Ti, kteří se vymykají rozumu, lidé z podsvětí, králové…

Pravdou erotismu je zrada. Máme sklon přehlížet temný eros, přestože představuje část motivace k naší práci. Sexuální kouzlo se nevyjeví ve své plnosti, bude-li jeho pohyb paralyzován ohledem na druhého. Chceme převrácený svět, chceme svět naruby.

Morálně-spirituální prožívání barev, tónů a tvarů

Myšlenky, kterými jsem zakončil své přednášky o barvách, musíme brát velmi vážně. Řekl jsem, že jde o to, aby poznání barvy bylo vyzvednuto z abstraktní fyziky do oblasti, kde plně spolupůsobí fantazie a cítění umělce, který chápe podstatu barev a duchovědné pohlížení do světa.

S kabalistickým lvem v srdci na pouti útrapami světa dolejšího

Poslední kabalista z Lisabonu Richarda Zimlera je velká románová freska s detektivní zápletkou z doby hromadného vraždění novokřtěnců, davového šílenství, morové rány a ztráty víry v Boha.

Tajná společnost jako stroj na zahušťování: Každé rozptýlení zmenšuje vědomí

Francouzský filosof a historik tradičních věd René Alleau se v knize Tajné společnosti, jejich vznik a osudy zabývá působením esoterických koncepcí v historii lidstva a brilantně popisuje iniciační rituální dynamiku v různých kulturách (od archaických po současnou).

Trojnásobné magické zaklínání doktora Johanna Fausta aneb Černý havran

Po Slavných grimoárech minulosti, Magii a Satanismu se nám dostalo z pera Josefa Veselého, jednoho z předních českých znalců hermetických věd, další knihy - Sedm pekelných inteligencí v proměnách faustovské magie, kterou mu opět vydalo pražské nakladatelství Vodnář, tentokráte věnované faustovským magickým žaltářům.

Ze zažloutlých listů foliantů kletých…

Z kultivovaného pražského nakladatelství Vodnář se nám dostalo další knihy z pera Josefa Veselého, jednoho z předních českých znalců hermetických věd, tentokráte věnované slavným magickým grimoárům.

Slabikář hermetické symboliky & čítanka tarotu

Kniha, kterou bychom si sami přáli napsat. Může být pro dychtivé a moudralačné studenty tarotu a hermetismu lepšího doporučení?

Oči mysli a duše musí zůstat otevřené…

Nevědí, že jsou mrtví. Na světě, aniž si to oni uvědomují, se dál odehrávají tytéž děje, které provázely lidský život od nepaměti: varovné příznaky, předtuchy, šestý smysl, strašidla, duchové, návraty mrtvých, uhranutí, očarování, magická zaklínání atd. Zjevení duchů, předtuchy, jasnozřivost, kontakt s mrtvými, očarování - tyto a další fenomény, které bývají označovány za paranormální, vždy přitahovaly a přitahují zájem mnoha lidí.

Zapeklitost k nezasvěcení

Tarot byl sice do Čech okultistickými kruhy uveden až skoro sedm desítek let potom, co Josef Jiří Kolár v roce 1853 poprvé svůj fantastický román Pekla zplozenci uveřejnil na stránkách Lumíru, to však je pominutelná námitka. Kolár znamenitě ovládal řeči a jako vychovatel mladého uherského šlechtice měl i příležitost procestovat velký kus Evropy - jak známo, právě tuto protřelost cizinou potom s oblibou stavěl na odiv, aby tím podtrhl zdání své výlučnosti, mimořádnosti v českých kulturních poměrech. Řekněme tedy, že třeba v Paříži nebo jinde, kde pobýval a pročítal všechnu možnou, zřejmě i okultní literaturu, mohl o tarotu leccos zvědět.

Filosof skrze oheň

Nejvyšším cílem alchymisty je dosáhnout andělského kamene, jenž umožňuje zjevování Andělů a dodává moc rozmlouvat s nimi prostřednictvím Snů a Zjevení, a nedovoluje Zlému Duchu přiblížit se k místu, v němž ke komunikaci dochází.

