Cara Soror,
Dělej, co ty chceš, ať je cele Zákon.
*
Jsem opravdu šťasten, že jsem byl v těchto impertinentních kuriozitách donucen vzít kormidlo zčistajasna pevně do rukou a poznamenávám, že tvé přání být informována o Tajných vůdcích A ... A ... je oprávněné; je to opravdu velmi důležité, abychom měli jasno v našem smýšlení o nich, pod jejichž kuratelou a ochranou oba dva pracujeme.
Správně mi připomínáš, že jedním z mých dřívějších sloganů zněl „Tajemství jest nepřítelem pravdy“; jakpak tedy, že jsem se spokojil s politikou utajování v záležitosti tak zásadní?
Nejlepším plánem snad pro mne bude, když vyložím fakta k tomuto případu tak dalece, jak to bude možné; vyplyne z nich, že žádná alternativní politika není možná.
První podmínkou členství v A ... A ... jest, že člověk je zapřísahán, aby ztotožnil své Veliké dílo s pozdvižením lidstva na vyšší úrovně, duchovně i v každém jiném ohledu.
Proto je nasnadě, že ti, kdož byli pověřeni vedením Řádu, by měli být přinejmenším Mistři chrámu, jinak bude jejich úsudek bezcenný; a přinejmenším by to měli být mágové (ačkoliv ne toho druhu, který přináší Slovo nové formule světu zhruba každých 2000 let), jinak by byli neschopni ovlivnit události v měřítku, jež vyplývá z rozsahu Díla.
Jaké povahy jest tato síla, tato autorita, toto porozumění, tato moudrost-vůle?
(Jdu vzhůru od Gebury k Chokmě.)
Na pasivní úrovni je poměrně snadné zformovat nějakou ideu; neboť základní vlastnosti jsou především extenzí oněch vlastností, které všichni v nějakém stupni máme. A zda-li je porozumění-moudrost „správné“ nebo „špatné“, musí být především věcí zkušenosti; často jenom čas může rozhodnout takové záležitosti.
Jenže pro aktivní stránku této věci je třeba postulovat existenci formy energie, jež jest jim k dispozici, která je stavu „způsobit změnu ve shodě s vůlí“ – jedna z definic magie.
Ovšem to je, jak víš, výjimečně složitý předmět; její teorie jsou křivolaké a praxe nabita obtížemi všeho druhu.
Není žádné jednodušší metody?
Ale ano: thaumaturgické prostředky disponují druhem energie, která je mnohem přizpůsobivější než samotná elektřina a o co je působivější, o to je i jemnější než tato, její analogie ve světě profánní vědy. Dalo by se říci, že je elektrická nebo přinejmenším jeden z jejích prvků „prstencové formule“ moderních matematických fyziků.
V řádu R.R. et A.C. je to naznačeno titulem Adeptus Minor, jehož se člověku dostává při jeho zasvěcení do tohoto stupně: Hodos Chamelionis – Cesta chameleóna. (Zdůrazňuje se tu proměnlivost síly.) Ve vyšších stupních O.T.O. – A ... A ... nejsou v oblibě podobné výrazy jako je tento, jenž nemá daleko do pitoresknosti – obyčejně se nazývá „ófitské vibrace“, čímž se klade zvláštní důraz na její hadí sílu, jemnost, moc nad životem a smrtí a schopnost proniknout do libovolné řady událostí.
Jedná se o tuto universálně mocnou zbraň, o níž se předpokládá, že propůjčuje Tajným vůdcům naprostou nadvládu.
Mohou přimět dívku vyšívat gobelín nebo iniciovat politické hnutí, jež vyvrcholí světovou válkou; to vše sleduje nějaký plán, jenž je zcela mimo chápání nejhlubších a nejdelikátnějších myslitelů.
(Není třeba vysvětlovat, že používání těchto vibrací umožňuje člověku konat všechny klasické „zázraky“.)
