Traktáty Cudria z Toursu, uvedené v Herbarium spirituale siderum, obsahují velmi mnoho materiálu o sympatiích a antipatiích rostlin, kterého možno použít ve smyslu terapie alopatické i homeopatické. Sympatie a antipatie rostlin mají vrcholný význam pro třetí léčebnou metodu, která se nazývá sympateticko-mumiální.
Jak jest vidno z předcházejících kapitol, jedná se při léčbě alopatické a antipatické působení léčivých látek, kdežto při léčbě homeopatické a sympatické působení sil těchže léčivých látek dle obdobností mezi chorobou a vhodně potencovanými silami látek; sdružené homeopatické prostředky oběhové terapie jsou ještě mimo to při přípravě vhodně dynamizovány spagyrickou kohobací.
Léčba sympateticko-mumiální jest založena na působení astrálních sil léčiv prostřednictvím všeobecného působce na vitální prvky nemocného a tím také na jeho fysické ústroje. Astrální síly léčiv, všeobecný působce a vitální prvky jsou činiteli magickými; mumiální léčba jest tedy především terapií magickou. Jako taková musí být nutně založena na magickém zákonu přitažlivosti a odpudivosti, tedy na zákonu astrální sympatie a antipatie, tvarově promítnutého do hmotné úrovně v podobě signatur.
Aniž bychom se zabývali zajímavými dějinami této léčby, jest tato jakožto magická ze všech léčebných metod jistě nejstarší, takže její původ bychom museli hledat v dávných kulturách předhistorických. V nové době tuto léčbu pěstovali především Leonard Thurneyser, Bartoloměj Carrichter, Andreas Tenzel, John Hoster, Kenelm Digby, Robert Fludd a William Maxwell. Mistrem a syntetikem v tomto směru byl italský lékař Ferdinand Santanelli z Foreny u Neapole; jeho znamenitý spis Philosophia secreta, datovaný v Neapoli 8. 5. 1723, jest podstatným pramenem dalších řádků.
→ Základní pravidla magického léčení
- Jelikož v kosmu jest vše účastno na všeobecném působci (viz Hermovu Smaragdovou desku), nebo přinejmenším prostřednictvím jeho získává svoji působivou sílu, jest vše ve vzájemných vztazích a musí dokonce v určitých operacích souhlasit.
- Je-li část tohoto všeobecného působce, nazývaná astrálním fluidem, kterou jsou veškeré operace v živých i neživých věcech prováděny a jejímž projevem jsou působící síly, podpořena a osvobozena od tlaku hrubé hmoty, může být vykonáno mnoho magických děl.
- Čím více jest astrální „fluidum“ osvobozeno, tím rychleji se magické operace dějí, kdežto když převládá hrubá hmota, jsou magické operace bržděny.
- Obyčejné kvašení nebo přitažlivost, aniž by tím byla tělesnost nebo hrubá látka v nejmenším změněna, posiluje „semennou“ sílu věcí a touto lze způsobit mnohé.
- Je-li astrálno v semenech věcí posíleno a zmnoženo, mohou se tyto v poměru k jejich posílení více oplodňovat a v nejkratší době daleko lépe působit než obvykle.
- Oproti tomu, je-li astrálno v semenech oslabeno, tyto nepůsobí, neoplodňují a zanikají.
- Zesílením astrálna v semenech nebo jim obdobném může být oplodnění nejen zkráceno, ale mohou též, když pojmuly při zesílení od astrálna větší množství, oplodnit dokonce v nejkratší době a mimo vlastní matky.
- Co činí těla a semena kvetoucími a oduševnělými, rozmnožuje jejich vlastní astrální substanci počtem a hodnotou, nesmí ji ale příliš zjemňovat a její činnost zrychlovat.
- Co činí těla a semena kvetoucími a oduševnělými, to je posiluje.
- Co těla a semena příliš zjemňuje a činnost jejich astrální substance příliš zrychluje, snadno kazí a ničí ony věci, kterým jest vštěpeno.
- Jsou-li těla a semena zničena, avšak jejich astrální část nezkažena a zachována, jejich síla nijak nezaniká, naopak jest ještě silnější a zmnoženější.
- Co se podrobí kvasnému procesu, získá přírůstek z universálního působce; tento přírůstek, je-li konservován, zmnožuje sílu věcí, kdežto nechá-li se uniknout, přivodí jejich zánik.
- Astrální substance těl nebo semen může být universálním působcem posílena, neboť jest s ním totožná.
- Kde jest totožnost, může nastat vzhledem k zřetězení styku snadno sloučení či sjednocení.
- Mezi totožným a podobným či obdobným dojde lehko ke styku a sloučení, i když působí zevně.
- Vše, co jest jednoho druhu, mezi sebou souhlasí, přitahuje se, slučuje a posiluje na základě astrální shodnosti.
- Různé druhy mezi sebou nesouhlasí, rady se dělí a nelze je snadno sloučit.
- Ze souladu a nesouladu vzniká sympatie a antipatie, principy a kořeny magnetismu.
- Rozšiřování nebo omezování děje se v ústrojí živých ústrojů vzhledem k souladu nebo nesouladu.
- Všechny pocity, které vznikají v duši, jsou odvislé od rozšiřování a souladu nebo od omezování a nesouladu, jelikož zcela souhlasí, takže duše přijímá, nebo nesouhlasí, odporuje a odráží; sympatie a antipatie jsou na základě toho v duši nutné a magnetismus jest na nich založen.
- Jelikož celý svět se skládá z oduševněných a neoduševněných tvorů, kteří jsou účastni na sympatiích a antipatiích, musí být také spojitost mezi nimi a sympatiemi a antipatiemi magnetismu.
