Robert Rich & Markus Reuter: Eleven Questions (CD)
53:12, UR003, Unsung Records, 2007
Distribuce v ČR: HORUS CyclicDaemon
Je to album první spolupráce amerického skladatele ambientní hudby Roberta Riche a německého elektrického i „vážnohudebního“ experimentátora Marka Reutera.
Při prvním poslechu zjistíte, že ta hudba není tak zcela jednolitá, ale ne snad z důvodů, že by se oba hudebníci spolu patřičně nesešli a nesžili. Důvodem je asi spíše očekávání toho, že to bude třeba především ambientní nebo zase experimentální, či tak napůl, podle toho, koho vliv v té které skladbě převáží. Asi ani jeden z těchto předpokladů se nesplní. Jistě – objevují se tu prvky i nástroje typické pro oba hráče, tzn. Reuterovy kytary a Richovy flétny, piano a u obou elektronická zařízení. To ovšem, jak se dále ukáže, vlastně není ani tak důležité, protože je to navzájem pěkně propojeno.
Vícekrát jsem poslouchal, abych přišel na ten hlavní spojovací motiv a ideu alba. Tehdy mne zaujalo, že nejde o příliš dlouhé skladby, většinou od tří do šesti minut (u jedné čas zapomněli uvést), ale především všech třináct skladeb začíná v angličtině na slabiku „RE“. Jde pouze o jednoslovné názvy a po jejich přeložení a upřesnění překladů, aby k sobě nějak myšlenkově pasovaly, se domnívám, že album jakýmsi hudebním způsobem vyjadřuje stav vědomí člověka, který si částečně uvědomuje, že zde není poprvé a snaží se s tím nějak pracovat. V člověku zůstává vzpomínka na minulý život – první skladba [Reminder 3:27]. Ta se časem zmenšuje, mizí – druhá skladba [Reductive 4:27]. Snaží se ji přivolat zpět a udržet – třetí a čtvrtá skladba [Recall 2:24, Retention 6:34]. Zkušenost se však vzdaluje a nedá se udržet – pátá a šestá skladba [Remote 4:16, Reluctant 3:27]. Člověk si dělá iluzi o vysvobození a spáse – sedmá skladba [Redemption 6:41]. Tato iluze je relativní, záleží na našem vnímání – skladby osm a devět [Relative 3:27, Reception 3:04].
Přestaneme-li na této iluzi lpět, odmítneme-li ji, odpadne naše neskutečné já, znovuzrodíme se a vybaví se vše minulé.
To je na zbývajících čtyřech skladbách [Refuge 5:53, Refuse 3:43, Rebirth 3:26, Remainder 2:12]. Takže je celé album nástinem duchovní cesty. Nic takového však v bookletu není napsáno, ani naznačeno, takže to berte jako pouze můj vlastní názor. Hudba je to vesměs celou dobu klidná, místy s náběhem k vážné, místy k ambientní, trochu i rytmické, ale celkem je styl nezařaditelný.
Snad jen geometrická tělesa – trojhran, krychle a koule, nakonec umístěné v ne docela uzavřeném kruhu – něco naznačují.
Výsledek alchymické triangulace. Hermetické bádání dvou nahrávajících při setkání ve studiu s božskou odezvou. Setkat se se stále přítomným tajemstvím, náhodností. Třináct možností v retortě. Odpověď zakódovaná v této sekvenci.
13 krátkých skladeb, které do sebe zapadají jako nějaká skládanka, třebaže je zvláštní a hravá, a někdy i trochu složitá.
Tato podivná spolupráce Markuse Reutera s Robertem Richem se odehrála během jediného intenzivního týdne ve studiuSoundscape v Kalifornii. Rich pak dílo dokončil, namixoval a zmasteroval.
Eleven Questions (CD) je album pro milovníky moderních filmových soundtracků, zvukové fanatiky a lidi, kteří hledají krásu a melodii v současné hudbě.
Osobně mne ta hudba velmi zaujala, ale je třeba jí věnovat při poslechu bedlivou pozornost.
© okultura, MMVII & MMX
© Jiří Mazánek
*