(Národní muzeum, Praha 2015)
Jan Pohunek: Stíny mezi stromy: Extravilán v současných pověstech
196 stran, Národní muzeum, Praha 2015, vydání první, brožované
ISBN 978-80-7036-450-5
Národní muzeum vydalo knihu Jana Pohunka Stíny mezi stromy: Extravilán v současných pověstech. Před nedávnem jsme se seznámili s knihou Katalog českých démonologických pověstí Jana Luffera (Academia, Praha 2014), který v tomto ohledu po dlouhém hiátu předložil svůj pohled na katalogizaci českých démonologických pověstí, jehož ostatně Jan Pohunek (*1981) – pražský etnolog a folklorista dlouhodobě se zabývající především současným folklorem, dějinami trampingu a dalšími tématy se vztahem k regionální mikrohistorii Čech – v úvodu hned několikrát cituje (str. 15n, 41 aj.).
Autor se věnuje současným pověstem na základě terénního výzkumu provedeného v letech 2008 až 2015, jejichž děj je situován do mimoměstského prostředí, a dalším příbuzným žánrům, např. osobním vzpomínkám na údajná setkání s nadpřirozenými jevy.
V obsáhlé úvodní studii Pověsti a jejich motivy najdeme další podkapitoly: Historizující interpretace a události odlišné od skutečnosti, Nezvyklé mundánní vlastnosti místa, Paranormální vlastnosti místa, Zvláštní pocity a další smyslové a mimosmyslové fenomény, Nadpřirozené a nezvyklé entity, Poklady a další skryté objekty, Lidští protagonisté s vlastním úhlem pohledu. Dále se autor zabývá Prostředím, zejména Hradními zříceninami, dále je to Podzemí, Lesy, a Vodní plochy. Následuje pohled na Tradiční a současný folklor, zamyšlení nad Dědictvím romantického obratu, rozvinuté do rovin Romantického vnímání přírody a pověstí, Turistiky, se zastavením u Trampských a tábornických pověstí. V závěru se věnuje Extravilánu a současné pověsti, za nímž už následuje vlastní Katalog motivů (str. 80-96), rozvinutý následně do ústředního Katalogu podání (str. 97-151).
Význam místa obecně závisí nejen na jeho fyzické konfiguraci, ale také na řadě kulturních a individuálních faktorů. Konkrétně jde o základní biologické nastavení člověka (inherentně-estetický význam), utilitární cíle jednotlivce (instrumentální význam) a skutečnost člověka jako sociální bytosti, která významy ve svém životním prostředí sama vyhledává a vytváří, ať už v rovině sociální (kulturně-symbolické významy) nebo osobní (individuálně-expresivní významy).
U konkrétních zachycených motivů můžeme rozlišit tři základní typy – první se týká funkce místa, druhý lidských osudů s ním spojených a třetí představují metainformace – informace o informacích.
V rámci výzkumu bylo zaznamenáno několik stabilních, obvykle pojmenovaných entit, které mají některé z uvedených rysů souvisejících s vývojem pověsťového cyklu; v případě usedlosti Pohádka jde o vraha Ivana Roubala, dále o christlhofskou čarodějnici, která vystupuje nepřímo prostřednictvím své kletby, i když její současný výskyt je někdy naznačován, a v českobudějovickém lese Boru se vyskytující postavu Černého muže, který se zjevuje návštěvníkům polesí, ale jinak zásadně neškodí a v některých podáních je dokonce popisován jako ochránce místa před horšími bytostmi.
Kulturní mimoměstská krajina se také jeví být prostředím, které může mít výrazný duchovní rozměr. Takovéto vnímání přírody, které předpokládá výskyt nadpřirozených sil, je zároveň nakloněno tomu spatřovat v okolí jejich konkrétní projevy, a to včetně démonických entit. Podobně jako v dřívějších staletích volná krajina obsahuje místa častých zjevení, na nichž se lze po vzoru prvních romantických folkloristů přiblížit k něčemu transcendentnímu – ať už tomu říkáme Onen svět, zvláštní energie, estetický prožitek nebo lidová folklorní tradice.
Zamrzí, když zjistíme, že autor přehlédl, či neprovedl alespoň základní jazykové korektury převzatých textů, takže např. na str. 103 čteme: „…zvuky zněli jako by tam někdo šel…“, pokud vůbec pomineme jev chybějící interpunkce tak obvyklý pro dnešní internetovou komunikaci.
*
Ke knihám Martina Stejskala, ať už jde o psychogeografii Labyrintem tajemna aneb Průvodce po magických místech Československa, nebo nověji pod názvem Labyrintem míst klatých. Přízračnou krajinou českých zemí, již zmíněnému Katalogu českých démonologických pověstí Jana Luffera, se zařadí při osobním výzkumu českého extravilánu také titul Jana Pohunka Stíny mezi stromy.
Dobrý lov!
*
© San
© okultura, viMMxvi