- Jelikož u oduševněných a neoduševněných tvorů soulad a rozšiřování nebo nesoulad a omezování jest příčinou veškeré jejich činnosti, jsou u všech věcí příčiny odvislé od sympatie nebo antipatie.
- Sympatie jest vzájemným souladem mezi věcmi, při které se přátelsky pojímají, nebo společným utrpením, shodou, harmonií, příbuzností, přízní, poutem, spojitostí, pro které se vzájemně milují,
- Antipatie jest vzájemnou vášní, nenávisti, kterou věci proti sobě vystupují, pokračováním v nesouladu mezi nimi, bojem, nenávistí, sporem jednoho s druhým, bojem proti nepřátelským a protikladným silám a vlastnostem, které mají.
- Kdo zná vnitřní soulad a rozpor věcí, ten jest pravým filosofem a přirozeným magikem a může jejich prostřednictvím konat zázračné, které je jiným lidem sotva pochopitelné.
- Z antipatie a nesouladu vzniká odpor, ze sympatie a souladu oddání a přitažlivost.
- Jelikož se přirozená magie zabývá probádáváním skrytých sil a vlastností přírody, může ten, kdo tyto síly zná a správně vede, bez jiné pomoci, bez satanistického umění nebo jakéhokoliv nadpřirozeného způsobu vykonat co chce, ať v dobru či zlu.
- Jelikož všechny věci ve vesmíru mají vrozený sklon k souladu neb nesouladu, prostřednictvím kterého se bez viditelného styku vzájemně mění a pohybují, mají všichni tvorové, kteří jsou částmi tohoto souvislého celku, podíl na magnetismu, tak že mohou působit bez viditelného styku.
- Jelikož ovládání té které části těla jest u člověka a ostatních živých tvorů odvislé od individuální vlády nad celým tělem, jest i vláda nad jednotlivými částmi kosmu odvislá od všeobecné vlády, t.j. od duše světa, ve které vše souhlasí a vše se miluje.
- Nelze se proto divit, když mnohé, co se děje zdánlivě nadpřirozeným způsobem, tedy oním všeobecným, do kterého přechází vše přirozené, děje se dle způsobu působení čistě přirozených věcí.
Konečně nutno ještě uvést, že hmotné a přirozené působení do zdánlivě veliké vzdálenosti neděje se bez styku, který jest činností látky, nýbrž vždy stykem, který jest neviditelný v jeho atmosféře či prostředí, i když působí do největší vzdálenosti.
→ Volba léčiv
Při volbě léčiv používaných k sympateticko-mumiální léčbě nutno postupovat s největší obezřelostí; závisí na ní úspěch či nezdar. Proto každý, kdo si chce toto umění osvojit, musí bezpodmínečně přihlížet k volbě oněch prostředků, které mají signaturu nemocné části. Které prostředky to jsou, možno nalézt u Osvalda Crolla, Cudria z Toursu, Cardilucia, Paracelsa a jiných. Nutno ovšem poznamenat, že v případě, když nejsou po ruce žádné signované prostředky, možno použít i jiných, ovšem specifických, které působí svojí vnitřní silou.
Signatura jest založena buď ve tvaru, nebo pohybu, čísle či vnitřní skladbě. Je-li tělo či životní sila silně poškozeno něčím zevním, nutno použít rostlin k tomu se vztahujících, které, čím více mají astrálních sil, tím jsou působivější, neboť přátelské jest tím přitahováno a nepřátelské odpuzováno. Takové rostliny musí být proto zelené a oplývat životem; kupříkladu astrální silou bující vrba jest signovaným prostředkem proti úbytím, jelikož roste rychle a její větvička odříznuta od kmenu nezahyne, jakmile se zasadí do země, ale vyroste z ní znovu keř nebo strom s vlastnostmi vrby první, od které byla oddělena.
K signatuře celku spolu s nemocnou částí těla stačí jedna signovaná rostlina, to znamená, že musí mít signaturu celku i signaturu nemocné části; není-li takové, nutno vzít rostlin dvou, téže síly a vlastností, z nichž jedna nese signaturu celku a druhá nemocné části. Tyto dvě, patřičně spojeny, způsobí totéž, co jediná, která měla obě signatury. Jest to pravidlo, jehož při léčení nelze opominout.
Dále nutno uvést, a to jest největší tajemství této vědy, že prostředky, které odejmeme z lidského těla, mohou způsobit při správném použiti věci, podobné zázrakům; proto nutno pečlivě zkoumat, které části těla, lejno, výměšky nebo šťávy se hodí k léčení těch kterých chorob.
Jsou to prostředky živočišné, které jednoduše a samy o sobě použity nepomáhají; nutno je v patřičném složení podrobit kvašení nebo jinak zpracovat.
Má-li se léčení zdařit, nutno dbát při spojování fluida a mumie s jiným fluidem následujících předpisů:
- Volí se takové prostředky, které nesou signaturu nemocné části.
- Není-li po ruce signovaných prostředků, použije se těch, které pomáhají svoji substancí a které působí skrytou silou.
- Prostředků se použije, pokud jsou čerstvé a plny astrálního fluida, neboť působí rychleji a lehčeji.
- Signatura musí odpovídat celku i nemocné části.
- Nelze-li získat prostředek, jehož signatura odpovídá celku i choré části, použije se dvou prostředků, které mají jmenované signatury a při operaci se sjednotí.
- Prostředky vzaté ze živých těl působí rychleji a zázračněji.
