Očarování a odčarování

Jan Luffer: Katalog českých démonologických pověstí

240 stran, Academia, Praha 2014, vydání první, brožovaná, cena 295 Kč
ISBN 978-80-200-2383-4*

Našim čtenářům nebudiž jméno Jana Luffera neznámé. Před pěti lety mu vyšla kniha japonských lidových pohádek a pověstí Strašidelný chrám v horách (Argo, Praha 2009). Přítomnou knihou však potěší srdce každého milovníka okultury, neboť vidíme, že se tu etabluje nová osobnost věnující se mýtům, lidovým pohádkám a pověstem.

V kapitole České a slovenské katalogy lidových vyprávění (str. 24) uvádí historický přehled projektu katalogizace pověstí, kde na předním místě stojí trojsvazkový Soupis českých pohádek Václava Tilleho z let 1929-1937. Je zřejmé, že na poli folkloristiky neroste kvítí každý rok, takže teprve roku 2006 po tomto hiátu navázal Jaroslav Otčenášek na katalog českých pohádek a shromáždil téměř úplný korpus našich publikovaných i rukopisných pohádek, ale tiskem vydal jen stručnou pracovní verzi pod názvem Antropologie narativity – problematika české pohádky (Etnologický ústav AV ČR, Praha 2012). V roce 2010 mu vyšel výbor erotických pohádek a legend či žertovných historek pocházejících z území dnešního Bulharska a Makedonie s názvem Jak muži přišli ke svému údu – Bulharský erotikon (dybbuk).

Klíčovou osobností, která se zabývala démonologickými pověstmi a jejich katalogizací, byla Dagmar Klímová (1926-2012). Originální bylo vytvoření trojice hlavních nadřazených skupin rozdělující pověsti na tyto okruhy: Nadpřirozené síly a prostředky; Osud člověka, duše, záhrobí, strašidla; Démonické bytosti a zvířata.

Přehlédnout přítomnou systematizaci, resp. taxonomii, není záležitostí chvilky – vyžaduje to trpělivost a orientaci ve zkoumaných předmětech.

V první skupině (str. 57) najdeme téma Člověk a magie. Čarodějnice a povolání spojená s magií, laik používá magii, magické úkony a prostředky. Pododdíl 1.A sumarizuje Povolání spojená s magií či nadpřirozenými schopnostmi, a v něm již jednotlivá hesla jako Čarodějnice > Podoba, Zasvěcení do čarodějnického umění, Čarodějnice a člověk: Konflikt – Čarodějnice škodí člověku atd. dalším heslem jest tu Čaroděj a černá kniha kouzel: Charakteristika, Činnost čaroděje, Černá kniha kouzel.

Na str. 69 jsem zpozorněl u nadpisu Zaklínač mračen vysázeným tučnými verzálkami. Proč? Pochopil jsem, že buď se člověk musí narodit taxonomem, nebo se spolehnout na to, že autor ve spolupráci s typografem vymyslí ikonky, jimiž se doprovodí významové úrovně, aby se čtenář snadněji zorientoval, příp. aby alespoň důsledně pokračoval v alfanumericky hierarchizovaném seznamu (to i pro případ, že by se katalog převáděl do databáze). Pokud se v katalogu opravdu chcete orientovat, nezbyde vám než si dát záložku na str. 232, kde je obsah, z nějž vzájemnou závislost, nadřazenost i podřazenost pojmů nejlépe pochopíte.

Do druhé skupiny spadají témata Člověk a osud. Omen, proroctví, předurčený osud, démoni nemoci a smrti, převtělená duše člověka, porušení tabu, ďábel.

Třetí skupina pak pojednává o tématech: Člověk po smrti. Revenanti a pohřeb.

Ve čtvrté skupině najdeme Numinózní jevy. Duchové, přízraky a strašení.

Máte-li rádi čerty, vodníky, víly či pekelného kozla s ohnivýma očima, prolistujte pátou skupinu: Přírodní démoni, domácí duch, démonická zvířata a byliny se zvláštní mocí.

V šesté skupině zakopnete o Poklady a v sedmé a poslední skupině se dozvíte, co jsou Parodické pověsti.

Pokud vlastníte sbírku českých pohádek a pověstí, můžete k nim přibrat také ještě jedno ze dvou vydání knihy Martina Stejskala: v roce 1991 vyšel v nakladatelství Paseka titul Labyrintem tajemna aneb Průvodce po magických místech Československa, přičemž slovenskou část tehdy zpracoval Albert Marenčin. Nového a podstatně rozšířeného vydání se dočkal přesně po dvaceti letech v nakladatelství Eminent, a to pod názvem Labyrintem míst klatých. Přízračnou krajinou českých zemí. Autor se v úvodu zmiňuje o řadě pokračovatelů, kteří dílo citovali, stejně jako o sběratelích a editorech (mj. Bazal, Fibich, Havlic, Koudelková, Polášek, Puchmajer, Řeháček, Tříška), z jejichž kolekce čerpal.

Samozřejmě se nemusíte omezovat jen na českou provenienci, nýbrž můžete podle svého gusta v duchu katalogizovat německé, eskymácké, indiánské či tichomořské pohádky a páně Lufferův Katalog využít způsobem kreativním. Člověk si tak lépe uvědomí mechanismus pohádkového zvratu, jímž dochází k očarování či odčarování.

Rovněž stojí za zvážení, zda nezařadit – čteme-li např. na str. 206 už i hesla jako Agresivní potkani v městské kanalizaci anebo Obří ryby ve vodních nádržích – vedle těchto moderních příkladů městského folkloru i ty, jež shrnuje třeba Petr Janeček ve své knize Černá sanitka a jiné děsivé příběhy. Současné pověsti a fámy v České republice (Plot, Praha 2006).

Předpokládám ovšem, že my se nezastavíme, nýbrž naopak se při čtení Katalogu českých démonologických pověstí bez bázně pustíme do okulturní práce, jež nám rozšíří náš záběr a pochopení.

*

Můžeme také jen doufat, že ani Academia se nezastaví u tohoto rozsahem skromného, leč jinak významného díla a povzbudí autora k další práci na rozsáhlejším katalogu v novém vydání, případně zváží pro vydání i výše zmíněné práce Jaroslava Otčenáška.

*

© San, xiiMMxiv
© okultura.cz

Uložit