Definice chaosu

→ Úvod

Chaos podle Oxfordského slovníku angličtiny znamená:

1. Zející propast, jícen prázdna, „abys“.
2. „Beztvaré prázdno“ prvotní hmoty, „velká hlubina“ nebo „abys“, z nějž se vyvinul kosmos či řád universa.

Je tu ještě pár dalších definic, v této diskusi však valného významu nemají. Je-li chaos používán v magii, není tu místa pro zmatek či nepořádek.

Chaos je kreativní princip stojící v pozadí veškeré magie. Když je vykonáván magický rituál, bez ohledu na „tradici“ nebo další odchylky v prvcích takového úkonu, vzniká magická energie a uvádí do pohybu příčinu a něco se stane. Stephen Mace ve své knize Sorcery as Virtual Mechanics (Magie jako virtuální mechanika) cituje vědecký precedent pro tento kreativní princip:

„Abychom to zjednodušili, omezme náš příklad jen na dva elektrony, nosiče záporného náboje podobné dvěma jehlám. Řekněme, že jsou částí slunečního větru – beta částicemi, který byl vyvržen ze slunce rychlostí tisíce kilometrů za vteřinu. Řekněme, že se k sobě dostaly tak blízko, že jejich negativní náboje mezi sebou začaly reagovat, což způsobilo, že se začaly vzájemně odpuzovat. Jak dokonají tuto změnu v hybnosti?“

„Podle kvantové elektrodynamiky se tak stane tím, že si vymění „virtuální“ foton. Jeden elektron ho vyšle a ten druhý ho absorbuje, a tak opravdu jeden druhého odpudí. Ten foton je „virtuální“ proto, že okolostojícím pozorovatelem nemůže být zahlédnut, neboť se zcela odehrává při interakci. Je ale naprosto reálný a emise a absorpce virtuálních fotonů je základem elektromagnetických interakcí.“

„Otázkou, která zde má pro náš účel význam, jest, odkud tento foton pochází. Nevychází z jednoho elektronu, ani se neukládá v druhém, jako když se kulka odrazí od jedné skály do druhé. Elektrony samotné zůstávají beze změny kromě jejich pohybové energie. Či spíše foton vznikl z ničeho v pnutí interakce. Podle současné teorie když se dva elektrony dostanou k sobě příliš blízko, začne se mezi nimi dostávat do interakce jejich vlnění, a buďto se začnou vyrovnávat nebo vzájemně posilovat. Vlnění je niterně svázáno s vlastnostmi podobnými elektrickému náboji a mohli bychom takto očekávat, že se náboje obou elektronů změní. Jenže elektronový náboj se vůbec nemění; vždy má hodnotu 1.602 x 1-19 coulombů. Namísto toho se objeví ve vakuu virtuální fotony a začnou pracovat na uvedení systému do rovnováhy. Stres je plodí a jejich stvořením se stres odstraňuje. Austin Osman Spare pochopil tento princip s ohledem na magické jevy dávno předtím, než vědci fotony objevili nebo začali experimentovat v oblasti vědy o chaosu.“

→ Austin Osman Spare

(Historický nástin)

Austin Osman Spare se narodil o půlnoci 31. prosince 1886 v londýnském předměstí Snow Hill. Jeho otec byl policista s častou noční službou v Londýně.

Spare projevoval talent pro kresbu již v útlém věku a v letech 1901-1904 opustil školu, aby se učil sklářem v dílně vyrábějící barevné sklo, přičemž se dále vzdělával na Art College v Lambethu. V roce 1904 obdržel pozvání na studium do Royal College of Art. Ve stejném roce také poprvé vystavoval v Královské akademii svůj první obraz. V roce 1905 vydal svoji první knihu Earth Inferno. Nejdříve mělo jít jen o knihu kreseb, ale pak k nim dopsal komentáře, které jevily určitý osobitý vhled a duchovní nauku. John Singer Sargent ho ve věku 17 let pozdravil jako génia. V blíže nespecifikované době svého dospívání byl Spare zasvěcen do čarodějnického kultu vědmou jménem slečna Pattersonová, kterou Spare tituloval jako svoji „druhou matku“. V roce 1908 pořádal výstavu v Brutton Gallery. V roce 1910 vstoupil do Zlatého úsvitu, kde strávil krátký čas. Když opadlo okouzlení, vstoupil do Crowleyho řádu Argentinum Astrum. Toto spojení nemělo dlouhého trvání. Crowley o Spareovi prohlásil, že je černý mág. V roce 1909 začal Spare práci na Book of Pleasure.