- Čím jsou živá těla ušlechtilejší, tím bude výsledek zázračnější a podivuhodnější.
- Potřebnou signaturu musí mít také živá těla a jejich části, šťávy a výměty, dle toho, co se z nich použije za léčivo.
- Signatura nevyplývá pouze z tvaru, nýbrž může být vyjádřena pohybem, číslem, anatomickou stavbou vnitřku a zvláštní specifickou silou.
- Konečně prostředky, které jsou signované a nejsou předem připraveny předepsaným způsobem, nejsou ani zdaleka tak účinné, nýbrž působí zvolna.
→ Doba sběru a použití léčiv
Léčiva, kterých se používá při léčbě sympateticko-mumiální, jsou buď původu rostlinného neb živočišného. Avšak i léčiv nerostných nelze zásadně odmítat.
Rostliny nutno sbírat pokud jsou v plné síle, neboť čím jsou šťavnatější a životnější, tím mocněji působí. Nutno tedy sběr zařídit dle této okolnosti; rostliny opatřené signaturami sbírají se v době, kdy jsou signatury nejzřetelnější.
Všeobecně jest radno sbírat rostliny pokud možno při krásném počasí a jasném nebi, aby bylo zabráněno všemu, co by jim mohlo škodit. Při sběru nutno též dbát astrologických vlivů, kdy vládnoucí planeta rostliny se nachází v patřičném domě a nejsou-li ostatní planety nepřátelsky protipostaveny. Tak kupříkladu pivoňka, určená k léčení padoucnice, sbírá se v době, když se slunce nachází ve znamení Lva, za ubývajícího měsíce a jeho přechodu ze znamení Ryb do Skopce; astrologické předpisy platí rovněž při sbírání různých živočichů a živočišných látek: raky určené k léčbě chytáme v době, kdy slunce a měsíc se nacházejí ve znamení Raka a tak při všem ostatním. Astrologické podmínky sběru rostlin jsme přesně uvedli v Herbáři hermetikově.
Při sbíraní prostředků z říše živočišné nutno přihlížet ještě k dalším podmínkám:
- Musí být vzaty ze živých těl, a jakmile z těla vystupují, mají se zachytit do vhodných nádob a tyto hermeticky uzavřít a dobře uskladnit až do použití. K jejich zachování nelze použít žádných konzervačních prostředků, neboť by zničily jejich přirozenou sílu.
- Nutno dbát, aby se před použitím nezkazily. Pod zkažením nerozumíme v žádném případě kvašení, kterým jsou živočišné prostředky dokonce zdokonalovány, nýbrž zkázu, která činí mumiálního balzamického „ducha“, působící sílu věci, buď neúčinným, nebo dala mu vyprchat. To se může stát bud nepřiměřenou teplotou, nebo vadnou nádobou. Nádoby musí být z různého materiálu, dle potřeby; někdy používáme nádob skleněných, někdy vaječných skořápek, ze kterých byl obsah vyfouknut, někdy bereme je přímo ze zvířat.
Tak kupříkladu chceme-li připravit prostředek proti kolice, břišním bolestem a podobnému, použijeme za schránku konečník vepře. Vepřového žaludku použijeme k přípravě léku proti zvracení a tak podobně.
Při sbírání těchto živočišných prostředků nutno se též řídit astrologickými pravidly: planety, které jsou signifikátory prostředku, musí být v příznivých domech, jak bylo uvedeno u rostlin. Je-li to možné, má se dbát luny, aby nepůsobila nepříznivě, neboť je nám bližší než ostatní planety a může proto velmi škodit. Nejsou-li planety příliš příznivé, nutno dbát alespoň toho, aby jejich aspekty nebyly výslovně nepřátelské. V nejvyšší nouzi nelze k tomu mnohdy přihlížet a lze přes to docílit žádaného výsledku, opakuje-li se operace v době, která je astrologicky příznivější.
Doba použití sympateticko-mumiálních léčiv jest rozličná dle rozdílnosti operací; buďto se jich použije ihned beze všeho dalšího, jako kupříkladu při přenášení zánětu pučnice nehtové, kdy se konec prstu vloží bez další přípravy kočce do ucha, aby se fluidum pučnicového jedu sloučilo s fluidem kočky; nebo se těchto prostředků používá v době, když se ostatní věci s nimi spojí; kupříkladu jakmile slepičí vejce vařením v moči nemocného vstřebalo do sebe jeho choré fluidum, vloží se do mraveniště, aby je mravenci sežrali. Tato operace se koná při léčení ubytí. Nebo se z těchto prostředků něco odejme, než se použijí, jako se při rozvazování pout navázaných milostnými kouzly odstraňuje krevní sedlina a používá se jen krevní voda.
Někdy se těchto prostředků používá teprve tehdy, když do sebe vstřebaly dostatečné množství fluida, nebo až po vykvašení. Magická léčiva jsou nejúčinnější, používá-li se jich teprve tehdy, když prodělaly proces kvašení.
→ Magické kvašení
Aby kvašení bylo správně provedeno, nutno vzít v úvahu mimo čas ještě dva činitele: nádobu, ve které se kvašení odehrává a teplotu, která kvasný proces vyvolává. Nádoby, jak výše zmíněno, mohou být z různých látek; vždy musí odpovídat žádanému účelu. Obyčejně se používá nádob skleněných, někdy vaječných skořápek, někdy zvířecích vnitřností, zřídka plátěného neb vlněného šátku, papíru, kostí, rohů, jedním slovem vše, co je v daném případě vhodné. Není-li nádoba vhodná, operace se nepodaří.