Tyto síly jsou úžasné. Pohybují se ve zcela odlišných dimenzích času a prostoru než ty, se kterými jsme obeznámeni.
Jejich hodnoty jsou nám nepochopitelné. Pro Tajného vůdce vládnoucího touto zbraní může být „půvabná scenérie mračny zahaleného rákosí“ nekonečně významnější než válka, hladomor a morová rána, jež tak mohou vyhladit třetinu lidstva, a postrčit do popředí ty, pro něž je blahem kříž Jeho přísahy a jediným důvodem Jeho existence!
Však kdo jsou oni?
Poněvadž jsou „neviditelní“ a „nedosažitelní“, musí proto být pouhou smyšlenkou, bájným samozvaným „Mistrem“, který si není úplně jist ani sám sebou a proto takto podpírá svoji kácející se autoritu?
Nuže, kritika „neviditelnosti“ a „nepřístupnosti“ se dá docela dobře namířit i na kapitána A a admirála B ze Zpravodajské služby válečného námořnictva. Tito „tajní vůdci“ se zdržují ve skrytu z přesně stejných důvodů; těchto vlastností pozbudou hned vzápětí poté, co tě Oni budou chtít najít.
Kromě toho jest psáno: „Nechť je mých služebníků málo & jsou skrytí: oni budou ovládat mnohé & známé.“ (AL, I:10)
Jenže jsou tedy pak Oni lidmi v obvyklém významu toho slova? Mohou být vtěleni nebo ne: to je záležitost toho, co je pro ně přiměřené.
Dosáhli svých pozic tím, že prošli všechny řádové stupně A ... A ...?
Ano a ne: systém, který mi byl předán, abych jej vyložil, je pouze jeden z mnoha. „Nad abysem“ jsou všechny tyto technické nedostatky zahlazeny. Jediný člověk, jehož jsem podezříval, že je Tajným vůdcem, měl sotva nějaké povědomí o praxi našeho systému. To, že akceptuje Knihu Zákona, představuje téměř jediný článek s mým dílem. Tohle a jeho používání hadí síly: nevím, kdo z nás je v tom lepší, ale jsem si jist, že musí být velký kus přede mnou, pokud je jedním z Nich.
Už i na těchto stránkách a jinde v mých pracích máš četné a různé příklady toho, jakým způsobem Oni pracují. Tento seznam je daleko od úplnosti. Záležitosti kolem Ab-ul-Dize a Amalantrah ukazují jednu z metod komunikace; pak je tu cesta přímé „inspirace“, jako v případě „Hermes Eimi“ v New Orleans.1
Budu pamatovat na to, abych ti poskytl podrobnosti těchto událostí, až se naskytne příležitost.
A jinak, mohou poslat obyčejného smrtelníka, ať už někoho z Nich nebo ne, v tom si nejsem jist, aby mi dal instrukce k nějakému úkolu nebo mi vytknul chybu, když jsem někde pochybil. Pak tu byla poselství předávaná přirozenými předměty, ať už živými nebo neživými.2 To se rozumí, že vynikajícím příkladem v mém životě je celý plán tažení týkající se Knihy Zákona. Je ale Aiwaz člověk (ať už Peršan nebo Asyřan) a „Tajný vůdce“ nebo je to „anděl“ v tom smyslu, jako je jako i Gabriel anděl? Je Ab-ul-Diz adeptem, který se dokáže projektovat do aury nějaké ženy, se kterou jsem náhodou žil, ačkoliv předtím neměla žádný zážitek tohoto druhu a ani se o takové věci vůbec nezajímala? Nebo je bytostí, jejíž existence je zcela mimo tuto úroveň a pouze přijala lidské vzezření a vlastnosti, aby se jimi učinila vnímatelnou a pochopitelnou pro tuto ženu?
