Revue HORUS

Tuto povídku, pochmurný čarodějnický příběh odehrávající se v americkém venkovském prostředí, nestačil Lovecraft již dopsat, byla však brilantně dokončena Augustem Derlethem. Je tedy dalším skvělým epitafem tohoto přehlíženého autora, který konečně nachází v análech makabrózní literatury místo, jež mu právem náleží.

Čtyři pojmy vyjadřují jediné. Jejich kladné a záporné významy pro lidský život a jeho cíl chceme v tomto zamyšlení znázornit. Co v nich je společného, může nám být pobídkou k nové morálce na přelomu...

Anglického povídkáře a romanopisce, jednoho z nejplodnějších autorů v historii žánru duchařských příběhů Algernona Blackwooda známe již z jeho povídky Hórova křídla (Revue HORUS, Solstitium Aestatis 1992). V této vizi se „Strašidelný muž“ setkává...

Diáře Aleistera Crowleyho (1914-1920) Další úryvek z Crowleyho deníků přibližuje okolnosti výkladu jedné z nejdůležitějších pasáží Knihy Thothovy věnované povaze důkazu k přesunutí pís­mene Cade z karty Hvězda na kartu s názvem Císař. Podrobněji je...

U naší staré rodinné vilky je snad odedávna nepoužívaný bazén. Nikdo ho, stejně jako vilu, dlouho neudržoval, dno popraskalo, rozpadlo se a z poměrně mělkého bazénu se stalo propadliště, tvořené nekonečnou vodní emulzí. Navenek vypadala...

„Sunt daemones in tempora aeterna.“ - Sv. Augustin Jel jsem už asi dost dlouho, maje ruce zabořeny do měkkého volantu. Monotónní jízda mě ukolébala natolik, že jsem teprve po určité době zaregistroval, že se venku téměř...

Podání o černé magii často zmiňují starodávné knihy, které popisují teorii a praxi rituálů zla. Jejich samotná jména, jako Discours Des Sorciers a Le Satanisme, stačí k tomu, aby způsobila záchvěv hrůzy, ale možná dobře, že mimo zapečetěné schránky národních knihoven jich existuje jen pár. Jakmile se však nějaká dostane do rukou nějakého představitele veřejnosti - může jím být někdo, kdo se okultními vědami zabývá či nikoliv - výsledky mohou být přinejmenším, abychom tak řekli, nepředvídatelné. V této krátké povídce vykreslil Francis Prevot, jenž byl uznávaným autorem strašidelných povídek na přelomu století, příšerný příběh o zhoubných mocnostech Černé knihy.

Žádný nadšenec hrůzostrašných příběhů nepotřebuje úvod k dílu Augusta Derletha. Jeho povídky jej uvedly jako jednoho z nejryzejších moderních spisovatelů tohoto žánru, zatímco jeho četné antologie jej představují jako vytříbeného editora, který má přístup k opravdu nejlepšímu materiálu. Derleth byl rovněž expertem v okultních vědách a žil v Sauk City ve Wisconsinu, jednoho z nejtemnějších, čarodějnicemi nejzamořenějších koutů Ameriky, kde legendy o zlu mají tuhý kořínek. I historie jej fascinovala a v této vzácné rané povídce, kterou Derleth sám navrhl pro tuto sbírku (The Evil People, ed. Peter Haining, 1968), spřádá příběh o černé magii okolo jedné z největších bestií všech dob - Cesare Borgii.

  Málo jmen je tak úzce spojeno s Nadpřirozenem jako jméno Algernona Blackwooda - opravdu, neboť pro svůj velký zájem o okultní nauky se stal široce známý pod jménem „Strašidelný muž.“ Narodil se v roce 1869...

Vidí hory, vidí les, vidí mraky u nebes, ale nikdy nepochopí, co se mu pod nosem tropí. - A. B. Strugačtí* Přicházející události vrhají před sebou stíny, pravil Campbell a měl pravdu, neboť mluvíme-li...