Druhým a ještě podstatnějším požadavkem jest přiměřená teplota. V tom směru rozeznáváme teplotu vnitřní, obsaženou v prostředku samém, která během času, bez zevní pomoci, kvašení provede, nebo teplo zevní, nebo přidáním nějakého prostředku byl způsoben kvasný pohyb.
Co se týče zevního tepla, nutno přihlížet k povaze věci, která má kvasit. Chceme-li kvasit semeno nebo krev, uzavřeme tyto látky do vaječných skořápek, které vložíme pod kvokající slepici; látky tyto nutno kvasit živočišným teplem, které nepřestoupí 38°C. Má-li krev sloužit k výrobě magnetu, potřebuje k tomu, aby ztvrdla, větší teploty, které musí být vystavena ve skleněné nádobě. Používá-li se krve k přenosu myšlenky do dálky na papíru nebo šátku, nutno ji usušit ve stínu v otevřené nádobě za slunečních dnů.
Nutno dbát, aby místo kvašení nenastal rozklad. Nesmí nás ale mýlit, změní-li se při procesu kvašení barva, chuť a zápach látky; nepřeruší-li se kvašení, nabude kvasící látka patřičné vůně, barvy a chuti, obdobné té, kterou měla před kvašením. Je-li zničena hnilobou, dostane nepříjemný zápach, chuť a barvu a ztratí působnost, kterou měla před tím.
Někdy se používá tepla hnoje nebo vodní lázně. Sympatetická léčiva se též někdy vystavují teplému vzduchu, ve dne i v noci, zvláště v létě; velmi zřídka se používá přímého tepla ohně. Ono kvašení, které se děje přidáním nějaké věci a která ovšem nesmí mít opačnou sílu nebo antipatické součástky, jest dokonalejší; tak kupříkladu z čerstvé sražené krve oddělíme krevní vodu a když krevní sraženina ztvrdne, přidáme část krevní vody a po opětovném ztvrdnutí opakujeme až do vyčerpání krevní vody. Jelikož tentýž magnetický prostředek může sloužit více účelům, nutno jej přizpůsobit přidáním specifika k zvláštní potřebě, ke které jsme jej určili. Má-li právě popsaný magnetický prostředek z krve sloužit k navázání náklonnosti, musí být nejdříve zahřát pod paži nebo na srdeční krajině. Vsaje do sebe fluidum a lze jej teprve potom upotřebit. Má-li podobný prostředek sloužit jiným účelům, musí být nejdříve zahřát na odpovídající části těla.
Zevní teplo má tedy být přiměřené utvářenosti kvasící látky a odpovídat účelu, kterému je prostředek určen. Je-li teplota vyšší nebo nižší, kvašení se nezdaří. Nadbytek tepla jest vždy nebezpečnější než teplo mírnější.
Kvasný pohyb obnovujeme přidáním jiné látky, která dřímající částice uvolní a vyvolá v nich pohyb. Toto kvašení slouží obyčejně k zlepšení prostředků. Sraženou a z nedostatku opatrnosti ztvrdlou krev, která již ztratila fluidální částice, navlhčíme kupříkladu močí téhož živočicha, ze kterého krev pochází a necháme ji v uzavřené baňce pomalu kvasit, aby se fluidální část opět obnovila. Totéž možno učinit u magnetu, který již nepůsobí a kterému dokonce lze i magnetickým železem obnovit jeho dřívější energii.
Jelikož sympateticko-mumiální léčiva jsou různého původu, nelze povšechně udat dobu, po kterou mají kvasit.
Pravidlem zůstává, že se kvašení nesmí předčasně přerušit ani zbytečně prodloužit, ačkoliv poslední je méně škodlivé než první. Když jemné částice látky vystoupily nad husté a opět klesly a s hustými se spojily, možno kvašení pokládat za ukončené. Tvrdé látky, jako je rohovina apod., musí být napřed nějakou tekutinou, která pochází od téhož, z čeho byly vzaty, řádně navlhčeny. Při kvašení moče nutno být opatrným, neboť často zahnívá; nutno něco přidat, co by kvašení brzdilo a bránilo hnilobě.
Používá-li se za nádobu vaječná skořápka, kvašení trvá asi 21 dnů. Ve skleněných baňkách na slunci a v létě jest zapotřebí asi 40 a i více dnů, v malých nádobkách trvá ovšem kratčeji. Při kvašení nesmí být kvašenou látkou pohybováno, zvláště je-li řídká.
→ Magnety a magnetická léčiva
Fluidický magnet přitahuje vyzařované fluidum a spojuje se s ním asi tak, jako magnetovec přitahuje železo.
Všeobecným názvem „magnet“ označujeme každý prostředek, který jest schopen přitahovat životní fluidum či astrální sílu, zadržet je a sloučit se s ním. Žádnou magickou operaci nelze provést bez pomoci fluidů; aby se mohly uskutečnit, jest zapotřebí magnetů.
Magických magnetů je mnoho druhů. Některé jsou pouze částečné a jiné opět všeobecné. Částečně působící magnety uvádíme na různých místech této kapitoly a jejich popis s účinkem vzhledem k sympatetickým pracím možno nalézt u autorů starých přírodovědeckých spisů. Popisy všeobecných magnetů jsou vzácnější, a proto jich několik uvádíme.
Lejno zdravého člověka dá se vyschnout na stinném místě, aby ztratilo vlhkost a zápach. Jiným magnetem jest maso odříznuté z těla živého živočicha a dobře usušené.
