→ Poznámky
Muž v motelu jako archetyp: božský blázen, Zelený muž – ve skutečném životě súfistický mystik, básník-filosof, jehož příběhy mají význam na mnoha úrovních…
Umělec jako intuitivní zasvěcenec. Šaman i súfí jsou dvě zásadní formy…
„Černé“ v černých uměních se původně nevztahovalo k nějaké asociaci na Prince temnot, nýbrž k celému komplexu duchovních a magických tradic s kořeny v dávné Africe a Egyptě…
Nezbytnost utajení malých skupin na malých shromážděních, inspirace skupinových znamení, tajných hesel, rukoupodání; intimní spojení sdíleného duchovního prostoru chybí v zásadě všem majoritním kulturám…
Ostražitá pozornost, vědomí pravé přítomnosti v přítomnosti atd. …
Většina vždy sleduje s podezřením ty, kdož dávají přednost vědomí před konsensem – samotná definice šílenství v totalitních státech… a ještě, podle nějaké odrůdy lemarckovské evoluce bývá spiklenecké srdce činorodé představivosti nahráno do „ducha,“ hlavního to nástroje vědomí a nikdy to „neznamenalo“, že se použije jen jednou či dvakrát, a pak bude zneváženo, jeho cena je trvalou pomůckou pro navigaci mořem možností Chaosu.
Opravdoví básníci našich dob jsou vlastně neznámí a většinou nepovšimnutí, nicméně však mají veliký význam.
Jejich neviditelný vliv objímá celý svět.
Prorok jako zářící maják je symbolem kolektivní síly a jejího umocňování a projekcí vnitřního světla svých členů… nebo by tomu tak aspoň být mělo. Pro každého co hlavní kořen natažený k podpovrchovým zdrojům… my všichni v sobě máme chaosúfické obvody, převážná většina z nás je příliš poškozena, oslepena a znásilněna požadavky postmoderního života a všemi našimi mechanickými a elektronickými pány, slyšte opravdu každý tu píseň našeho vlastního bytí, sami ji zpívejte, sami jí naslouchejte a uveďte ji do souladu se základními písněmi našich bližních stvoření.
*
© HORUS, MMII e.v.
U původních i přejatých příspěvků je © bděle střežen Svatým andělem strážcem. Proto: vari!
