(2CD, gTerma, gterma016, 2012)
Mathias Grassow: Wisdom Of Fate
2CD, gTerma, gterma016, 2012
Distribuce: HORUS CyclicDaemon
Německý hudebník Mathias Grassow již brzy začne konkurovat americkému ambientnímu kouzelníkovi Steve Roachovi v počtu vydávaných alb. Často se objeví každý měsíc aspoň jedno, a ještě častěji to bývají 2CD, jako u tohoto titulu, Wisdom Of Fate, který vyšel u švédského vydavatelství gTerma zaměřeného hodně na Tibet, ale ve formě hudby ambientní, ale též na hudbu jistým způsobem duchovní a mystickou. Do té zcela jistě Grassow svými opusy, které vydal během svého působení na hudební scéně, zapadá.
Zatímco u hudebního stylu si můžeme být zcela jisti, že bychom ho nazvali drone ambient, u duchovního směru už se to nedá specifikovat, protože jeho rozptyl je velmi široký. Lze tak usuzovat podle názvů jeho alb a skladeb na nich. Nejvíce byste mohli mít pocit, že se přiklání k indické filozofii, ale výjimkou není křesťanství, alchymie, magie a podobně. A právě toto 2CD je jakýmsi volným pokračováním předchozího 2CD Alchemystery u téhož vydavatelství, protože u číslování disků se objevují čísla 3 a 4.
Námětem skladeb je severský (či islandský) epos Edda, v němž se vypisují základní prvky vikingské mytologie. Asi ne každý se s tímto spisem seznámil, ale můžeme si jen říci, že se zde mluví o zemi bohů, obrů, řece je rozdělující, sudičkách a někdy složitých příbězích, které s tím vším souvisejí. To vše se objevuje v názvech skladeb a lze se jen domnívat, do jaké míry se Grassowovi podařilo vyjádřit hudebně tyto děje. Nám postačí konstatovat, že všechny skladby jsou v duchu drone ambientu. Na prvním CD jich je sedm, na druhém tři.
První CD je nazváno Alchemy Suite Part III: The Spring of Mímir, v překladu Jaro z Mímiru, což je země bohů, a jak jsem již uvedl výše, je na něm sedm skladeb. Ve většině z nich je kromě jednoduchých drones užito také jednoduchého samplu rytmu na jednu perkusi. Skladby jsou ovšem každá jiná, s nějakým osobitým nápadem, také různé délky. Mezi nimi vyniká čtvrtá The Arcanum of Jötunheimr (17:42), která je také nejdelší na tomto CD. Pro sebe bych ji nazval tou, jež vyjadřuje hudebně asi nejblíže představu toho, co je to mystika, i když se to vlastně takto říci nedá. Po celou dobu udržuje vnitřní napětí i skrytý basový rytmus a má v sobě jakási tajemství. Když se do ní zaposloucháte, dojde k vnitřnímu ponoření. Ale to je jistě individuální a můžete totéž zažít u jiné skladby. Toto první CD je jedno z nejzdařilejších děl Grassowa.
Druhé CD alba s názvem Alchemy Suite Part IV: The Well of Urðr, v překladu Dobro sudiček (těch severských), se taktak vtěsnalo do maximálních 80 minut svými třemi skoro stejně dlouhými skladbami. V nich se drží Grassow modelu nepohnutého pozadí a opět jednoduchého samplu rytmu, který je také většinou celou dobu slyšet. K němu přidal v jedné ze skladeb také živé perkuse Carstena Agthe. Jen poslední skladba Twisted by the Hand of Fate (29:37) je takřka bez rytmu a působí spíše svou majestátností.
Když to shrnu, řekl bych, že celé 2CD je v duchu severských mýtů, které jsou často děsivé svým obsahem a mrazivé oblastí, z nichž pocházejí. Ovšem, ač se v názvech skladeb objevují obři, skály, mráz, osud a podobně, samotná hudba rozhodně není temná a má v sobě jistou Grassowovu laskavost a pozitivitu, jestli to tak mohu nazvat. Patří k jeho dílům, s nimiž si dal práci, a je to slyšet.
*