Rok 1912 byl pro něj rokem jeho rostoucího věhlasu v uměleckém světě. O rok později uveřejnil Knihu rozkoše. Je považována za jeho nejvýznamnější magické dílo a obsahuje podrobné instrukce k jeho sigilárnímu systému a „pozicím smrti“, jimiž vešel ve známost. Válečná léta 1914-1918 strávil ve službě jako oficiální válečný umělec. Byl odeslán do Egypta, který na něj učinil mocný dojem. V roce 1921 vydal knihu Focus of Life, další knihu kreseb se svými jedinečnými a magickými komentáři. Období let 1921-1924 pro Sparea znamenala vrchol jeho umělecké dráhy, když pak v roce 1924 vydal Anathema Of Zos ¹ (Zosovo anatéma), kterým se sám exkomunikoval ze společnosti svých falešných a chvilkových uměleckých „přátel“ a dobrodinců. Vrátil se do jižního Londýna a do obskurnosti, aby našel svobodu rozvíjet svoji filosofii, umění a magii.

V roce 1947 potkal Spare Kennetha Granta, čímž začalo velmi činorodé období, v němž pracoval s mnoha velmi známými okultisty této doby. V letech 1948-1956 započal práci na definitivní podobě grimoáru Zos Kia Cultus, na nějž ve svých četných pracích odkazuje. Zůstalo však nedokončeno a Kenneth Grant ho syntetizoval ze Spareovy písemné pozůstalosti, kterou celou zdědil. Mnohé z toho bylo začleněno do knihy Kennetha Granta Images and Oracles of Austin Osman Spare, ale přesto zůstalo pár děl nepublikováno a Grant má v záměru je vydat po dokončení své řady k tyfónské magii.

Odkazy týkající se této části pocházejí především z úvodu Christophera Braye ke knize The Collected Works of Austin Osman Spare a z knihy Excess Spare, která byla připravena řádem The Temple ov Psychic Youth (TOPY) jako kompilace článků o Spareovi z různých zdrojů.

→ Magie Austina Osmana Sparea

Spareovo umění i magie se vzájemně prorůstaly. Vešlo v obecnou známost, že v jeho kresbách je zakódováno poselství jeho magické filosofie. Jedna zvláštní podobizna slečny Pattersonové opakovaně vykazovala pohyb; její oči se otevíraly a zavíraly. Spare se zvláště proslavil svým systémem sigilární magie. Jsa umělec, byl vizuálně velmi nadán.
Systém v podstatě sestává z toho, že nějaká osoba napíše své přání, přednostně ve vlastní magické abecedě, odstraní se všechna opakující se písmena, a potom se utvoří design ze zbývajících písmen. Pečeť musí být poté nabita. Existuje mnoho různých způsobů, ale klíčovým momentem je dosažení stavu „prázdna“, jehož lze dosáhnout vyčerpáním, sexuálním aktem nebo několika dalšími metodami.

Tak vznikne „vakuum“ či „uprázdnění“, které má mnoho společného s tím, o čem jsme mluvili před chvílí, a to je naplněno mágovou energií. Sigillum, které obdrželo svůj náboj, musí být poté ponecháno zapomnění tak, aby podvědomá mysl mohla začít pracovat bez toho, aniž by byla vystavována rozptylování a vyrušování energií, které je vědomá mysl podřízena.² Spare rozpoznal, že magie vyvěrá z mágovy podvědomé mysli a ne od nějakých „duchů“ nebo „bohů“ zvenku.

