Martin Stejskal: Cesty za hvězdou. Zrcadlo hermetismu v české krajině
176 stran, nakladatelství Paseka, Praha 2001, vydání první, vázané, cena 219 Kč
ISBN 80-7185-374-7
*
Český surrealista Martin Stejskal, známý vedle svých časopiseckých prací (ANALOGON, TAMTO, LOGOS, Revue HORUS aj.) rovněž pozoruhodnou literární tvorbou (Labyrintem tajemna aneb Průvodce po magických místech Československa, Paseka 1991; Hvězda, Volvox Globator 1994), kterou představuje vcelku ojedinělý zjev v českém hermetismu, a sice svojí hermetickou interpretací domácích a zahraničních architektonických památek, ale i našich pověstí a některých pohádkových postav.
Nezůstane však jen u toho: odvážně předkládá v knize Cesty za hvězdou – Zrcadlo hermetismu v české krajině vlastní zážitky z cest nejen do krajin své duše, nýbrž i těch reálných, při nichž hledá všelidské kořeny. A tak se jeho magický svět prolíná se světem lidí a hranice mizejí. Může pak docházet k synchronicitě až nečekané, jako při cestě autem za Fulcanelliho katedrálami do Francie a v pitoreskních nástrahách nevědomí při pokusech proniknout do Španělska.
Líčení zážitků je zároveň alchymickým výkladem, neboť autor vnímá životní tok jako jediný opus, v němž není nahodilostí a jednotlivostí, ale mocí svého královského umění to vše sceluje do oné říše, jejíž gravitace otáčí vše k sobě a přitahuje jako Magnetová hora. Občas máte zvláštní pocit, že se navrátil vypravěčský duch Meyrinkův, jindy vám před očima probíhají útržky děje filmu Devátá brána, jemuž se najednou dostává nového rozměru pochopení: I tak to může být.
A to je také vnitřním pokladem této knihy, který má pozorný čtenář nalézt: Proměna sebe prostřednictvím proměny jiného. Umění má býti předáno, a jenom tak je ospravedlněno a naplněno vlastní dílo.
Martin Stejskal se obrací k řadě svých duchovních otců (již zmíněný Fulcanelli, Bernard Roger, Guy-René Doumayrou, René Alleau), na překladech některých jejich prací se i podílel, projevuje však dnes již bohužel dosti vzácnou sečtělost, z níž prýští jeho obrazotvornost. Můžeme tak např. narazit na zmínku o poměrně vzácné práci A. Fuxe (O tajné mluvě v mythech a při obřadech hellenských), při výkladech uplatňuje své znalosti heraldiky a znovu oživuje nepříliš udržovaný směr mytologický, jenž pojednává o astralogemách (viz např. Dr. A. Czubrynski: Slovanské mythy dynastické jako astralogemy. Sfinx, Praha 1925).
V kapitole Magie Šumavy však ku škodě čtenářů zůstává pramen informací utajen (J. Voráčková v knize Světýlka na Křemelné zpracovala pověrečná vyprávění R. Předotové, M. Krňanské, A. Sleisové, F. Kortuse, R. Voldřicha, M. Wastlové, L. Voldřichové, R. Blaschkové) a kapitola Za Divým mužem z Thiersu zůstala interpretačně nedotažena obsahujíc pouze historii lokality a popis domu.
Na mnohých místech je však básníkem v próze, který světské dojmy transmutuje ve vzácné kovy: jména měst nabývají barev Díla, katedrály ční z krajiny jako olbřímí vybělené kosti zapomenutých tvůrců a každý krok zapadá do mozaiky magického obrazu.
Jít s ním znamená nacházet svoji orientaci a vytyčovat svůj vlastní prostor. Tato kniha nás zve na nevšední pouť. Pokuste se toto pozvání nepominout…
*
© San
© okultura, MMI
