Okultura: Eseje o magických aspektech moderních dějin a soudobého umění

Amrita je sbírkou mnoha „začátků“ Aleistera Crowleyho a představuje metodu obnovování mládí a energie - což je ústředním tajemstvím života. Crowley si byl vědom toho, že jeho zneužití - pramenící z malé obeznámenosti a nevědomosti - by mohlo zdiskreditovat toto magické arciumění, které vyžaduje náležitou přípravu a koncentraci, a proto jsou jeho slova střežena. Jako ten, kdo prohlašoval, že „Mystérium je nepřítelem pravdy,“ však také věděl, že „tajné vědění má naprosto odpovídající strážce.“

Mají pak-li thelémští dítka? Vědí-li, kterak rozumět řeči jejich? Umějí-li nadchnout dušinku jejich? O pěstování jich nezbednosti, čtveráctví a šprýmovnosti, jak hojně zkošatit strom ratolestí svých v...

»Tolik jsem si přál zjevit vám v tomto pojednání kámen starých, nakolik je mi to dovoleno, abyste i vy mohli dojít poznání onoho největšího z pozemských...

„Ripley si osvojil alegorický přístup k alchymii a jeho nejdůležitějšími spisy jsou jeho veršované Alchymické komentáře, v nichž popisuje alchymický proces ve dvanácti scénách nebo 'branách', a zejména jeho emblematický Ripleyho svitek.“

Moc umělými prostředky vyrábět zlato a stříbro. Učení rosikruciánů.

Sympatie a antipatie rostlin mají vrcholný význam pro třetí léčebnou metodu, která se nazývá sympateticko-mumiální.

Přelom 16. a 17. století patří v dějinách alchymie k neobvyklým obdobím. Na jedné straně přetrvává zájem o tradiční středověkou alchymii a je rozvíjen systém iatrochemické filosofie Paracelsovy, na druhé straně se však objevuje rovněž nový proud emblematické alchymie a manifesty rosenkruciánů vyzývají k všeobecné reformaci v duchu hermetismu. Alchymistům a jejich mecenášům již nestačí autorita starých filosofů, chtějí empirické důkazy pravdivosti svého Umění. A tak se objevují adepti, kteří předvádějí transmutaci obecných kovů ve zlato. Zvláště je přitahuje otevřená atmosféra pražského dvora císaře Rudolfa II. a dvorů německých knížat, jež ten pražský ovlivňuje. Mezi tři v té době nejproslulejší údajné držitele Kamene filosofů, jejichž osudy zůstávají i nadále nejasné a vzájemně podivně propletené, patří Angličan Edward Kelley (1555-1597), Skot Alexander Seton (*1606) a Polák Michał Sędzivój (1566-1636).

Knihu Jana Sterna Média, psychoanalýza a jiné perverze tvoří sedmnáct esejů povahy vpravdě okulturní. Na této očistné cestě s ním můžeme směle zvolat „Vzhůru k hovnu!“, aniž bychom poskvrnili naše téma, neboť ono je důkazem o dokonale stráveném předmětu – a o to přece jde.

Malé eseje o pravdě Aleistera Crowleyho jsou jakousi esenciální praxí ke Knize Zákona a v duchu našeho strýce Alcofribase Nasiera i úvodem do metafysiky samotné Thelémy. K polskému vydání jsem přitknul doslov k promyšlení: Ó můj synu, člověk se odsuzuje k vědění, avšak duše se dostává do nebezpečí, že se její síly rozptýlí, jelikož vchází do rozmanitosti.

Josef Veselý: Magie 608 stran, nakladatelství Vodnář, Praha 2002, vydání první, vázané, cena 500 Kč ISBN 978-80-86226-89-7 * → O matce všech podstat Co je magie? Goethův Faust chce vyzvědět:...

Příběhy Michaela Scotta o dávných bozích, elfech, skřítcích i lidech se dodnes vyprávějí především na irském venkově, kde tato tradice vyprávění lidových příběhů zůstává stále živá. Lidé věří, že existují magická místa, kudy lze vstoupit do země kouzelných bytostí a kudy občas tyto bytosti přicházejí do našeho světa. O setkáních s bytostmi Sidhe se vypráví nepřeberné množství příběhů a v knize Kočičí zaklínání vám najdete alespoň malý zlomek z obrovské pokladnice pohádek a mýtů smaragdového ostrova.