Christopher Bray říká o Spareově metodě ve svém úvodu k The Collected Works of Austin Osman Spare toto:

„Takhle nás Spare svým uměním i slovem dostane do varu; nebo nám na příkladu ukáže, jaký postoj si máme osvojit, abychom se přiblížili k onomu ‘úhlu, kde nás vědomí opustí’, abychom vklouzli do nekonečna. Jakého úletu vědomí je nám třeba, abychom dosáhli úspěchu.“
„Člověk se musí vyvarovat toho, aby z něčeho neudělal dogma, proto se Spare velice trápil tím, jak se tomu vyhnout, a dosáhnout svojí magií úspěchu; přesto tu máme několik základních premis, které jsou oporou chaos-magie.“
„Chaos je universální potenciál kreativní síly, která neustále probleskuje za pokusy prosáknout přes úlomky našich osobních a kolektivních realit. Je to hybná páka evoluce/devoluce.“
„Šamanismus je vlastní každému z nás a může se nám podařit se na něj napojit tak, jestliže se učiníme způsobilí tím, že upravíme naše vnímání/postoj a budeme připraveni přijmout to, co je spontánní.“
„Dosažení gnose či to, že přijdete na to, jak se příblížit onomu `úhlu, v němž opustíte vědomí a čas’, je spíše fíglem než dovedností.“
„Existují i jiné metody využívající stejného konceptu, který nám vysvětluje Spare. Od dob Sparea psali mágové o svých vlastních metodách a vylepšeních jeho metody velmi často do okultních časopisů, zejména ve Velké Británii. Spare určitě není první osobou v historii, která praktikovala tento druh magie, ale byl to on, kdo jí začal (zcela namístě) říkat chaos-magie.“

→ Chaos po A.O.S.

Austin Osman Spare zemřel 15. května 1956, avšak ne tak jeho magie. Celou tu dobu po jeho smrti existovaly vybrané skupiny mágů praktikujících jisté odrůdy chaos-magie, zvláště pak v severní Anglii a v Německu. Na konci 70. let byl vydavatelem a redaktorem časopisu s názvem The New Equinox Ray Sherwin. Pete Carroll do tohoto časopisu pravidelně přispíval, a zejména proto, že nebyl v té době spokojen s magickou scénou v Británii, založili řád Illuminatos ov Thanateros. Ohlásili to v New Equinox, a tak vznikla skupina. Částečně bylo úmyslem založit řád, v němž by dosažené stupně vyjadřovaly spíše úroveň než autoritu a kromě toho, co bylo dáno organizačními požadavky, žádná hierarchie neexistovala. V určité fázi, kolem roku 1986, Ray Sherwin „sám sebe exkomunikoval“, neboť měl pocit, že řád sklouzl do polohy mocenské struktury, čemuž se chtěl v této skupině vyhnout a Pete Carroll se stal známým vůdcem Paktu (The Pact). IOT pokračovala ve snažení a v této době se prohlašovala za jedinou chaos-organizaci. IOT se rovněž rozšířila do Ameriky a své hlavní stany měla v Encinu, stát Kalifornie, a v Atlantě, stát Georgia.

Existují ovšem i malé skupinky těch, co praktikují Chaos, právě tak jako osamělí vyznavači. Od dob Sparea se Chaos vydal na svoji vlastní pouť. Pořád roste, má to totiž v povaze. Bylo jen přirozené, že svět vědy začal objevovat fyzikální principy, na nichž spočívá magie, ačkoliv vědci, kteří za těmito objevy stojí, si pořád ještě neuvědomují, že ta je právě to, čím se zabývají. Je zajímavé, že byli natolik moudří, aby jí začali říkat věda o chaosu…

→ Věda o chaosu

Moderní věda o chaosu se zrodila v šedesátých letech, když si hrstka vědců s otevřenou myslí a okem pro obrazce uvědomila, že jednoduché matematické rovnice, kterými se nakrmí počítač, by mohly modelovat obrazce a vzory právě tak nepravidelné a „chaotické“ jako vodopád. Dařilo se jim aplikovat to na vzory, které se objeví na předpovědních mapách počasí nebo na snímcích z družice, linie pobřeží, prostě všechny druhý přírodních jevů.

Zvláštní rovnice se pak mohly promítnout do obrázků připomínajících určité druhy listů, možnosti byly neuvěřitelné³.

