Etnoambientní obětiny

David Parsons: Puja

CD, gterma048, gTerma, 2016
Distribuce v ČR: HORUS CyclicDaemon

Švédské vydavatelství gTerma přišlo opět s dalším nádherným albem. Tentokrát se obrátilo na známého novozélandského hudebníka Davida Parsonse.

Ten působí na hudební scéně zhruba od 80. let minulého století, kdy ho nejprve v Indii zaujal zvuk sitaru, který si obstaral a začal na něj sám zkoušet hrát. Teprve když pochopil, že je nutný učitel, se něco naučil. Nicméně ho v té době už zaujal syntezátor a ten se posléze stal jeho hlavním nástrojem, k němuž postupně přidával další elektronická zařízení.

V současné době má jedno z největších nahrávacích studií na Novém Zélandu a pochopitelně se zabývá filmovou a další obdobnou hudbou.

Nejprve ve svých počátcích proslul velkým počinem. V tibetských klášterech nahrál tři alba autentické tradiční, rituální hudby a potom velkou sérii arabské klasické hudby ve všech zemích, kde se tímto jazykem mluví, s vynikajícím, muzikologickým doprovodným textem. Zřejmě také na základě velkého množství natočeného materiálu si začal vytvářet vlastní hudební styl, ve kterém kombinuje tyto nahrávky, především recitace manter při obřadech, s vlastními syntezátorovými nápady. Ty po smíchání elektronicky zpracovává do kompozic, které umocňují jejich účinek. Tím proslul hlavně na svých albech Himalaya a Yatra.

Také na albu Puja postupoval obdobně. Slovo púdža je sanskrtský výraz pro většinu obřadů prováděných nejen v chrámu, ale i volně v přírodě, ba i v domácnostech. Obvykle je púdža spojena s ohněm, do něhož se vhazují různé obětiny. Na tomto albu je sedm skladeb, většinou skoro stejně dlouhých, a všechny mají název Offerings. Liší se pouze číslovkou pořadí. Jde tedy o jakési obětiny, z nichž každá je postavena na jiných drones. Ten je někdy pouze statický, jindy rotuje nebo je jinak zpracován. Do něj jsou přimíchány mantry. Přesto má každá skladba jinou atmosféru, vždy spíše klidnou, jindy tranzovní.

Je to velmi povedené album se silným emotivním účinkem a přirozeným využitím elektroniky. Měl jsem při poslechu zajímavý zážitek, kdy se mi otevřel vnitřní sluch a slyšel jsem i jinou hudbu, než byla na CD nahrána a to se mi už dlouho u žádné hudby nestalo.