Měl jsem v úmyslu napsat pár myšlenek o konceptu řeči, ale ve svém posledním jsi mi zase ty psal o svém úmyslu dát na papír své představy o nejnovějším běhu politiky a jejím pozadí. Proto jsem se rozhodl nyní napsat cosi, co by tě vyprovokovalo k argumentaci! Tak jako předtím se zase zmíním o příběhu Tlön, Uqbar a Orbis Tertius, buď tedy ke mně shovívavý.

Pluton byl v řecké mytologii vladařem podsvětní říše, jindy nazývaný také Hádés. Jeho jméno je odvozeno od řeckého výrazu plútós ( = bohatství) a znamená „ten, který drží bohatství“. Bohatstvím bylo původně míněno obilí uložené ve velkých hliněných sudech pod zemí - odtud vztah Plutonův k podsvětí. Plutokracie tedy znamená vládu bohatých, etymologicky rozloženo na ploutokratia (řeč.) ploutos, „bohatství“ + kratia, „moc.“

Magie představuje pokus vyplnit zející propast mezi vědou a důvěřivostí ústředním pilířem. V magickém smyslu se makrokosmos skládá ze sil, které spočívají v universu mimo nás. Mikrokosmos se zase skládá ze sil, které jsou uvnitř nás a podstata Spareovy magie spočívá v jeho řešení hlavolamu objektivity a subjektivity, makrokosmu a mikrokosmu.

V jednom (zřejmě fiktivním) interview »podává současný velmistr Fraternitas Saturni podrobnou zprávu o Řádu. Poprvé během padesáti let se dostává tímto veřejnosti autentického vhledu do snad nejdůležitějšího bratrstva německé kulturní oblasti… Rozhovor mezi dvěma angažovanými praktiky a zpráva ke stavu moderní magie. Historický dokument prvořadého významu«.

Historický nástin vzniku Hermetického řádu Zlatý úsvit - a dalších tajných společností s ním spojených - byl poprvé uveřejněn v Revue HORUS v roce 1995 e. v. Současná podoba vícedílného článku pro magický portál OKULTURA doznala rozšíření o některé další návaznosti: činnost předchůdce O.T.O. v USA v podobě společnosti Eulis P. B. Randolpha, ariosofismus v Německu na počátku XX. století a dědictví Zlatého úsvitu a O.T.O. v týfónském hnutí kolem lóže Nu-Isis Kennetha Granta.

Tento článek je dokladem probouzejícího se zájmu o tělo a jeho uvědomování. Vůle musí být vtělena. Tělo je výrazem vůle. Méněcenné tělo, málo cenná bytost.

Kino je plodem romantismu. Nikdy dříve nebyla taková masová výroba idolů. Z herců se dělají hrdinové s fascinující mocí a z hereček eroticky přitažlivé bohyně. »Hvězdy« sestupují na zem, aby do ní otiskly svá...

Otázkou je, kterak vědomí existence paradigmat integrovat do každodenního života? To, že svět pravoslavného popa a jaderného fyzika funguje podle jiných zákonů, je zřejmé. Jedině zničení paradigmatu je cestou k jeho transcendenci.

„Ty jsi svatý, Chaos, Chaos, Věčnost, všechny protiklady v pojmech!“ (Aleister Crowley: Vize & Hlas, 4. aethyr)

Odmítám konvenční názor post-monotheistické západní psychologie, že jsme bytosti žijící v koloniích složené z nesčetných osobností, ačkoliv všeobecně postižených selektivní amnézií, která je známkou této jinak všudypřítomné podmínky. A za druhé, že neexistuje nic takového jako svobodná vůle; i když máme schopnost jednat náhodně nebo možná by se mělo říct přesněji stochasticky, a sklon ztotožňovat se s čímkoliv, co nakonec děláme.

Chaos se neskrývá v nějakém zvláštním grimoáru nebo předepsané řadě etických pouček. Neexistují žádná zvláštní zaklínání, které by bylo možno považovat za „kouzla chaos-magie“. Zvládnutí role podvědomé mysli v magických operacích je rozhodujícím momentem a onen stav, který je cestou vedoucí ku konci, nazývá Austin Osman Spare uprázdněním.

Opravdoví básníci našich dob jsou vlastně neznámí a většinou nepovšimnutí, nicméně však mají veliký význam. Jejich neviditelný vliv objímá celý svět.