Cestou svatého Jakuba

„Příroda je obnovována ohněm.“ Rabelais popisuje Pantagruela jako toho, kdo všechno porušuje (altére tout), což musíme chápat v obou významech tohoto výrazu, který ve francouzštině znamená jak „změnit přirozenost“ něčeho, tak také „vyvolat žízeň“. Cílem velkého putování Gargantuova syna bude objevení Božské Lahvice Bacbuc, jež je určena k tomu, aby napojila ty, kteří žízní po vědě.

Úžera duše

Pozoruhodná práce Peníze a život francouzského historika Jacquese Le Goffa mapuje proměny vztahu křesťanství k lichvě, k penězům, k zisku ve středověku, přičemž velký důraz klade i na zdánlivě paradoxní vztah středověké ekonomie a středověké zbožnosti. Le Goff v této své rozsahem nevelké, na myšlenky a smělé interpretace však velmi bohaté a originální práci věnuje pozornost problematice vztahu křesťanství a peněz. Do svých úvah vnáší všechny aspekty nazírání středověkého světa: náboženské, filozofické i ekonomické. Ústředním tématem knihy je tedy někdy paradoxní vztah středověké ekonomie a středověké zbožnosti, a to jak v podobě traktované intelektuálními elitami, tak ve zjednodušené podobě exempel, s nimiž se věřící setkávali při nedělních kázáních a jež výrazně ovlivňovaly jejich představy o mravním životě a posmrtném nebezpečí.

Dveře do neznáma: Temná múza

Gary Lachman předkládá zájemcům o dějiny literatury a okultismu studii Temná múza: Vliv okultismu na literaturu v 18.-20. století, která mapuje vývoj okultismu od osvícenství do 1. pol. 20. století. Činí tak na příkladech jednotlivých představitelů tohoto myšlenkového proudu, a to zejména těch, kteří významným způsobem ovlivnili světovou literaturu (Cazotte, Goethe, Novalis, Poe, Balzac, Bulwer-Lytton, Baudelaire, Rimbaud, Huysmans, de Maupassant, Strindberg, Meyrink aj.). Zařazuje sem ale i takové autory, kteří se věnovali spíše nebeletristické tvorbě, a to velice rozmanitého ražení (křesťansky orientovaný de Saint-Martin, theosofka Blavatská, brilantní mág Crowley aj.). Kniha je doplněna reprezentativní antologií.

Ďáblův potomek aneb Dívka bez rukou

Incest je útokem na lidskou důstojnost, na duševní a tělesnou integritu a tím i na identitu člověka. Incest je vraždou duše. Ursula Wirtz ve své knize Vražda duše – Incest a jeho terapie poukazuje na skutečnost, že sexuální zneužití má podobné psychické následky, jaké lze pozorovat u obětí, které přežily koncentrační tábory, nebo u osob, které prošly těžkým traumatem. Nabízí podněty pro terapii, ve které se usiluje o znovuoživení zavražděné duše, o hledání pravého já dotyčné osoby. Zabývá se přitom také duchovní dimenzí tématu incestu.

Vzhůru do nebeského světa vysvobození

„Veď mě od neskutečného ke skutečnému! Veď mě ze tmy ke světlu! Veď mě ze smrti k nesmrtelnosti… Uzounká stezka prastará vede daleko; dotkl jsem se jí, nalezl jsem ji. Tou jdou moudří, co znají brahma, odtud vzhůru do nebeského světa vysvobozeni…“

Jedinou činností hodnou člověka je boj proti času

Tuhle větu hodnou napsání na cedulku a vyvěšení na veřeje dveří nenapsal nikdo jiný než H. P. Lovecraft. Jacques Bergier hodlá v knize Utajení vládcové času hájit tezi, že lidé z daleké budoucnosti tento boj vyhráli a mohou do naší doby vysílat posly. Příhodně pak vzpomíná i několik řádek Mircea Eliadeho z kapitoly Čas lze ovládnout z knihy Aspekty mýtu: „Známe-li původ a příkladné dějiny věcí, získáváme nad nimi určitý druh magické vlády. Tato znalost nám však rovněž otevírá cestu k systematickým úvahám o původu a povaze světa. … Už teď však musíme upřesnit, že paměť se považuje za poznání par excellence. Ten, kdo se dokáže rozpomenout, vládne magicko-náboženskou mocí ještě cennější než ten, kdo zná původ věcí.“ A Bergier nás jako světlonoš vede svou knihou po tajných cestách k rozpomínání…

