Ze všech světových náboženství si zákonitě ponechalo židovství výlučné postavení, protože je na jedné straně zdrojem a rodičem mnoha ostatních a přitom na druhé straně jakoby diametrálně odlišné vůči nim.
Novodobé křesťanské denominace, církve a sekty, středověké a starověké varianty křesťanství, ba i jejich antičtí předchůdci, zejména pak islám a katolicismy, představují dohromady převážnou většinu zplozenců původního židovského vyznání.
A přece v pozadí (či popředí) – za oponou je společná původní a klíčová moudrost téměř nikdy nesepsaná, nekodifikovaná, na jejíž profanaci je sankcionován nejpřísnější trest – vypuzení ze života a bytí. Podle Židů se jmenuje QBL (či kabala) a jako taková je identická s tajným zasvěcováním v tibetských a buddhistických klášterech, či ve zjevenější podobě u tajných řádů gnostických, templářských, rozikruciánských a zednářských.
V posledních 150 letech proniklo toto vědění ve spisech A. P. Sinneta, H. P. Blavatské, teosofických studiích a pojednáních, dále antroposofií Rudolfa Steinera a jistými zodiakálními kabalami Alma Excelsior do nejvážnějších duchovních kruhů a literárně vstoupilo i na veřejnost působením vydavatelů, např. právě R. Steinera. Zdaleka bez nároků na úplnost výčtu všech těchto směrů a úsilí – jaké to množství pojmů – a přece jedna a táž »věc« – kabala.
Záměrně odmýšlíme veřejné, zevní deklarování způsobů přípravy, preparace – pro případný nástup k opravdovému duchovnímu vzestupu – v podobě politických a státních náboženství, která jsou sociálními zařízeními pro zatím nevyvinuté, ale upřímné adepty uskutečnění Člověka-Boha-Kosmu. Přerozmanité způsoby jejich zneužití pro přímo »ďábelské« způsoby sobeckého materialismu (ač počtem dosud v lidstvu nejmasovější) zde blahosklonně pomineme pro jejich všeobecnou známost.
Kabala znamená tajné, důvěrné předání nejskrytějších zákonitostí, pravidel, moudrostí a zkušeností bytostem mladším a hodným svěřování takových »věcí«.
»Věc« se přitom dá vystihnout, jen když se právě odehrává.
Ta »věc« se odehrává v tom předávání.
Nositel »věci« ji vyvolá v život, v dění tímto předáváním na potomka. A tak se někdo stane potomkem, zplozencem, že se stane dalším nositelem té »věci«.
Poznámka: označujeme zde »věcí« fakt předávání, plození; ne trvalý a vymezený objekt!
Vznikání je bytování. Trvání, zastavení je zanikání.
Předávání je vznikání.
»Věc« se uskutečňuje, aktualizuje, oživuje předáváním připravené (preparované) bytosti. To znamená kabala.
Ona je duchovním plozením – logogenese.
Obklopením té bytosti nutným prostředím dospěje až ke svému duchovnímu zrození.
Rozhodující jsou podmínky, předpoklady a celé prostředí, které takovou kabalu (duchovní zplozování) umožní. Jimi je kabala přímo vynucena jako zákonitý důsledek.
Kabala – a vlastně předání – je splynutím původního a nového nositele »věci«.
Toto splynutí nazveme Porozuměním. Jako je přestupem, tak je i výměnou úrovní – transcendencí.
Je to tvůrčí, originální, produktivní Čin. Je to pochopený čin. A ten nazveme duchovní Láskou.
Pro člověka v jeho současném vetknutí do bytí je Láska ústředním (a vyčerpávajícím) tématem Bytí vůbec:
Bytí Božího,
bytí Člověka,
bytí Kosmu.
Pojímáme to jako cíl života, smysl čehokoliv, protože vše je člověk a toto je jeho kosmický význam.
Pokusíme se smysl řečeného znovu znázornit: Bytí je nejvyšší pojem pro Veškerenstvo; bytí je označení Veškerenstva.
Bytí se samo manifestuje jako Bytí a nic jiného.
Postřehuje a shledává samo sebe ve svém Bytí, a tak se se vším spojuje, sjednocuje.
Tak bytí všecko zplozuje:
- poznává, pojímá, reflektuje;
- poznání ztvárňuje, formuluje, vyjadřuje;
- všechno ztvárněné chce sdělit – a proto miluje.
Obsah a význam milování je zplozování.
Zplozování – genese – je jádrem Bytí, jeho jedinou úlohou, funkcí, cílem, obsahem.
Bytí znamená:
- poznat
- vyjádřit
- sdělit
Tato trojice znamená plodit, znamená tvořit.
Jen tak Jsoucno přesahuje svou mez, hranici, charakter.
Jen tak se rozprostraňuje.
Pojímá ono »Ne-sebe«.
Proniká do »okolí«.
Přizpůsobuje se onomu »Ne-sebe«.
Vracíme se k původnímu pojmu a obsahu kabaly: umožnit a uskutečnit to ustavičné »předávání«, to pravé zplozování duchem – logogenesi.
Výrazem nejvyšší syntézy a zároveň proklamací nejvyšší aktualizace se stane identita pojmů:
Kabala = Logogenese = Porozumění = Blíženecké splynutí = Transcendence = Stvořování = Plození = Láska.
*
© Revue Horus, 1991
© okultura, MMxvii
