Okultura: Eseje o magických aspektech moderních dějin a soudobého umění

O erotické povaze Všehomíra. Naším ejakulátem staly se zcela samoživené, odloupnuté technorganismy, jimiž jsme znesvětili Všehomír člověka. Ora pro nobis. Promluvme si o sedmém mystériu stvoření holicího strojku. Svatý Mašinfíro, dej nám zlatá znamení! Nezapomeň na svaté očisty pro nás! Sledujte zlatá znamení! Přivedou vás k místu zázraků, jež jste nikdy neviděli! Převeliká arcivědo, ostříhej nás! Arcivědo, alelujá!

Kino je plodem romantismu. Nikdy dříve nebyla taková masová výroba idolů. Z herců se dělají hrdinové s fascinující mocí a z hereček eroticky přitažlivé...

Osvětlím ti, ó můj synu, v této lekci, že přijímáš-li vtisk, přijímáš jej od toho hořejšího nad tebou, v tu chvíli duše jsi a ono jest ti inteligencí. Duše jest vždy podřazena Slovu. Přivolej před svoji mysl obraz Té, jež svojí patou drtí hlavu hadu.

Otázkou je, kterak vědomí existence paradigmat integrovat do každodenního života? To, že svět pravoslavného popa a jaderného fyzika funguje podle jiných zákonů, je zřejmé. Jedině zničení paradigmatu je cestou k jeho transcendenci.

„Ty jsi svatý, Chaos, Chaos, Věčnost, všechny protiklady v pojmech!“ (Aleister Crowley: Vize & Hlas, 4. aethyr)

Odmítám konvenční názor post-monotheistické západní psychologie, že jsme bytosti žijící v koloniích složené z nesčetných osobností, ačkoliv všeobecně postižených selektivní amnézií, která je známkou této jinak všudypřítomné podmínky. A za druhé, že neexistuje nic takového jako svobodná vůle; i když máme schopnost jednat náhodně nebo možná by se mělo říct přesněji stochasticky, a sklon ztotožňovat se s čímkoliv, co nakonec děláme.

Chaos se neskrývá v nějakém zvláštním grimoáru nebo předepsané řadě etických pouček. Neexistují žádná zvláštní zaklínání, které by bylo možno považovat za „kouzla chaos-magie“. Zvládnutí role podvědomé mysli v magických operacích je rozhodujícím momentem a onen stav, který je cestou vedoucí ku konci, nazývá Austin Osman Spare uprázdněním.

Opravdoví básníci našich dob jsou vlastně neznámí a většinou nepovšimnutí, nicméně však mají veliký význam. Jejich neviditelný vliv objímá celý svět.

Tento článek, napsaný prostřednictvím World Report Information Services pro Internet pod poněkud průhledným pseudonymem, se zabývá překonáním naší představy o tom, že jsme bytosti „bodové“. „Různé objekty mohou být ve stejný čas na stejném místě, následek může předcházet příčinu a každý bod je na každém místě kongruentní. Všechno je pořád všude. Člověk může na kterémkoliv místě vstoupit do Chaosu a zase z něj vystoupit na místě a v dimenzi úplně jiné za předpokladu, že byla zachována jeho integrita.“ Je dostatečně jasné, co nám brání být na kterémkoliv místě ihned a spojitě? Kdo si kouzelný klobouk nasadí, octne se v mžiku tam, kde si přeje být.

Nastává doba, kdy je stále více zřejmé, že nějaké zboží, sport, sexualita, rodina, věda, práce atd. jaksi není úplným naplněním existence člověka. Doba se zhutňuje. Máme pocit, že už nemůžeme dělat zbytečné věci, nová kvalita času nás nutí rychle volit a konat. Člověk už se nemůže skrývat.

Na úrovni fyzikální je Kaos považován za zvláštní stav energie. Odejmi mu určité množství energie a propadne se do méně aktivního, leč stabilnějšího energetického stavu, dodej mu energii a přejde ve zvláštní vyšší energetický stav. Kaos je energie, Řád je stabilní stav.

Mág je ten, kdo upsal svoji duši za příležitost podílet se větší měrou na realitě. Magie se obrací k těm, kteří mají pořádnou dávku arogance a plodivé imaginace. Jen tehdy, není-li nic pravdivé a idea pravého já je odvržena, začíná být vše dovoleno. Takže vítejte v pandemoniu kalijugy, v níž nic není pravdivé a vše je přípustné!

Celý problém spočívá v tom, že většina lidí zabývá se budováním perspektiv namísto realizace svého potenciálu. Jestliže nespatřuješ rozdíl mezi svou osobou a Chaosem se zřetelem na tu skutečnost, že prakticky jste jedním a tím samým, nemusíš dennodenně zahřívat meditační podušku ani dělat ze sebe blázna vůči druhým lidem, neboť tvoje cesta je cestou Chaosu. Avatarové Chaosu válčí smíchem, využívají smyslovou, polyteistickou a anarchistickou přirozenost Věku Kálí k realizaci bódhisattvy.

„Prověřte si, co vás motivuje!“, říkával s oblibou starý láma. Proč a s jakým cílem procvičuji změnu paradigmatu? Protože je to právě aktuální? Protože se obávám pevných struktur? Protože si chci rozšířit svůj filosofický horizont? Nebo proto, že se mi to zdá být dobrým základem efektivního magického „vzdělávání těla“?

Čím větší míra Chaosu, tím vyšší počet možností, tím větší je tělo Nuit. Má v sobě Chaos, byť nedefinovaný, přece jen „harmonii“ a určitý „smysl“? Změna paradigmatu vás má přivést k poznání pravé vůle, která se jakožto kondenzační jádro vlastní osobnosti nachází někde mezi kreativním chaosem a determinovanou realitou.

Po sedmileté odmlce se vrací Revue HORUS. Vlivem „okolnosti nekonečné & neznámé“ začalo postupně docházet ve vydávání k chaotickým časovým posunům. Nuit budiž za to velebena! Možná právě podoba a téma prvního virtuálního čísla nejlépe vystihuje posun, který tu mezitím nastal. Nevylučujeme, že v budoucnosti vybrané články nespatří světlo světa i na papíře, takto se nám však dostává možnosti reagovat bez odkladu na jevy, které vytváříme a ony utvářejí nás. V tomto oboustranném rození doufáme pozorovat přítomnost toho Třetího.

Ty však chceš vládnouti nejvyšší mocí, kterak potom můžeš zacházeti s těmi nižšími domnívaje se, že přinesou ti užitku?

Program duše: nechání. Duše nemá mít s ničím nic společného. Pět vlastností duše.

Moc umělými prostředky vyrábět zlato a stříbro. Učení rosikruciánů.

Počátek je duchovní povahy. Čím dokonalejší je universum, tím jednodušší je jeho bytí a rozmanitější jeho části. Určovat nebe skrze zemi. Tak to nové bude lepší než to předchozí. Stvoření je poskytnutí bytí. Poznání je jako bdění – žít je jako spaní. Bytí je domněnka, poznávání je vědění.

Příroda nikdy nezačíná to, co nemůže dokončit. „Více lidí jsou účastí na ideji jeden člověk,“ říkají mudrci. Co je první, je nejhodnotnější a je to závazné. A co se odvozuje, je závislé, méně bohaté. To, co může mít každý, už není úrovní závislou, nýbrž božskou, kde vše je jedno.

Smyslem mé přednášky je poukázat na některé souvislosti mezi hermetismem a poetickým světem lidových pověstí a pohádek.