Velmi dobrým magnetem jest na jaře odejmutá krev; sražená krevní hmota suší se na vzduchu ve stínu a když vyschne, poleje se zvláště uschovanou krevní vodou a to se stále opakuje až do vyčerpání krevní vody. Další magnet možno zhojnit z lejna zdravého člověka, které se smísí s lidskou močí, potem apod., dá uschnout na stinné místo. Po uschnutí se přidá stejná váha krevní sraženiny, promíchá, dá opět schnout a zalévá dle potřeby krevní vodou způsobem již výše uvedeným. Tento magnet jest výborný a lze jej použít na všech částech těla.
Mimo to existují magnety připravené kvašením. Nejlepším z nich jest magnet Paracelsův. Jest to masovitá hmota z krevních žilek, která po správně provedeném kvašení ztvrdne a získá podobu živočicha, ovšem hrubou, ze kterého byla hmota vyjmuta. Tento magnet výborně přitahuje fluida, neboť obsahuje již přečištěnou mumiální substanci.
→ Mumie a mumiální balzámy
Tak zvaná mumie, které se používá v mumiálním lékařství, obsahuje onu podstatnou fluidální část, která udržuje a uvádí v činnost hmotný život. V říši rostlinné jest to prchavá sůl rostlinných šťáv, v říši živočišné vhodným způsobem vázaná fluidální podstata krve. Látka, která poutá tuto fluidální podstatu, musí být neutrálního druhu, neboť jinak by to byl magnet a ne mumie.
Z řečeného vyplývá, že nejvíce mumiálního balzámu jest obsaženo v krvi, mozkové hmotě a míše. Jsou-li tyto látky podrobeny spagyrické přípravě, získá se mumie, jejíž balzám jest zjemněn a magnetismus probuzen. Spagyrická příprava mumie z říše živočišné je velmi obtížná; rostlinná mumie může být běžnější.
Hermetismus zná také látky připravené spagyricky, které jsou současně mumií i magnetem, tedy současně vysílačem i přijímačem, avšak vzhledem k jejich nebezpečnosti zásadně o nich nepojednává. Mumii lze nahradit, ovšem jen do jisté míry, látkou polomumiální.
→ Látky polomumiální
Jsou to: lejno, moč, pot, sliny, hlen, nehty, vlasy, zuby, krev, hnis a podobné.
Je-li lejno vystaveno stálému živočišnému teplu, ztrácí nežádoucí, mumiální substance se váže a vytváří se z něho magnetická látka bohatá na mumii. Močová mumie působí velmi dobře při chorobách měchýře, ledvin, sleziny, srdce a mozku, jakož i při úbytích, žloutence apod. Mumie z potu léčí kožní choroby, mumie z vlasů vštěpena do vrby zvyšuje vzrůst vlasů; mumie z vlasů jiných částí těla vštěpena do kořene signované rostliny léčí choroby oné části těla, ze které byly vlasy odejmuty. Zuby a nehty podrobené kvačení a sloučeny se signovanými rostlinami nebo přivázány na odpovídající zvířata léčí rychle horečky, vyrážky a dnu. Mumie z hlenů a slin používá se při léčení záchvatů zuřivosti, padoucnice a křečí.
O krvi zmínili jsme se již na více místech.
Polomumiální látkou z říše nerostné jest modrá skalice. Připravuje se z ní proslulý sympatetický prášek. Dle Kenelma Digbyho skládá se dvou dílů modré skalice upráškované v dřevěném hmoždíři a jednoho dílu tragantové gumy, rovněž upráškované v dřevěném hmoždíři, avšak zvlášť; obě ingredience vloží se do skleněné baňky, podrobí se cirkulaci slunečním teplem na výsluní v době od poloviny července do poloviny srpna. Jeho účinek se ještě zvýší pečlivou spagyrickou přípravou.
Van Helmont v traktátu nazvaném O sympatetických prostředcích (viz jeho Ortus medicinae, str. 1001) uvádí následující předpis na výrobu sympatetického prášku:
»Římská nebo kyperská skalice a tragantová guma se upráškují každá zvlášť v nekovovém hmoždíři. Po upráškování prosít jemným žíněným sítkem. Každý prášek zvlášť vložíme do skleněné nádoby a vystavíme v době od vstupu slunce do znamení Lva až do doby, kdy slunce Lva opouští, slunečním paprskům vždy od rána do večera, často se promíchávají, aby kalcinovaly dole i nahoře. Nutno je chránit před deštěm i noční vlhkostí, aby nezvlhly. Když slunce opouští Lva, uschová se část skalicového prášku, který se nazývá jednoduchým sympatetickým práškem. Zbytek se zváží a smíchá se stejnou dávkou tragantového prášku, preparovaného výše uvedeným způsobem. Smíchání se musí stát dne, kdy slunce vstupuje do Panny. Nazývá se smíšeným sympatetickým práškem. Oba prášky musí být uschovány v místnosti, kde je stálá mírná teplota.«
Smíšený sympatetický prášek používá se tím způsobem, že se nasype na hadřík potřísněný krví nebo hnisem z rány a hadřík se uschová v teplotě 36˚C. Po vyléčení rány se hadříky naházejí do tekoucí vody. To se opakuje dvakráte denně, ráno a večer, přičemž se rána nesmí léčit žádným jiným způsobem. Rána se pouze zabalí a zábal se po sejmutí ráno a večer posype a uschová. Totéž se koná při všech chorobách, které tekou, jakož i při léčení horečky, kdy se zachytí trochu pacientovy krve na hadřík, posype a uloží v chladu. Tím klesne horečka.
Prášku nesmíšeného, jednoduchého, používá se při průjmů, kdy se nasype na výkal. Taktéž při krvácení z nosu. Mimo to lze jej v množství jedné hrachové kuličky vložit do odvaru z černého bezu a odpařovat v místnosti, kde se pacient zdržuje.
