(PRO00132, Projekt, CD)
Steve Roach & Vidna Obmana: InnerZone (CD)
7 skladeb, PRO00132, Projekt
Distribuce: HORUS CyclicDaemon
Ve vřetenech času je cesta vedoucí do Vnitřní zóny. Přes mračný prostor, opuštěností, přijdeš až k vnitřní zemi a očištěn najdeš skrytý kámen. V.I.T.R.I.O.L.
Belgický elektronický muzikant vidnaObmana je ve svém oboru možná jedním z nejvýraznějších a nejvíce respektovaných umělců. Své počátky si odbýval v hájemství ambientu v Enově stylu a dalších neobvyklých zvukových experimentech, rozvinul a zásadně změnil styl v tom, co se zdá být dlouhou šňůrou současných fascinujících společných hudebních projektů. Nahrává v různých stylech: space, ambient, industriál, moderní klasika, etnická a další hudba; vidnaObmana dosáhl záběru, který se podaří jen pár muzikantům, a to s vášnivým zaujetím pro toto umění.
Kruh, spojovaný s kosmickými asociacemi, je nejmysteriosnější objekt. Často představuje nekonečno, linie kruhu nikde nezačíná a nikde nekončí – zdánlivě nekonečný sled událostí. Je to velmi matoucí koncept, jímž se Steve Roach a Vidna Obmana zaobírají při své hudební spolupráci.
Temné zvukové plochy jsou na albu InnerZone (2002) přiváděny na svět jakožto výsledek nekonečných smyček; zacyklování vrstvených zvuků rozfázovaných tak, aby dozrávaly ve sférách zádumčivého a melancholického ambientu. Po celém albu tahle dvojka vyčarovává driftující zvukové koláže, jejichž světy pak absorbují posluchače ve svém proudu.
Ovšem cyklická povaha tohoto konceptu InnerZone (25:23) se dá lehce postřehnout, když se objevuje proud hudby a prosakuje rytmika. Prstenec rytmů se opakuje v superrychlých obvodech, dere se na povrch z mlžné aury, dýchá si a pak zase najednou zajede někam dolů.
Společně s převažujícími syntetizovanými zvuky obsahuje InnerZone i řadu nekonvenčních akustických zdrojů – pozorný čtenář bookletu si jistě všimne poděkování Lorenu Nerellovi za poskytnutí nahrávek z indonéského prostředí, např. Strands (8:39); jinak jsou distortované, šiftované, v dozvucích a i jinak procesované – téměř se nedají rozpoznat.
Tyto akcenty dodávají albu exotickou příchuť v toku uniformních sonických cirkulací. Jako i v jiných druzích minimalismu nabízí i tato realizace málo klasicky pojaté melodie, ale tu tam posluchač ambientu prvoplánově nehledá, ačkoliv i minimalismus, jako v drobné skladbičce Encounter Passage (2:13), nabízí úžasné „scenérie.“
Je třeba si ovšem všimnout, že po dvou albech Steva Roache s Vir Unis a jeho vlastním Light Fantastic, Bestiary Roberta Riche a Tremor Vidna Obmany se nám neperkusivní ambient přerodil ve šťavnatý trans a nejinak tomu je, třebaže v trochu pomalejší a volnější formě, i na tomto albu, které pulzuje, má témbr a svého ducha.
Steve Roach (Timeroom) a Vidna Obmana (Serenity Studio) natáčeli ve vlastních studiích v letech 2001-2002, mastering opět jistil Roger King.
Nad fotografií vodních synapsí Martiny Verhoevenové dumal při tvorbě bookletu Sam(otný) Rosenthal.
*
© LvcSan
© okultura, MMII
