francouze a další s bohatými koloniemi a veškerým zázemím vyspělých národů a začali žárlit, vztekat se jako mladší bratr, jehož starší bratři si vzali lví podíl na dědictví.
Dr. Jung uvedl, že Hitlera pozorně sledoval při jeho setkání s Mussolinim v Berlíně.
CGJ: Byl jsem jen několik metrů od obou mužů a mohl jsem je dobře studovat. Ve srovnání s Mussolinim na mě Hitler působil dojmem jakéhosi dřevěného skeletu potaženého látkou, automatu s maskou, jako robot nebo maska robota. Za celou dobu jednání se ani jednou nezasmál; vypadalo to, jako by měl špatnou náladu a trucoval. Neprojevil žádné známky lidskosti.
Jeho výraz byl výrazem nelidské cílevědomosti a bez smyslu pro humor. Vypadal, jako by byl dvojníkem skutečného člověka a jako by se v něm Hitler, ten člověk, snad skrýval jako slepé střevo a skrýval se tak záměrně proto, aby ten mechanismus nenarušil.[1]
U Hitlera nemáte pocit, že jste s člověkem. Jste s šamanem, formou duchovní nádoby, polobožstvem, nebo ještě lépe mýtem. Když jste s Hitlerem, máte strach. Víte, že s tím člověkem nebudete nikdy schopni si promluvit; protože tam nikdo není. Není to člověk, ale kolektiv. Není to jednotlivec, nýbrž celý národ. Domnívám se, že je doslova pravda to, že nemá žádného osobního přítele. Jak můžete důvěrně rozmlouvat s národem?
OM: Není na hitlerismu něco konstruktivního? Je jen destruktivní?
CGJ: Pro Němce je na této nacistické vlně zkázy něco mysticky přitažlivého. Cítí, že svůj osud uskutečňují násilím tak krutým, až je to opájí, stejně jako ty mladíky z nacistických úderných oddílů[2] opájí bojová touha, když se vrhají na nepřítele.
Právě schopnost nacistů spojit tuto pro berserky typickou mystickou zuřivost s chladně vědeckým zvládnutím komplikovaných nástrojů mechanizované války je činí tak hrozivými. Vědecky dokonce i drancují, jak dosvědčuje způsob, jakým pustili žilou Francii. Je mi znám zábavný a charakteristický příklad německého talentu pro výnosné rabování.
Ve Španělsku jsem potkal mladého německého nacistického kulometčíka, který sloužil pod Frankem. Jmenoval se Franz a byl důstojníkem SS v Düsseldorfu. Prohlásil, že do Španělska šel z idealistických pohnutek, aby bojoval proti bolševikům, a nyní, po třech měsících služby, byl jeho idealismus odměněn malým jměním. Zeptal jsem se ho, jak si mohl jako poddůstojník vydělat nějaké peníze.
„Ach,“ vysvětloval, „mám oproti těm Španělům a Maurům výhodu, že mám akademické vzdělání, školu jsem sice nedokončil, ale mám dost znalostí z Naturwissenschaft [přírodovědy], abych se vyznal ve fyzikální nebo chemické laboratoři. A co udělají ti ubozí nevzdělaní Španělé a Maurové, když vstoupí do města, které jsme právě obsadili? Vloupávají se do domů a kanceláří, hledají peníze, šperky a podobné věci, ale nikdo nikdy nenechá peníze a šperky ležet ladem. Co udělám já? Jdu rovnou do kina, do promítacího sálu, a tam si vezmu objektivy s čočkami, které mají hodnotu deset až dvacet tisíc peset, a dávám si je do kufru, který si vezmu s sebou, až se budu vracet, takže teď mám dva kufry plné objektivů. Je to hotové jmění. Chápete kouzlo vzdělání?“
OM: Proč nacisté nazývají svou říši Třetí říší?
CGJ: Historicky byla první říší Svatá říše římská, druhou byla ta, kterou založil Bismarck, a třetí je ta Hitlerova.
Když jsme o tom jednou diskutovali s doktorem Jungem, poukázal na hlubší významy.
CGJ: Říši Karla Velikého nikdo nenazval První říší, ani tu Vilémovu Druhou říší. Pouze nacisté nazývají tu svou Třetí říše, protože to má hluboký mystický význam.
Dr. Jung řekl, že nacisté cítí paralelu mezi biblickou trojicí Otec, Syn a Duch svatý a Třetí říší a že mnoho nacistů Hitlera dokonce považuje za Ducha svatého.
CGJ: Znovu uvažte ve Třetí říši rozsáhlé oživení kultu Wotana [Odina], boha větru. Vezměme si třeba název Sturmabteilung, doslova „oddíly bouře“. Hákový kříž je rotující útvar tvořící vír – pohybující se stále směrem doleva – což v buddhistické symbolice znamená „zlověstný, nepříznivý, k nevědomí směřující“.
Všechny tyto symboly Třetí říše vedené jejím prorokem pod prapory větru a bouře a vírů[3] ukazují na masové hnutí, které má v hurikánu nerozumných emocí strhnout německý národ k osudu, který snad nemůže předpovědět nikdo jiný než věštec, prorok, samotný Vůdce – a možná ani on ne.
Toto psychiatrické vysvětlení nacistických názvů a symbolů může laikovi znít fantasticky, ale může být něco fantastičtějšího než holá fakta o nacistické straně a jejím Führerovi? Buďte si jisti, že jimi lze vysvětlit mnohem více než jen tak, že je označíte za gangstery. Jsou produkty té nejhysteričtější, nejnelogičtější a nejemocionálnější mentality v Evropě, totiž té německé.
ℵ
Omnibook Magazine, únor 1942, str. 134, viz http://www.oldmagazinearticles.com/pdf/Carl_Jung_on_Hitler.pdf.
[1] Ohledně pojmu „tulpa“ srv. text a poznámky v článku Jack Heart & Orage: Esoterní evoluce, viz https://www.okultura.cz/WordPress/esoterni-evoluce/#:~:text=tulpove.
[2] „Hnědé košile“, Sturmabteilung (SA).
[3] Srv. David E. Schoen: Božská bouře. Hurikány, tornáda a větrné smrště jako duševní jevy. Nakladatelství Tomáše Janečka, Brno 2004.