Podstatné ovšem je, že i věštectví a jiné okultní vědy mají přesná pravidla, na co se zaměřit a čemu naopak nevěnovat žádnou pozornost, co vůbec nerozeznávat a nezaznamenávat, natož tomu přikládat význam… Každá taková tradice poskytuje svému adeptu určitou oporu, aby nebyl stržen do světa, kde je tolik znamení, že se v nich už nelze vyznat. Člověk totiž není s to zachycovat a vykládat zároveň všechno. Zdeněk Košek by býval mohl být nejen vynikajícím učedníkem augurů, ale třeba i těch kněží, kteří četli znamení z blesků. Jeho zápisy tím přímo překypují. Co by pro něj mohlo být snazšího – při jeho vnímavosti – než podle druhu blesku, barvy, směru a podle místa, kam uhodil, vyložit ostatním, který bůh a s jakým záměrem blesk z nebe seslal?

Robert E. L. Masters a Jean Houstonová prováděli rozsáhlý klinický výzkum s různými psychedeliky od poloviny 50. let až do jejich zákazu o deset let později. Jejich pionýrská studie Druhy psychedelické zkušenosti poprvé vyšla v roce 1966, tedy přesně v době, kdy byla uzákoněna první právní omezení ohledně užívání psychedelických látek, a rovněž patřila mezi oběti tohoto vyloučení. Proto se již nepodařilo dostatečně prozkoumat slibné výsledky jejich výzkumů. Tato kniha se vyhýbá divokým výstřelkům, tolik typickým pro oba póly běžného pohledu na toto téma. Je ojedinělá tím, jak osvětluje možnosti a omezení psychedelik, stejně jako na techniky práce s nimi a klíčovou roli kvalifikovaného průvodce touto zkušeností v celé její bohaté škále od čistě estetických smyslových vjemů přes sebeléčení starých traumat a psychologické vhledy až po hluboký náboženský zážitek. Kniha tak představuje střízlivé a směrodatné zhodnocení této dosud nejkontroverznější metody zkoumání lidské psychiky. V době, kdy se legalizace drog znovu stává stále důležitějším tématem, představuje vítaný a velice potřebný protiklad k dnešní hysterii, která tuto problematiku obklopuje.

Eliphas Lévi (Zahed) je pseudonym francouzského spisovatele (Abbé) Alphonse Louise Constanta (1810-1875). Tento páter-vyklouz, pevný zastánce katolicismu, papežství a hierarchie, tento monarchista a velký obdivovatel Napoleona, byl zároveň badatelem a propagátorem neortodoxní kabaly a magie, jimž zasvětil celý svůj plodný život. Byl v čase nastupujícího evropského materialismu tím nejpodivuhodnějším mágem, jenž znovu našel klíč k zapomenutým vědám Starých a mudrců všech dob, jejž objevil v symbolické řeči tarotových karet. Byl iniciátorem moderního obrození magie coby duchovní cesty a hrál ústřední roli v rozvoji tarotu. Své výzkumy zaměřil na probádání tajemství lidské duše, na lidský duchovní život.

Studie o antickém hermetismu Radka Chlupa pod názvem Corpus Hermeticum představuje literárně sice akademičtější formu, je však čtenářsky přístupnou. Shrnuje základní historická fakta o hermetismu a načrtává hlavní směry moderní interpretace. Vlastním jádrem knihy jsou texty a překlady Corpus Hermeticum, který je sbírkou řeckých hermetických spisů pozdního data.