Kenelm Digby používá svého prášku tím způsobem, že jej v malém množství rozpouští v čisté vodě, do které vkládá obvaz z rány. Jiní používají prášku tím způsobem, že odstraní z nezralého ořechu jádro a skořápku uvnitř natřou směsí mumiálního balzámu a sympatetického prášku, potom naplní hnisem z vředu a skořápku uzavřou. Za suchého, nepříliš chladného počasí zavěsí se na strom, ze kterého byl ořech utrhnut. Tím způsobem možno vyléčit nevyléčitelnou vředovitost.
Při přípravě magnetů z výše jmenovaných polomumiálních látek, jakož i při magickém kvašení, když kvasíme spolu signované rostliny apod., nutno být velmi opatrným, abychom si neuškodili, nebo osobě či živočichu, ze kterých používané látky pocházejí. Pozor na rostliny, neboť i ty mohou velmi škodit, dle toho, obsahují-li škodlivé látky.
→ Způsoby používání magických léčiv
Je několik způsobů, z nichž dva jsou nejdůležitější; přenesení choroby či transplantace a přiložení či aplikace. Při transplantaci přenáší se choroba fluidem nemoci na rostlinu nebo zvíře, kteří následkem toho zahynou, kdežto nemocný se uzdraví. Je důležité, aby choroba nebyla přenášena na příliš silnou rostlinu neb zvíře, neboť by mohly vyvinout odpor; právě tak nesmí se přenášet na rostlinu neb zvíře antipatické neb prudké povahy. Vzniklo by tím nebezpečí, že rostlina či zvíře odejmou pacientovi i zdravé fluidum a on by zemřel. Za příklad může sloužit již dříve zmíněné vštěpení vlasů do vrby, aby byl podpořen jejich vzrůst. Jsou-li tam ponechány příliš dlouhou dobu, aniž by byly v čas vyjmuty, vrba nejen že nadměrně podpoří vzrůst vlasů, ale současně oslabí zrak a způsobí bolesti hlavy.
Přenesení je dvojího druhu, nepřímé a bezprostřední. Bezprostředním nazýváme ono, které se děje za pomoci mumiálních nebo polomumiálních látek a živeno nebo jiného schopného těla. Předmět, na který se přenáší, přivlastní si špatnou nebo dobrou utvářenost mumie, nakazí se a osvobozuje životní fluidum nemocného od jeho špatné utvářenosti, je-li utvářenost dobrá, lze tímto způsobem propůjčit síly a vlastnosti z přenášeného onomu předmětu, na který se přenos děje.
Nepřímé přenesení děje se prostřednictvím bezprostředního. Je-li kupříkladu přenesena na schopnou rostlinu některá vlastnost a rostlina se dá potom sníst zvířeti, přejde tato vlastnost na zvíře. Tímto způsobem lze vykonat mnoho zajímavého a podivného; nutno se ale střežit před omylem nebo zneužitím. Ještě musíme poznamenat, že mumie připravená patřičným kvašením jest schopna přenést každou vlastnost na zvíře.
Druhým způsobem jest pouhé přiložení, které se děje přiložením mumiálního magnetu, který má buďto zlepšit špatnou utvářenost těla, na které je přiložen, nebo vstřebat z něho fluidum, takže potom lze provést i nepřímé přenesení. Při přikládání nesmí přijít do styku s mumiální látkou nic nepříznivého nebo jedovatého, neboť mumiální fluidum by přenášelo nepříznivé vlastnosti, které vstřebalo. Postupuje-li se opatrně a dbá-li se signatur, nelze se minout cíle.
V době, kdy se přikládá mumiální magnet, nutno dbát přiměřené životosprávy, která je nutná i při ostatních způsobech mumiální léčby. Právě tak při přenášení chorob na rostliny nesmí být příliš vlhké ani suché počasí, což jest asi totéž, jako u člověka a živočichů příznivé klimatické a meteorologické podmínky při podávání léčiv.
→ Různé způsoby přenesení
Přenesení možno provést zasetím, zasazením, vštěpením či vložením, zaléváním a požitím.
Zasetí čili inseminace provádí se tím způsobem, že se mumií naplněný magnet promíchá s tučnou hlínou, do které se zasejí semena rostlin hodících se svými signaturami k chorobě. Zasetá semena se denně zalévají vodou, kterou byla nemocná část těla omývána. Jakmile začnou zaseté rostliny růst a mohutnět, nutno je přesadit do půdy, ve které obvykle rostou; nemoc se zmírní a bude brzy vyléčena. Tímto způsobem vypěstované rostlinky možno také vytrhat a pověsit je k usušení do komína nebo je hodit do tekoucí vody a podobně, dle potřeby léčení.
Zasazení, implantace, provádí se týmž způsobem jako zasetí. Rozdíl jest pouze v tom, že do hlíny připravené výše uvedeným způsobem zasadí se již vzrostlé rostliny, které je nutno zalévat pouze vodou, kterou byla nemocná část těla omývána. Když při těchto dvou způsobech přenesení rostliny zahynou, nutno v léčení bezpodmínečně pokračovat a použít vždy znovu téhož druhu rostlin až do úplného vyléčení.
Při způsobu vštěpení čili impozice používá se mumie nebo polomumiálních látek, které se vloží či vštěpí do signovaného stromu mezi lýko a dřevo. Poranění stromu nutno zalepit buďto červenou hlínou nebo štěpařským voskem.
