Arc: Arclight
DiN, DiNDDL17, 2015
Britské duo Arc přichází se svým šestým, digitálním albem. Protože jejich hudba je velmi spontánní a plná improvizace, vyhovuje jim více záznam živého vystoupení, jak jsme již mohli zjistit u předchozích alb. Nyní chtěli posluchačům nabídnout celý koncert, který by se však na jedno CD nevešel a na druhém by toho zase bylo málo, a tak zvolili formu downloadu, protože koncert trvá přes 88 minut.
Na něm přednesli sedm skladeb, přičemž čtyři z nich již vyšly, také z živého vystoupení, v Holandsku. Nemusíte se však obávat, že uslyšíte to samé. Nehrozí to proto, že oba hudebníci – Ian Boddy a Mark Shreeve – sobě úžasně naslouchají a doslova vnímáte, jak se vzájemně při hře ovlivňují. Tím se obvykle stávají skladby delší a pokaždé trochu jiné. Něco obdobného můžete zažívat u indických hudebníků, kdy ve stejné ráze, kde jsou dány stejné tóny a stejná pravidla rozvíjení, ani u stejného hudebníka neuslyšíte skladbu zahrát stejně. U skupiny Arc ovšem jde pouze o elektronická zařízení. Na ta hrají tak, že ze strojů se stávají skutečné živé nástroje. To je obzvláště zjevné u sekvencerů.
Většina skladeb má obdobnou strukturu. Začíná se krátkým, pomalým úvodem, v němž se hudebníci naladí a pak nastoupí rychlý rytmus. Ve vynalézání různých rytmů jsou oba hudebníci velmi nápadití a při pozorném poslechu zjistíte, že nejde jen o smyčku, ale o minimalistické hrátky si s rytmizovanými tóny. Nad nimi krouží dvě melodie a množství doprovodných zvukových efektů. Oba hráči se skutečně radostně vyřádí a skoro vždy vznikne jakýsi veselý tanec.
Hudbou pomalejší a nejkratší (8:35) je pouze třetí skladba Filtered Through Haze. I když je to jakási táhlá procházka, aspoň její tempo určuje opakující se, tepající kolovrátek, hrající v podstatě etudy.
Pátá skladba Into Dust je zase jakýmsi art-rockem, kde rytmus udává basa.
A nakonec závěrečná skladba, s úžasným názvem Cherry Bomb (Třešňová bomba), je do poloviny rockovou kantilénou s jemnými zvonečkovými tóny, než se potom vzepne k patetickému a jásavému, monumentálnímu finále. Toto album prostě není žádnou lacinou hudbou a nabije vás obrovskou energií.