Byla založena centra a instituty, které se specializovaly na „nelineární dynamiku“ a „komplexní systémy.“ Díky těmto novým oborům je možné pochopit takové přírodní fenomény jako červenou skvrnu na Jupiteru. Obecně přitažlivé pojmy, které nyní řada lidí vnímá – podivné atraktory, fraktály – se vztahují ke studiu turbulence v přírodě. Nemáme tu dost místa, abychom se mohli těmito záležitostmi zabývat podrobněji, proto těm, kdož se o tento předmět zajímají, doporučuji, aby si přečetli od Jamese Gleicka Chaos: Vznik nové vědy a Turbulentní zrcadlo Johna Briggse a F. Davida Peata.

To, o co my se zde zajímáme, je tohle: jak se to vše vztahuje k magii? Mnozí mágové, zvláště chaos-mágové, začali tyto pojmy, „fraktál“ a „podivný atraktor“, používat ve svých každodenních rozhovorech. Mnozí z těch, kdo tak činí, do jisté míry chápou tento vztah mezi magií a touto oblastí vědy. Abych to řekl zcela jasně, úspěšný magický akt způsobuje zjevně nepříčinné následky. Při studiu turbulence si vědci studující chaos uvědomili, že v přírodě zjevně nepříčinné fenomény jsou nejen normální, ale lze je i vsadit do běžných matematických rovnic. Nepravidelnost je oním základním materiálem, z nějž je život sestaven. Například při studiu tepu srdce a obrazců mozkových vln se provádí porovnání nepravidelných obrazců s normálně fungujícími orgány, zatímco vyrovnané, pravidelné obrazce jsou přímým symptomem blížícího se infarktu nebo epileptického záchvatu. Odkazujeme zpět k „virtuálním“ fotonům, správně magicky provedené uvolnění energie stvořuje „cosi jako vlnu“ (pozorovatelnou kirliánskou fotografickou metodou), která v éterickém prostoru kolem mága způsobuje turbulenci. Tato turbulence pravděpodobně způsobí výsledek, nejspíše ten, který mág zamýšlel. Jakmile už jednou dojde k uvolnění této energie, je kontrola tohoto fenoménu mimo mágovu vůli, právě tak jako se nakrmí rovnicemi počítač, a pak už jen sledujeme design, pro který jsme nachystali cestu.

  Jakmile se jednou zavedou principy této vědy do myšlenkového procesu, začne si mág všímat naprosto všeho – od fraktálových vzorů cigaretového dýmu až po vzory provázející úspěch i neúspěch magických prací, jež vedou k pochopení toho, proč tu takový úspěch je nebo není.

Vědci, kteří pracovali v této oblasti, by se tomuto vysvětlení vysmáli, protože nemají představu, že právě odhalují fyziku, která stojí v pozadí magie. Jenže kdysi bylo mnoho dnes běžných vědeckých disciplín, např. chemie, považováno za magii. Pochopení tohoto předmětu vyžaduje vedle trochy čtení i posun v myšlení. Od útlého věku jsme vedeni k tomu, abychom mysleli v lineárních pojmech, ale příroda a chaos uvnitř ní jsou nelineární, a proto k tomu, aby byly pochopeny, vyžadují i nelineární myšlení. Zní to jednoduše, přesto mi to připomíná výuku logiky, jak jsme ji měli na fakultě. Vytváříme jednoduché aristotelské sylogismy. Všechno, co bylo potřeba udělat, bylo přeložit řeč do podoby rovnic. Zní to jednoduše a taky tomu tak je. Jenže je zapotřebí nelineárního myšlenkového postupu. Během výuky, která trvala týden, se třída zmenšila z 48 na 9 studentů. Nejdříve odpadli programátoři. Ti z nás, kdož přežili tuto epizodu, pokračovali v získávání dalších znalostí v této třídě, ale co je mnohem významnější, zjistili jsme, že jsme dosáhli trvalé změny našeho myšlenkového procesu. Naše životy se změnily jenom touto jedinou prostou změnou perspektivy.

Věda o chaosu je pořád ještě v kolébce, přesto mágové používali její principy přinejmenším tak dlouho, co píší o magii.

