Steve Roach: Storm Surge – Live at NEARfest (CD)
45 min., NFR0008, NEARfest Records, 2006
Distribuce: HORUS CyclicDaemon
Máte možnost si poslechnout jedno z mála alb Steva Roache – Storm Surge: Live at NEARfest – pořízené živě na koncertě v červenci 2005, v Bethlehemu a v Pennsylvánii.
Na rozdíl od většiny jeho nahrávek není dlouhé, pouhých 46 minut. Dalším překvapením je to, že nejsou žádní hosté a hudba vůbec není klidná, jak bychom tomu u sólisty jeho typu očekávali, nýbrž vskutku dost rytmická a expresivní. Ovšem není divu, když si přečteme název, jaký CD Roach dal – Hladina moře vzedmutá bouří. Pak ještě stojí za zmínku zvuk nahrávky, který mne překvapil hned na začátku. Je hodně slyšet zvuk haly, v níž koncert probíhal a v průběhu alba se tento zvuk poněkud mění, tj. z dálky se přibližuje. Z mála informací se dozvíte, že se nahrávalo dvěma mikrofony v hale a jedním stereofonním na stojanu mixážního pultu. Obě nahrávky si potom Roach smíchal ve studiu, aby vytvořil tuto výslednou. To se mi na něm líbí, že si vždy vše pohlídá, případně sám udělá.
Návrh: Poslouchejte nahlas a ve tmě kvůli maximálnímu účinku!
CD pochopitelně začíná krátkou bouřkou a pokračuje jakýmsi šířením se této bouřkové vlny vyjádřeným rotujícím zvukem. Obě skladby mají každá kolem dvou minut. Všechny ostatní skladby se pohybují kolem pěti minut, s výjimkou čtvrté, desetiminutové (Core Meditation). Až po šestou skladbu přecházejí jedna v druhou a střídají se různé rytmické fráze, hojně podporované perkusemi a stoupajícími a klesajícími melodiemi. Pátá skladba (Void Passage-Portal) je ovšem klidná s pěkným rozjímavým didžeridů. Její konec je náhle prudce useknut a po krátkém potlesku posluchačů hned navazuje meditativní šestá (Possible Passage), v níž se krásně se syntezátorem pojí opět zvuk didžeridů. Je to příprava na přechod do druhé dlouhé – devítiminutové – skladby (NEARstorm) vyjadřující blížící se bouři. Opět je využito rytmických, minimalistických frází v popředí, stoupajících a klesajících, a stejně tak se v pozadí pohybujících dvou táhlých melodií. K tomu se postupně přidává hluboký, šlapací buben. Chvílemi se pozadí vyměňuje s popředím a zrychlení kulminuje kratičkou, přechodovou osmou skladbou (End Portal, půl minuty), aby se začalo zklidňovat táhlými melodiemi v deváté (Holding the Pearl). Postupně uvadá i jemný rytmus v pozadí a výsledkem je temná, krátká, desátá skladba (Darktime), kterou zakončuje opět didžeridů a potlesk.
CD na mně zanechalo svou hloubkou, uceleností a expresivitou mocný dojem.
*
© Jiří Mazánek
© okultura, 2006 & 20=
