(CD, mc001, maxcorbacho.com, 2015)
Max Corbacho: Splendid Labyrinths (CD)
mc001, maxcorbacho.com, 2015
Distribuce: HORUS CyclicDaemon
Španělský hudebník Max Corbacho z Barcelony se nám delší dobu nepřipomenul, ale to neznamená, že by netvořil. Však na tomto albu pracoval asi 1,5 roku.
Když v roce 1998 vyšlo jeho první album Vestiges, zdálo se nejprve, že jeho tvorba bude nejvíce ovlivněna přírodou, díky jeho rodišti v malé vesničce u moře ve Španělsku. Ale brzy se začal profilovat především jako duchovní skladatel.
A právě hlubší zamyšlení nad životem ho přivedlo k vytvoření tohoto alba Splendid Labyrinths, čili Ohromující, udivující labyrinty, nebo nějak obdobně, jež má vyjadřovat obdiv nad krásou života a všemi jeho různými, složitými, často neproniknutelnými rozumem, oklikami, které on nazval labyrinty, z nichž hledáme cestu. Již názvy jednotlivých skladeb to naznačují.
Stěžejní je jistě úvodní Plynoucí cesta (The Flowing Path 16:37), která je také nejdelší, skoro 17 minut. Však pro cestu užil anglické slovo path, a nikoliv way, které se užívá spíše v duchovním či životním významu.
Pak tu máme skladby Směrem do centra (Towards the Center 12:09), Lůno Země (Earth Womb 07:55), Zázračné srdce (Wonderheart 16:24) či Tvarování nekonečna (Shaping the Endless 14:36).
Hudba je naprosto sférická, vzdušná, táhlá, plynulá, bez jakéhokoli rytmu. Působí tak trochu jako nádechy a výdechy něčeho mohutného. Neubráním se pocitu vzdálené inspirace Steve Roachem, který také často využívá takovéto skladebné práce s plochami.
Avšak Corbacho rozhodně nepatří na pole dark ambientu, jeho hudba je jasná, světlá, pozitivní, přece jen v tom bude nějak to Španělsko.
Jak většinou bývá zvykem u těchto skladeb, tak přecházejí jedna do druhé a jsou si dost podobné, obzvláště když se skladebná metoda nemění a často ani tempo. Objevují se spíše jen jinak použité rejstříky syntezátorů a sekvencerů, některé efekty na smyčkách a ani u samplů nepoznáte, že byly využity.
Tak je vše uceleně stmeleno dohromady, že to vytváří jednolitý blok zvláštní nadzemské krásy. Teprve když se do ní ponoříte, začnete vnímat jemné odlišnosti, které se slovy nedají popisovat.
Hlavně si na poslech najděte klid a nedělejte nic jiného. Toto, podle mne, není ambient pouze do pozadí.