Jest nesporné, že chronické choroby lze lépe vyléčit vštěpením, kdežto akutní zasetím nebo zasazením. Mimo to se doporučuje použít při jedné a téže chorobě několika způsobů přenesení. Je-li nutné pomalé a dlouhé působení, jako kupříkladu při dlouhých a chronických chorobách, použije se pomalu rostoucích stromů nebo rostlin, je-li zapotřebí působení rychlé, jako při akutních chorobách, použije se rychle rostoucích rostlin nebo stromů. Zde opakujeme již dříve uvedenou výstrahu, že jakmile se dostaví žádaný výsledek, nutno ihned odstranit z rostlin nebo stromů, a to zvláště z rychle rostoucích, vloženou mumii, neboť by se stav zhoršil odčerpáváním životni síly uzdraveného rostlinou neb stromem.
Zalévání či irroraci nutno pokládat pouze za doplnění způsobu přenesení zasetím nebo zasazením, avšak lze jej používat také samostatně. V tom případě je nutno, aby navlhčená hlína okolo rostlin nebo stromu byla přikrývána jinou hlínou, aby slunce předčasně nevysušilo vlhkost. Tento způsob jest nejméně účinný.
Při způsobu přenesení, které se děje požitím čili ineskaci, dá se mumie nebo polomumie sníst signovanému zvířeti nebo ptáku. Při tom poznamenáváme, že jakmile je zvíře chorobou zasazeno, nutno ho usmrtit; jakmile by se totiž uzdravilo, byl by nemocný na základě obapolných magických vztahů mezi ním a zvířetem chorobou opět zasažen a stav by se zhoršil ještě tím, že by zvíře ubíralo nemocnému životní sílu. Kdyby nemocný tímto způsobem přenesení nebyl zcela uzdraven, nebo kdyby mu již po prvém přenesení požitím ubývalo dále sil, musí se zvíře usmrtit a použít nové mumie a jiného zvířete a sice tak dlouho, až nastane úplné uzdravení. Zvířata nebo ptáci musí nést signatury odpovídající chorobám a nesmi být příliš slabé ani silné.
→ Různé způsoby přiložení
Aplikace či přiložení může se dít dvojím způsobem, a sice jako přiložení ve vlastním slova smyslu nebo jako přidání.
Do mumie nebo polomumie můžeme něco přidat, co je signováno, nebo má přinejmenším síly a vlastnosti odpovídající účelu. Tento přídavek, v našem případě léčivo, působí na mumii a tím teleenergeticky na nemocného. Totéž nastane, když do směsi z lejna, soli a vinného lihu vložíme žhavé železo, abychom potrestali nestydu, který zlomyslně vyprázdnil na práh našich dveří obsah svých střev, a potom zalejeme studenou vodou, abychom zmírnili způsobenou bolest. Jest ovšem samozřejmé, že přidání musí být provedeno ve vhodné nádobě a že operující musí volit správné ingredience, aby nebyl zklamán nebo následkem neznalosti sil ingrediencí, které přidává, nezpůsobil něco jiného, než zamýšlel.
Přiložení ve vlastním slova smyslu nastane, když na nemocnou část těla přiložíme signované věci, buď jako obklad, kupříkladu při chorobách měchýře přikládáme kořen árónu, nebo zavěšením, jako při bolestech hlavy věšíme na krk sporýš lékařský. Totéž se děje, používáme-li k léčbě talismanu.
Jedná-li se o rány a vředy, volíme k přiložení takové rostliny, které mají mumiální balzamickou sílu, a po upotřebení zakopeme je do země, aby shnily; fluidum, které při hnití prchá, provede vyléčení. Při léčení tímto způsobem musí být velmi často vzat zřetel na stav celého těla pomocí jiných prostředků sympateticko-mumiální léčby.
→ Podpůrné prostředky
Mezi prostředky, které podporují mumiální léčbu, zaujímají prvé místo různá pročišťovadla, používaná zevně i vnitřně, dle choroby. Dobré zevní pročišťovadlo skládá se z libry aloe a pěti uncí myrhy, jemně upráškovaných a smíchaných s volskou žlučí. Vše se vloží do retorty a předestiluje v olej. Vydestilovaným olejem natírá se břicho, takže vyprazdňování se děje bez ošklivosti a zcela příjemně.
Vnitřní pročišťovadlo připravuje se následovně: v obyčejné vodě rozpustí se algarotový prášek (bílý antimonový preparát, silné dávidlo), srazí se olejem vinného kamene a pročistí opětovaným promýváním. Navlhčí-li se získaný prášek solným roztokem a digeruje-li se po čtyři dny a potom opět promývá, získáme všeobecné a jemné pročišťovadlo, které bylo také pokládáno za velké arkánum při vodnatelnosti. Také je možno algarotový prášek třít se solí a potom promýt, kterýžto postup se tak dlouho opakuje, až se získá prostředek, který nenutí k dávení.
Dobrým pročišťovadlem, které odstraňuje vnitřní nečistoty a zácpy a při tom je velkým posilovačem žaludku, jest tzv. nebeský merkur. Připravuje se takto: bílý precipitát, vyslazený častým promýváním a dobře vysušený, zpracuje se s vitriolovým olejem v těsto a vystaví se ve skleněné baňce po čtrnáct dnů slunečním paprskům; potom se vyjme, usuší a celý postup se opakuje ještě dvakráte; získaný preparát nutno několikráte promýt a vysladit k příjemné nakyslosti, sotva postřehnutelné, a zcela usušit. Podává se v dávce 5 až 20 granů, aniž by bylo třeba obávat se slinění nebo zvracení, i když se používá vícekrát za sebou.