→ D·e·f·i·n·i·c·e chaos-magie

Chaos sám o sobě není ani systém ani filosofie. Jde spíše o postoj, který člověk aplikuje na vlastní magii nebo filosofii. Je to báze veškeré magie, jelikož jde o prapůvodní kreativní sílu. Chaos-mág vyučuje celé řadě magických technik, obvykle asi tolik, jak se k tomu může někdo dostat, ale vidí přes systémy a dogmata až k fyzice této magické síly a použije kterékoliv metody, která učiní dojem. Chaos se neskrývá v nějakém zvláštním grimoáru nebo předepsané řadě etických pouček. Z tohoto důvodu se jí dostává označení „stezka levé ruky“, jak ji označují někteří, jimž se nedostává porozumění toho, co je mimo jimi zvolenou vlastní cestu. Neexistují žádná zvláštní zaklínání, které by bylo možno považovat za „kouzla chaos-magie“. Chaos-mág bude používat tatáž zaříkávání, jaká existují i u ostatních stezek, nebo která si sám vytvořil. Všechny metody a informace mají tutéž platnost a jediným požadavkem zůstává, aby fungovaly. Zvládnutí této role podvědomé mysli v magických operacích je rozhodujícím momentem a onen stav, který je cestou vedoucí ku konci, nazývá Austin Osman Spare „uprázdněním“. Každý, kdo se podílel na úspěšném rituálu, měl určitou zkušenost s takovou „jasností“, kterou tento stav indukuje.

Pochopení vědeckých principů, které stojí za magií, nevyžadují nutně státnici z fyziky (ačkoliv by neškodilo, kdyby se u studenta onen vycvičený lineární postoj převálcoval), neboť zběhlost v magických dílech takové nezbytné porozumění zprostředkuje.

Tyto řádky jsou určeny narůstajícímu počtu lidí, kteří se táží „Co je chaos-magie?“⁴

Jsou úplně všeobecné a nemají v úmyslu být úplným vysvětlením některého z elementů, o nichž se tu diskutovalo. Většinu magických principů si musí objevit každý sám; mým úmyslem zde bylo pokusit se definovat a shromáždit v pochopitelném celku různé prvky spojené s chaos-magií.

Ti, kdož si přejí dozvědět se o tomto předmětu více, si mohou projít seznam literatury, musím však zdůraznit, že knih pořád přibývá a je více zdrojů, než může jediná osoba znát, proto se neomezujte pouze na tento seznam.

⊄

Poznámky:

¹ Č. Zosovo anatéma. Revue HORUS, Brno 1995, str. 56-69. – San.
² Stejně radil v Hvězdných válkách Obi-Wan Ben Kenobi i Lukovi Skywalkerovi, když ho seznamoval a učil zacházet se Sílou. Podal mu přilbu bez hledí a světelným mečem měl odrážet výpady létající elektrické výbojové koule. „Nic nevidím!“, ohrazuje se Luke. „Síla tě povede! Nechej se vést Sílou!“, poučuje ho Ben. Star Wars, George Lucas, USA 1977/1997. – San.
³ Viz např. James Gleick: Chaos – Vznik nové vědy, obr. str. 242. – San.
⁴ Narážka na 1. kapitolu z knihy Aleistera Crowleyho Magick Without Tears, která nese název „Co je magie?“. – San.

*

Doporučená četba:

The Book Of Pleasure, Austin Osman Spare
Anathema Of Zos, Austin Osman Spare
A Book Of Satyrs, Austin Osman Spare
Images and Oracles of Austin Osman Spare, Kenneth Grant
Turbulent Mirror, John Briggs & F. David Peat
Liber Null & Psychonaut, Peter J. Carroll
Practical Sigil Magick, Frater U.‘.D.‘.

*

Česká vydání:

James Gleick: Chaos – Vznik nové vědy. ANDO Publishing, Brno 1996.
John Mini: Osudový den – 13. srpen 1999? Volvox Globator, Praha 1999.

*

© HORUS, IV-MMII e.v.
U původních i přejatých příspěvků je © bděle střežen Svatým andělem strážcem. Proto: vari!

Uložit