(Trigon, Praha 2015)
Vladislav Kužel: Hovory s Lasenicem. Otázky kladl a odpovědi Pierra de Lasenic zapsal Vladislav Kužel
224 stran, nakladatelství Trigon, Praha 2015, 2. doplněné vydání, brožované
ISBN 978-80-87908-07-5
Pierre de Lasenic (1900-1944), vlastním jménem Petr Kohout, je považován za nejvýraznější postavu českého meziválečného hermetismu. Věnoval se alchymii i tarotu (Tarot, klíč k iniciaci), pronikl do esoterismu starého Egypta (Hermetická iniciace Universalismu), jeho doménou však byla magie, včetně magie experimentální a sexuální (Orientální láska, Sexuální magie).
První vydání připravil ještě Vladislav Zadrobílek v roce 1993 včetně obálky, mělo jen 142 stran, obsah rozšířeného vydání je tedy téměř dvojnásobný.
Předložené nové, opravené a doplněné vydání redakčně zpracoval a k vydání připravil Bc. Lukáš Loužecký stojící za Dokumentačním centrem českého hermetismu, a aktivní i v přednáškové činnosti. Naposledy to byla přednáška Hermetismus dnes – reflexe hermetismu hermetiky na konferenci Hermetické nauky v české společnosti (Západní esoterní tradice – magie, alchymie, astrologie, kabala, psychotronika) konané 22. března 2014 na Husitské teologické fakultě UK, kde se zařadil po bok doyena faktografa českého hermetismu Prof. PhDr. Milan Nakonečného, jehož žezlo svým způsobem pomalu přebírá.
Přehledné členění knihy dovoluje nahlédnout na šíři Lasenicova záběru a zároveň promítnout dnešnímu čtenáři sled fundamentálních myšlenek spojených s ustavením prvorepublikové hermetické scény.
Nejprve je to téma O manifestních stavech víry, připomínající rozpor mezi dosud poznaným a poznávaným, a – měli bychom dodat – i nepoznatelným.
Druhá sekce zahrnuje systém každodenní „šémové“ magie, veskrze osobní (viz také VII. 3: Osobnost), protože „Boha mohu pochopit jedině ve svém vlastním světě.“ Připomíná písmenkovou magii Kerningovu (a Weinfurterovu) evokující abecedu pocitů, tzv. abeceda stvoření (srv. D. Ž. Bor), křesťanskou a perskou mystiku včetně inkantací.
V duchu antické etiky rozvíjí Hermetické zdůvodnění morálky, za níž následuje Hermetické vysvětlení strachu, k němuž bych automaticky připojil i Princip vampyrismu a z čtvrté sekce i Poznámky o larvách a myšlenkových útvarech. Vzhledem k potřebě nějakým způsobem dodat formu každodenním praktikám, dočkáme se hned v úvodu i shrnutí základních momentů O rituálu (neporozuměl jsem úplně potřebě psát toto slovo velkým písmenem, neb tu nemá symbolický význam, nýbrž venkoncem praktický). Na tuto tématiku odkazuje i de facto projekce vůle v imaginaci pod kapitolkou O vázané kreaci, k níž přiřadíme také Podkládání a poutání představy rituálem, a ze sekce Přílohy z archivu Horev-klubu druhá část, tj. Ztotožňování – ladění – představa, a následná třetí: Jasnozřivá vůle. Ceremoniální praxe precesní předpokládá znalost Zodiaku (str. 111), tedy Adamova těla a jeho dvanácti údů, uložených v truhle (thebah, arše), z nichž desatero, jak praví Hargrave Jennings, je z doby preadamitů, včetně mysteriósních dvířek tvořených šestým a sedmým znamením (Potopy), kudy znamení „unikla“.
K obskurnějším pasážím se řadí např. O kreačním aktu subtrahentních bytostí, k němuž si podle založení čtenářů možno přibrat ku pochopení problematiky mj. mnohé kapitoly z Liber Agape Aleistera Crowleyho.
Praktické zvládnutí živlů (Živly) je připomínáno několikráte: obecnější povahou článků Astrální světlo, Astrální světlo v živlovém rozboru, přes Dětský snový život a co je anděl strážný, Skutečnost a představivé pociťování, Spánek, až k práci s emocionálním nábojem: Cit a zdroj citovosti, Zásadovost, názory člověka a astrál (kam se promítá Spánek a Hermetické zdůvodnění morálky), Nabíjení živlem, Přenos pocitů voltem, až k páté sekci Problém představy a tvárlivé reakce astrálního světla (sedmé, srv. Syntéza [Oživení obrazu], a zpětně k čtvrté sekci), průnik do rituálu – Podkládání a poutání představy rituálem, Opakované představy – praecipitace, až k závěrečnému pojednání Schéma: astrální světlo a magický fenomén, jímž se dostává celé oblasti patřičného zarámování.
K těm zásadnějším článkům počítáme i Vysvětlení svátostí, Alchymie, s níž se pojí červená tinktura a fixace (impregnace): Utrpení, Zákon, Osud, a následně Zjevení pravdy a daň z profanace, aby každý věděl, že magická práce má své zákonitosti, jichž neradno překračovati, aneb s čím musí mág počítat, je-li jeho vůle volná.
*
Svazek je tak nyní v rukou generace, které začíná být cizí už i dění a kvas let devadesátých, nemluvě o hermetismu První republiky.
Lze si jen přát, aby činnost DCČH pronikla i do české mutace Wikipedie, kde by si mnohá hesla zasloužila úctyhodnějšího zpracování, třeba právě pojednávaného Petra Kohouta.
*
© San
© okultura xMMxv