Jednu věc pokládám ze své vlastní zkušenosti za jistou: když zavoláš, Oni přijdou. Okolnosti obvykle prokáží, že volání bylo předvídáno a že už dávno předtím byly učiněny přípravy, aby na něj bylo odpovězeno. Předpokládám však, že do jisté míry zavolání má ospravedlnit onen vývoj.
Nikdy jsem se nepokusil vést taková šetření. Ne že by to bylo zakázáno; a přesto jsem cítil, že bylo! Vždycky jsem samozřejmě trval na tom, že se zcela jasně prokázalo, že On opravdu má takovou autoritu, kterou si nárokuje! Cítil jsem však, že není vhodné převzít v tomto směru nějakou iniciativu. Možná prostě jenom věc dobrého chování?
Jinde vysvětlím, proč si vybrali takového zpustlého vagabunda, jako jsem já, aby hlásal Slovo æonu a konal všechny ty práce, jež se váží k tomuto zvláštnímu Dílu.
Břímě je stále těžší a těžší, jak roky plynou; však – Perdurabo.
Láska je zákon, láska pod vůlí.
Bratrsky,
666
*
P.S. Když jsem si pročítal tento strojopis kvůli „tiskovým chybám“, napadlo mě, že by se mohla velmi důvodně zeptat, „proč ale Tajní mistři mají takovou bezmeznou moc, když dovolí, abys byl sužován vydavateli, zdržován nedostatkem sekretářek a trápen všemi druhy praktických problémů? … Proč, jedním slovem, se vůbec něco děje špatně?“
Existuje několik druhů odpovědí; postačí, když je sjednotíme:
- Co je „špatné“? Protože už po čtyři války trvá Jejich představa toho, co je „správné“, můžeš se dobře zeptat, jakým měřítkem máš posuzovat tyto události.
- Jejich Dílo je kreativní; operují s těžkopádnou masou nerealizovaných možností. Takto se nejprve setkávají s opozicí netečnosti; potom se zpětným nárazem, reakcí a odporem.
- Věci teoreticky proveditelné jsou prakticky nemožné, kdy (a) třebaže je jejich dokončení žádoucí, není v té chvíli po ruce vhodný člověk neodmyslitelný pro toto zvláštní Dílo; (b) suma veškeré použitelné energie je spotřebována tímto zvláštním úkolem, na vedlejší účinky nezbývá nic; (c) dočasně je aktivní nebo pasivní opozice příliš silná, než aby byla přemožena.
Člověk hlavně nemůže posuzovat to, jak se plán vyvíjí, když o něm nemá žádnou představu. Voják dostane rozkaz „útočit“; může být určen k vítěznému průniku, ke krytí generálního ústupu, nebo aby se získal čas dobře volenou obětí.
Jenom vrchní velitel ví, co ten rozkaz znamená nebo proč jej vydává; a dokonce ani neví, jaký bude mít výsledek nebo zda se tím prokáže a ospravedlní jeho vojenské umění a úsudek.
My máme jedině uposlechnout rozkazy: naše odpovědnost končí tam, kde jsme nabyli uspokojení z toho, že vycházejí ze zdroje, který má právo velet.
P.P.S. Příběh jedné návštěvy mi právě vnukl myšlenku, že já sám jsem Tajný vůdce, aniž bych to věděl: protože tak mě několikrát viděli jiní lidé, protože jsem tak jednal, ačkoliv jsem si v tu chvíli naprosto nebyl vědom této skutečnosti.
*
Poznámky:
1 Budu mít na paměti, abych ti vylíčil tyto události podrobně, jakmile se k tomu naskytne příležitost.
2 Jedinou věc považuji ze své zkušenosti za jistou: když zavoláš, oni přijdou. Okolnosti obvykle ukážou, že toto volání bylo předvídáno, a učinili i přípravy, aby na ně mohli odpovědět, a to dávno předtím, než k němu dojde. Předpokládám však, že to volání musí nějakým způsobem ospravedlnit takové počínání.
Aleister Crowley: Magie bez slz, 9. kapitola.
© okultura, MMII
