(TRV1111, Timeroom Visions, DVD/CD)
Steve Roach: Kairos: The Meeting of Time and Destiny
DVD/CD, TRV1111, Timeroom Visions, 2006
Distribuce: HORUS CyclicDaemon
Podtitul tohoto CD i DVD je – Setkání času a osudu aneb vizuální odysea s hudbou Steve Roache. Již vícekrát jsem si všimnul, že Steve Roach si bere náměty z řecké mytologie. Asi to bude též souviset s jeho zájmem o planetu Zemi, její vznik a děje na ní probíhající. Kairos je nejmladší syn Dia s holou lebkou a kšticí vlasů vepředu, za níž jedinou se dá chytit. Je vlastně personifikací správného, příhodného, vhodného okamžiku, v němž bychom měli udělat právě to, co je třeba, prostě v něm být. Takže je to zároveň takové zenové. Aby to bylo docela jasné, píše Roach uvnitř digipakového boxu velikosti obalů na DVD ještě:
„Setkání času s osudem, času duše, posvátného času … času odlišného … Abychom rozeznali, vybrali správný okamžik a zapojili se ve správném okamžiku, který se již nikdy nevrátí zpět.“
To je skutečně něco, co má stejný přístup jako bdělost, meditace či džňánajógické žití stálé přítomnosti. Totéž ovšem nacházíme u mystiků jako byli Böhme, Eckhart a mnoho dalších.
Takže idea je ta nejvyšší a co tedy hudba, které se budu věnovat nejdříve? Začátek alba (tj. zhruba první čtyři skladby) je velmi obdobný, až stejný jako u CD Storm Surge, jen názvy jsou jiné. Zatímco koncertní CD se zabývá mořskou bouřkovou vlnou, toto vznikem a vývojem planety.
Na začátku je tedy něco jako velký třesk, po němž nastává zdánlivé uklidnění a projasnění – snad déšť a hladina moře – vyjádřené klouzavým, po většinu času (osm minut) rotujícím zvukem, přerušovaným občasnými výbuchy (Soul´s Time). To přejde zvukem jako při náletu letadla do druhé osmiminutové skladby (Core Regeneration), která je celá složena z nezrychlujícího se tepu perkusí (elektronických), v nichž se proplétá jakýsi syntezátorový vítr. Je to skoro jako šamanský obřad, při němž jako byste cítili krev pulzující vám zrychleně v žilách. Výborná pasáž plná zároveň neklidu a klidu a přitom ve své stejnosti plná změn.
Na konci zesílení zvuku bicích a v zeslabování přebrání námětu kovovým, táhlým zvukem syntezátoru a přechod do pětiminutovky Resonation Portal. Vznešená, statická, skoro chrámová hudba na konci s velkým drhnutím a skřípáním zcela utichne a nastoupí melodicky čisté, konsonantní tóny Etheric Planet (asi 10:30), pod nimiž to bublá a temně vrčí. Spodek však nabyde vrchu a vyplní svým klidným, příliš se neměnícím zvukem celou dobu skladby. Na konci se opět vrací jasný zvuk syntezátoru, aby v přechodu do páté skladby Life Forming (12:30) postupně, s přidaným rytmem, zhruba od čtvrté minuty převzal iniciativu. Celkem jednotvárná skladba složená především z rytmu, dozná změnu až po sedmé minutě minimalistickou, silně rytmickou melodií syntezátoru. Nad ní se začne vznášet pomalý, táhlý motiv, vzdalující se a vracející, vzniká dost veliké napětí, které se po jedenácté minutě začne rozpouštět až do konce skladby.
Opět se přechází do další, šesté Biogenesis (10:15), také minimalisticky dost rytmické, zase ovšem jinak, s jinými zvukovými rejstříky. Po osmé minutě se vše začne rozpouštět a postupně splývat v jednotný ambientní hluk což nastane až při přechodu do pětiminutové Womb of Light. Široké, otevřené, rotující akordy, s ostřejšími, zvuk tánpúry připomínajícími okraji, doprovází jednoduchý rytmus (jakoby jen šlapací buben), ke konci mizí, vše se rozpouští, ale na závěr nastává přechod na poslední skladbu Great Return (13:30) opět bouřkovými zvuky. Po nich však následuje spíše varhanní rejstřík syntezátoru, spočinutí v zesilovaném a zeslabovaném, trochu vnitřně proměňovaném akordu a nástup rychlého rytmu v pozadí (spíše chřestícího). Ten po šesté minutě pomalu mizí, akord se otevírá ještě více, zpomaluje se a pak vše mizí do ticha. Schválně jsem nejprve poslouchal CD bez vědomí, co asi tak k jednotlivým skladbám bude za obrazy či vizuální projekce.
Celkově řečeno, patří toto dílo – velmi propracované a se závažným tématem – k nejhlubším Roachovým. Asi je z důvodů vizuální složky více zaměřeno na efekt a účinek celkový. Bez této složky je dost rytmické, ale je tak propracované jako třeba Dreamtime Return a další alba.
*
© Jiří Mazánek
© okultura, MMVI