Popis „Velkého díla“, jak se s ním lze setkat v alchymických spisech nejrůznějších století a nejrůznějších kulturních oblastí, vykazuje přes pestrou rozmanitost obrazů jisté neměnné základní rysy, které nelze empiricky vysvětlit. Z křesťanského hlediska představovala alchymie jakési přirozené zrcadlo zjevených pravd. Kámen mudrců, který je s to přeměnit neušlechtilé kovy ve stříbro zlato, je věrný obraz Krista a jeho vznik z „nepálícího ohně“ síry a „stálé vody“ rtuti se podobá zrození Krista-Emanuela. Alchymie se přizpůsobením křesťanské víře duchovně obohatila, zatímco křesťanství v alchymii našlo cestu, která mohla vést od pozorování přírody až k opravdové gnosi. Titus Burckhardt se v knize Alchymie - Tradiční věda o kosmu a duši pokusil přiblížit začínajícímu učedníkovi jistá tajemství Díla, nakolik tovaryšům pak poskytnul mnohé sladké kousky k mysli mlsání.

Lullovo dílo je důležité z celé řady důvodů, jeden z nich je velevýznamný, protože měl vliv na Leibnize. Jedna z raných Lullových prací o rytířství byla přeložena do angličtiny a pojímána za natolik významnou, že ji jeden z prvních tiskařů, William Caxton, vysázel a vytiskl. Lullovy mystické písemnosti, jako třeba právě Kniha o Příteli a Miláčku, jsou stále populární a jeho dílo hraje důležitou roli v katalánské kultuře.

Uvidíme virtuální realitu jako médium, v níž lidé improvizují se světy místo se slovy, umožňující nám sdílet sny jakožto objektivní podobu jungiánského snu. Mýtus o Kyberfalovi. Stanislav Lem a jeho Futurologický kongres. Lukulské či erotické rozkoše - to byl ubohý vedlejší produkt uspokojování vrozených instinktů čili tyranie přírody. Nestačí osvobození sexu, jehož svědectvím je ektogeneze, jelikož sex nemá před sebou žádnou zvláštní budoucnost, ani kombinátorskou, ani konstrukční. Někdejší rozkoše žaludku či pohlaví jsou jen dloubáním v nose ve srovnání s běhačením a šouděním.

„Astrologie je teoreticky dokonalá věda, neboť symboly v ní fungující zároveň existují v makrokosmu, a tudíž mají přirozený vztah k záležitostem mikrokosmu. Ovšem v praxi jsou výpočty výjimečně komplikované. Horoskop není nikdy úplný,“ vzkazuje Crowley ve své základní knize o magii, Magie v teorii a praxi.

Bůh je ve všech věcech, bytostně, účinně a mocně. Rodit však může jen v duši - neboť všechna stvoření jsou jen stopy Boží, ale duše je svou přirozeností utvářena podle obrazu Božího. A tento obraz se musí oním narozením ozdobit a dovést k dokonalosti. Tomuto působení a tomuto narození je ze všech stvoření otevřena pouze duše. Věru, každá dokonalost, která se má do duše dostat, ať Božské světlo, milost nebo blaženost, musí tam vstoupit jen a jen tímto narozením a nijak jinak. Čekej jen na toto narození v tobě, a nalezneš všechno dobro a všechnu útěchu, a všechnu rozkoš, všechno bytí a všechnu pravdu.

„A zase přichází anděl a ...bere mě stranou do malé komůrky v jedné z devíti věží. Tato komnata je vybavena mapami mnoha mystických měst. Je tam stůl, a zvláštní lampa, která vyzařuje světlo a vystupují z ní čtyři sloupy vířivých prstenců kouře vydávajícího světlo. A ukazuje na mapu æthyrů, jež jsou seřazeny jako plamenný Meč, takže třicet æthyrů přechází v deset Sefirot. A těch prvních devět je nekonečně svatých“. - Aleister Crowley, Vize a Hlas, 9. æthyr.

Jako je veškeré opravdové umění spontánní, geniální, a je zcela mimo veškeré vědomé poznání nebo kontrolu, tak je tomu i se sexem. Opravdu, člověk by ho mohl považovat ještě za hlubší, než-li je umění; protože umění se přinejmenším snaží nalézt srozumitelné prostředky vyjadřování. Je totiž mnohem blíže moudrosti než slepému chtíči sexuálního impulsu. Kde tedy hledat magický lék? Kabalistovi je to zřejmé ihned.