De Thaumaturgia
Dělej, co ty chceš, ať je cele Zákon.
*
Ó bratří, není možné, by Mistr, který tak dlouho zápasil s tím vším, co v něm bylo a jej zdržovalo, očekával, že dá-li dítěti hraček, nebude si s nimi hráti. Nýbrž bdí, zda-li s nimi zachází správně, by se jimi nezranilo; proto tato listina coby strážce.
Ó mí bratři, jakož psovi jest dovoleno, by si jednou kousl, tak jest dovolen každému divotvůrci jeden zázrak. Neb jest tu práva, že by každý měl oprubovati své nové moci, by nebyl oklamán šalbou ni zlovolností opic Choronzonových.
Co se však opakování zázraků týče, není to tento případ. Nejprve všeobecná magická námitka. Úkolem aspiranta jest vylézt po prostředním pilíři od Malchutu po Keter; a třebaže dalších pilířů jest zapotřebí chopiti se co pomůcek k vyvažování, neměl by na nich žádným způsobem lpěti. Snaží se o poznání a rozmluvu se svým Svatým andělem strážcem a všechna ostatní díla jsou úchylky. Zázraků však činiti může, je-li to třeba, aby tohoto hlavního díla dokonal; tudíž se může pokusit o divinaci, aby mu napomohla v odhalení vhodného astrologického domu neb dokonce evokovati ducha planetárního, by jej strážil a pomáhal mu po dobu příprav, je-li to nutné. Ve všech těchto dílech nechť si je však zúplna jist, že jeho jediným předmětem jest ono poznání a rozmluva. V opačném případku došlo k porušení soustředění a toto jediné dílo je samo o sobě bílou magií, všechna ostatní jsouť magií černou.
V druhém povstává podobná námitka odvozující se z úvah o energii. Neb všechny zázraky znamenají ztrátu; tak se praví: „aj, viděla, kterak odešla od něho síla jeho“1. Existuje výjimka, jež tuto ihned následuje, že takové zázraky, kteréžto vedou k uchování nebo obnovení síly, jsou zákonné. Tudíž příprava elixíru jest hanby prosta; a praktiky IX° O.T.O. všeobecně, mají-li za předmět získání síly, vedou ku mládí a živosti.
Dále můžeme uvažovat o tom, že se prostě dějí zázraky, by se pomohlo ostatním, s jistým omezením. Jest třeba vědomě říci: Dobrovolně obětuji energii a své vlastní Veliké dílo tomuto předmětu. Pročež musí mág prvně vše zvážiti, zda-li jest ten předmět hoden takové oběti. Proto v prvém roce své stezky Mistr Therion evokoval s V.H. fráterem Volo Noscere ducha Buera, by zachránili život V.H. fráterovi Iehi Aour sobě řkouce: Život tohoto svatého muže má pro tento æon nesmírný význam; vzdejme se drobného dílce naší síly pro toto grandiosní zakončení. Odpověď byla následující: Neřkuli, nic není nikdy ztraceno; ponechte mu raději tuto špatnou karmu zdraví neduživého, ať zemře a vtělí se znovu mlád a pln síly. I nyní přetěžko říci, zda-li to tak bylo lepší. Tento svatý muž ozdravěl, dosáhl ještě velkolepějších věcí, řadu lidí ku snažení ponoukl; žádná operace nemohla býti nikdy úspěšnější: přesto pochybnost přetrvává, jest-li by přirozený spád věcí nepočal květu ušlechtilejšího.
I kvapný čin je lepší než žádný.
Toť však všeobecná námitka rázu skeptického ku všem zázrakům všelikého druhu a vede ihned močálu argumentů ohledně svobodné vůle. Adept lépe učiní, bude-li spoléhati na Knihu Zákona, jež ku činnosti neustále volá. Takto i kvapný čin je lepší než žádný a v tomto světle: nechť mág pak dovozuje, že bláznovství jeho je součástí onoho přirozeného řádu, který tak dobře se vším naloží.
A to lze pojmouti jako všeobecné svolení k tomu, odhodlati se kdykoliv k jakémukoliv zázraku podle vlastní vůle.
Argument se tedy přikloní ke každému extrému; a jako všechny argumenty i tento skončí v chaosu.
Výše uvedené týká se zázraků pravých, avšak v případě falešných zázraků je tomu úplně jinak.
Poněvadž jest to jedna z úloh magie, a platí to pro každého, že přiměje jak přírodu, tak i člověka, aby byl v souladu s vůlí, je možné, že je člověk zákonitě ovlivňován konáním zázraků. Ovšem pravé zázraky by se k takovému účelu zneužívati neměly, neb to značí profanovati povahu zázraků a stále platí: nemecte perel sviním; a dále, člověk tak je vystavěn, že uvěří falešným zázrakům, a právě tak, že pravé zázraky jsou falešné. Občas je pro mága rovněž užitečné, by dokázal, že šidbu strojiti umí, pročež zlehka vyjeví své falešné zázraky, kdežto tam, kde jsou ty pravé, tak činiti nemusí; pročež popírati pravé zázraky znamená vzývati moc ku jejich vykonání.
Podobně se žádná z dalších, výše citovaných námitek nevztahuje na falešné zázraky; neb nejsou, správně řečeno, vůbec magií a řadí se k zástupu obyčejných činů. Jen nakolik jsou obyčejné činy magické, tehdy přicházejí v úvahu, a tu může povstati námitka, že jsou vlastně omylem; předstírají, a tak se vlastně rouhají pravdě. Jistě tomu tak jest a lze je konati toliko za účelem zaslepení zlovolných, a to jenom v onom zvláštním duchu posměchu, jenž tak blaží zasvěcené v Panově komedii2.
Konec této záležitosti pak jest tentýž, že jako v komedii i tragédii jest vše dovoleno, i ty žij věčně v komedii a tragédii, nikdy sám sebe v slepotu neuváděj mysle, že život je něco jiného než mumraj a konej podle toho falešné zázraky nebo pravé, jak tomu chce tvá vůle.
Láska je zákon, láska pod vůlí.
*
Poznámky:
1 Sd 16,19.
2 Aleister Crowley: Kniha Lží, kap. 34, Šlukující pes. Samuel Weiser, Inc., York Beach 1986.
© okultura, MMII
