(CD, gterma043, gTerma, 2015)
Sean Washburn: Wave Mantra (CD)
gterma043, gTerma, 2015
Distribuce: HORUS CyclicDaemon
Švédské vydavatelství gTerma nám opět připravilo zajímavé tituly. Vydavatel a skvělý fotograf Johan Rehn přebírá práva na některé již dříve jinde vydané tituly.
V tomto případě je to album Wave Mantra amerického hudebníka Seana Washburna, které vyšlo v roce 1998 na labelu Backscatter a později v roce 2000 soukromě bez labelu. Stalo se tak trochu kultovní, ambientní a world music nahrávkou. Je zde využito kromě syntezátorů, samplů a terénních nahrávek mnoho druhů etnických fléten z celého světa a také různé bubny a perkuse. Co jsem si mohl všimnout, někteří hluší kritici flétny nesmírně vychvalovali, ale na určitých místech zrovna ony jsou problematické. Ale vezměme to po pořádku.
První skladba je tak trochu úvodem v duchu středoasijských národů, které vždy začínají nějakou modlitbou. Název To Thee Homage to vystihuje. Objevují se tu samply hrdelního zpěvu, tajemné šeptání Laury Numsen a i vše ostatní nás přivádí k jakémusi velebnému úvodu. Ten však zcela pokazí druhá skladba Hemlock Grotto se sólem naprosto falešné flétny pod tónem po celou dobu. Jinak by šlo o velmi zajímavou skladbu, kterou by nyní už dokázali ve studiu opravit zvednutím ladění flétny. Takto je to k neposlouchání. Podobně by bylo dobré neposlouchat i třetí skladbu Cirrus.
Avšak od čtvrté skladby Trans-World India začne skutečná krása a zajímavá hudba, jaká se málokdy slyší díky osobitým nápadům. Šumění s větrnými zvonky, podmanivý, jakoby pod vodou znějící rytmus a mnoho dalších nenápadných zvuků je smícháno do zvláštního tajemna. To přejde do táhlého pomalého Welcome ve varhanním rejstříku syntezátorů s deštnou holí a větrnými zvonky. Dostáváme se do klidu a přecházíme z vnějšku do nitra.
Vlny zvuků se přelévají do samplu tekoucí vody v další skladbě Inner Gate, opět s tajemným šeptáním a reverbem zvuku syntezátoru a didžiridů. K tomu se přidává tentokrát lahodná melodie flétny. I zde jí sice občas některý tón uletí, ale to je v rámci zajímavých přechodných tónů. Přidává se chórus hlasů ve velké hloubce a občasný zvonek. A do toho všeho ke konci vpluje sample recitace tibetských mnichů.
Krátkou skladbu Low Barometer otvírá sample bouřky se zdálky znějící flétnou.
A v další skladbě Between the Heatbeats už máme déšť, ptáčky a příležitostné zvuky bubínků udu. A pak další flétna s jemným syntezátorem. Když je vše dostatečně poskládáno, příležitostné disonance flétny se skoro ztrácejí.
A máme tu závěrečnou, skoro 20 minut dlouhou skladbu A Sacred Voice – Cloud Tree. Do vodních kapek pomalu vplouvá hluboká, houpavá melodie syntezátoru a k ní se přidává táhlá melodie. Jako byste pomalu letěli oblaky. Do toho občasný úder bubnů a flétna ve výškách. Tímto posvátným tichem se zdá, že vše ve fade-out skončí, ale pak nastoupí ještě krátká sekvence spíše křišťálových tónů syntezátoru, který vymizí s tenkým zvukem potůčku do ticha. Velmi propracované album s mnoha úžasnými zvukovými nápady, jen občas narušené falešnou flétnou.
*
© Jiří Mazánek & okultura, vMMxv