Rybička zdrželík v našem filosofickém moři

Přelom 16. a 17. století patří v dějinách alchymie k neobvyklým obdobím. Na jedné straně přetrvává zájem o tradiční středověkou alchymii a je rozvíjen systém iatrochemické filosofie Paracelsovy, na druhé straně se však objevuje rovněž nový proud emblematické alchymie a manifesty rosenkruciánů vyzývají k všeobecné reformaci v duchu hermetismu. Alchymistům a jejich mecenášům již nestačí autorita starých filosofů, chtějí empirické důkazy pravdivosti svého Umění. A tak se objevují adepti, kteří předvádějí transmutaci obecných kovů ve zlato. Zvláště je přitahuje otevřená atmosféra pražského dvora císaře Rudolfa II. a dvorů německých knížat, jež ten pražský ovlivňuje. Mezi tři v té době nejproslulejší údajné držitele Kamene filosofů, jejichž osudy zůstávají i nadále nejasné a vzájemně podivně propletené, patří Angličan Edward Kelley (1555-1597), Skot Alexander Seton (*1606) a Polák Michał Sędzivój (1566-1636).

Čeká nás ještě dlouhá cesta plná radosti

Knihu Jana Sterna Média, psychoanalýza a jiné perverze tvoří sedmnáct esejů povahy vpravdě okulturní. Na této očistné cestě s ním můžeme směle zvolat „Vzhůru k hovnu!“, aniž bychom poskvrnili naše téma, neboť ono je důkazem o dokonale stráveném předmětu – a o to přece jde.

O slovu směřujícím k pravdě

Malé eseje o pravdě Aleistera Crowleyho jsou jakousi esenciální praxí ke Knize Zákona a v duchu našeho strýce Alcofribase Nasiera i úvodem do metafysiky samotné Thelémy. K polskému vydání jsem přitknul doslov k promyšlení: Ó můj synu, člověk se odsuzuje k vědění, avšak duše se dostává do nebezpečí, že se její síly rozptýlí, jelikož vchází do rozmanitosti.

O božském sblížení…

Josef Veselý: Magie 608 stran, nakladatelství Vodnář, Praha 2002, vydání první, vázané, cena 500 Kč ISBN 978-80-86226-89-7 * → O matce všech podstat Co je magie? Goethův Faust chce vyzvědět: „...jaký je světa vnitřní tmel…“, kdežto Marlowův zas tvrdí, že...

Poslední útočiště

Příběhy Michaela Scotta o dávných bozích, elfech, skřítcích i lidech se dodnes vyprávějí především na irském venkově, kde tato tradice vyprávění lidových příběhů zůstává stále živá. Lidé věří, že existují magická místa, kudy lze vstoupit do země kouzelných bytostí a kudy občas tyto bytosti přicházejí do našeho světa. O setkáních s bytostmi Sidhe se vypráví nepřeberné množství příběhů a v knize Kočičí zaklínání vám najdete alespoň malý zlomek z obrovské pokladnice pohádek a mýtů smaragdového ostrova.

ZAČÁTEK – KONEC. KONEČNÍK – ZAČÁTEČNÍK. Zní to jako vtip, ale čeština je kouzelník

Podstatné ovšem je, že i věštectví a jiné okultní vědy mají přesná pravidla, na co se zaměřit a čemu naopak nevěnovat žádnou pozornost, co vůbec nerozeznávat a nezaznamenávat, natož tomu přikládat význam… Každá taková tradice poskytuje svému adeptu určitou oporu, aby nebyl stržen do světa, kde je tolik znamení, že se v nich už nelze vyznat. Člověk totiž není s to zachycovat a vykládat zároveň všechno. Zdeněk Košek by býval mohl být nejen vynikajícím učedníkem augurů, ale třeba i těch kněží, kteří četli znamení z blesků. Jeho zápisy tím přímo překypují. Co by pro něj mohlo být snazšího – při jeho vnímavosti – než podle druhu blesku, barvy, směru a podle místa, kam uhodil, vyložit ostatním, který bůh a s jakým záměrem blesk z nebe seslal?

Nejčtenější