Oophoi: Il Silenzio Di Dio (CD)
DB035, Databloem, 2011
Distribuce: HORUS CyclicDaemon
*
Vedle alba Dreamfields s americkým hudebníkem Paulem Vnukem jr. vydal v roce 2011 italský skladatel a hráč Oöphoi ještě sólové album u belgického labelu Databloem. Pojmenoval je podle poslední skladby, v překladu Mlčení Boží.
Sedm skladeb na ploše 77 minut má vesměs duchovní názvy jako Lux aeterna, Snění Velké Matky či Konec času.
Z nich celou třetinu zabírají dvě první rozdělené do dvou částí, pojmenované Šepot andělů mezi nebem a zemí. Tyto vybočují svým nástrojovým složením od ostatních. Možná byly složeny jako základní a ty další k nim přidány. Je třeba ještě podotknout, že jde o živé vystoupení z roku 2008 v Archiaro.
Ze skladeb vychází zvláštní čistota a klid. Přitom jsou využity více křišťálové, vysoké tóny syntetizátoru, podporované tibetskými mísami a jemným, hlubším rytmem opět syntetizátorů. Po celou dobu také zní něco jako sampl cikád, takže je to celé tak trochu zároveň tajemné. Vlastně jde o jakýsi minimalismus, se stále se opakující, přicházející a mizející melodií. Udržuje si to po celou dobu napětí a nevzniká pocit nudy, ač je to vlastně stejné. To je však samozřejmě omyl, protože to vůbec stejné není. Prostě, povedlo se to.
U dalších skladeb je syntetizátor využíván jinak. Úplňkové vody pracují především s tibetskými mísami a zřejmě s waterphonem, nástrojem vlastní výroby, který vytváří hlubší žbluňkavé tóny. Ty jsou asi ještě zpracovány přes syntetizátor, takže je lze více natáhnout.
V Konci času je zase využito piano a jemné perkuse. Mlčení Boží má táhlé tóny syntetizátoru propojené s mísami. Celé album v této druhé části je docela nápadité, aby se skladby odlišily od sebe, ale udržuje si klid a typický Oöphoiův styl, tentokrát harmonický, bez zvláštních disonancí. Po poslechu se budete cítit osvěženi.
*
© okultura MMXII
© Jiří Mazánek