Jiným dobrým pročišťovadlem jest antimon, který purguje dolů a připravuje se tímtéž způsobem, jako nebeský merkur.
Osvědčuje se zvláště při melancholických bolestech hlavy.
Může se připravit také následovně: unce antimonu se upráškuje ve skleněném hmoždíři, smíchá se opatrně s uncí vitriolového oleje a usuší na ohni. Tento postup se sedmkráte opakuje. Získaný prášek se digeruje ve skleněné nádobě po tři dny s librou vinného lihu, ve kterém byla macerována po čtyři dny unce mastixu; získaný preparát se zapálí a pomalu promíchává lžičkou, až plamen uhasne, načež se zcela usuší. Podává se v dávce přibližně 7 granů.
Prudkým pročišťovadlem, kterého bylo používáno před magickým léčením, bylo pouštění žilou, které má svoje přednosti i nedostatky. Moderní lékařství se jasně vyslovilo proti němu a snaží se odstranit nadbytek krve bez jakéhokoliv nebezpečí pomocí diety. Při magickém léčení jest pravidlem, že pokud nemocný je při silách, v kvetoucím věku, je-li roční doba příznivá a není-li jiných podstatných námitek, může býti bez nebezpečí puštěno žilou a není se čeho obávat, naopak, lze docílit rychlejšího a spolehlivějšího uzdravení. Pouštění žilou se zakazuje při nadbytku flegmatických šťáv, poruše trávení, průjmu, zácpě, horečnatosti, silném kašli a podobném; mimo to slabá konstituce podlehne velmi snadno každému dalšímu oslabení.
Tatáž opatrnost se doporučuje při používání náplastí způsobujících puchýře.
Mimo pročišťovadel používá se při mumiální léčbě různých posilovačů a budičů životních sil, aby léčení bylo usnadněno. V tom směru uvádíme čtyři předpisy: Nasbíráme meduňku lékařskou v době, kdy začíná kvést, rozmačkáme na kaši, vložíme do skleněné baňky, uzavřeme neprodyšně a vystavíme na vzduchu kvašení, aniž bychom baňkou hnuli. Jasná, příjemná a osvěžující tekutina, kterou získáme, jest nejlepším oživujícím universálním prostředkem.
Čerstvé růžové květy rozmačkáme a v hermeticky uzavřené baňce necháme na teplém místě dlouhou dobu cirkulovat. Výborný posilující prostředek.
Když začíná pučet vinná réva, nejlépe muškát, nařízneme kořeny a zachytíme prýštící mízu. Míza se smíchá s dobře kalcinovaným vinným kamenem, dlouhou dobu cirkuluje, několikráte destiluje a kohobuje. Tím způsobem získáme dvojí prostředek význačné síly, tekutý a pevný, který znamenitě podporuje srdeční činnost.
Tímtéž způsobem připravuje se posilující prostředek z mízy kořenů vlašského ořechu. Místo vinného kamene použije se malého množství šedé ambry.
→ Závěr
Sympateticko-mumiální terapie, tato velmi závažná část hermetického lékařství, zdá se být osobám nezasvěceným fantastickou a pověrčivou. Celou řadou pokusů moderních učenců (aniž bychom byli nuceni dovolávat se autority hermetiků) bylo velmi jasně a přesně dokázáno, že životní fluidum, které jest hermetiky nazýváno astrálem, vyzařuje nejen z látek ústrojných, tedy živočišných a rostlinných,
ale i z látek neústrojných. O existenci astrálního fluida a jeho obměn v říši živočišné, rostlinné a nerostné, které opět samo o sobě jest obměnou universálního působce, nelze pochybovat.
Toto vyzařované astrální fluidum lze různým způsobem zachytit do vhodně připravených „magnetů“, které je po určitou dobu udržují; z magnetů lze je jinam přenést a působit na ně vhodnými látkami. Působí-li se na zachycené a soustředěné fluidum nemocného vhodnými fluidy nerostnými, rostlinnými nebo živočišnými ve smyslu léčitelském, pocítí nemocný ulehčení a počne se uzdravovat.
Je samozřejmé, že lze působit i obráceně, tedy ve smyslu nepřátelském: většina praktik černé magie zakládá se na sympatetickém a antipatickém působení mumie. Černomagická mumie zhotovuje se převážně z nemocných a mrtvých ústrojenců; vystříhali jsme se uvésti podobné předpisy.
Právě tak vynechali jsme přípravu dlouho působících magnetů z kostí, často používaných při černomagickém působení, neboť přítomné pojednání netýká se magie, ale hermetického lékařství.
Sympatetická terapie, která se děje prostřednictvím mumie, daleko překonává všechny ostatní způsoby léčení, ať jsou jakéhokoliv druhu nebo ať se při nich používá jakýchkoliv prostředků připravených z rostlin, nerostů, kovů neb z látek živočišných. Sympatetická léčba, která se děje pomocí mumie, jest zázračně úspěšná; každý člověk, stižený nemocí, může svoji nemoc přetvořit v „železo“ a živé tělo v magický „magnet“. Jakmile počal tento „magnet“ přijímat „esenci“ železa zkažené mumie, nepřestane ji přitahovat, až přitáhne celé „železo“. Tímto způsobem možno vyléčit všechny nemoci, i když stav nemocného je již beznadějný a nelze mu jiným, normálním, způsobem pomoci.
Tento účel a cíl sympateticko-mumiální léčby budiž ospravedlněním prostředků, kterých je nucena používat k tomu, aby mohla tohoto cíle dosáhnout, když ostatní způsoby cíl minuly.
*
© HORUS, okultura mmvi
