(CD, gterma042, gTerma, 2015)
SiJ & Sergey Gabbasov: Zhang-Zhung (CD)
gterma042, gTerma, 2015
Distribuce: HORUS CyclicDaemon
Švédské vydavatelství gTerma pokračuje na svých nahrávkách inspirovaných Tibetem. Na tomto albu jsou dvě delší kompozice. Nejprve se budeme věnovat první o délce 36 minut, která je inspirovaná bőnem, takže se nazývá Bőn Sacred Rituals.
Bőn je náboženství, které v Tibetu předcházelo buddhismus. Je silně šamanisticky orientované, hodně z jeho Mistrů byli šamani, kteří hlavně léčili a dokázali ničit negativní energie v lidech i prostředí. Jejich rituály obsahovaly především recitace svatých textů hlubokým hrdelním hlasem, užívání rituálních nástrojů, hlavně trub a bubnů a tance v maskách bohů a démonů vyjadřující symbolický boj dobra a zla. Když do Tibetu začal pronikat buddhismus, nejprve spolu obě náboženství soupeřila, ale později splynula a tibetský buddhismus dost z bőnu převzal. Avšak i bőn se až dodnes udržel a zdá se mi, že prožívá jakousi renesanci, hlavně v Rusku.
Tato skladba je ovšem bőnem pouze inspirovaná, protože by se dalo říci, že je především ambientní. Můžeme si ji rozdělit do tří částí. V první je jakási invokace asi na roh z buvola s dlouhými, táhlými tóny, doplněná ambientním šumem a občasnými, vzdálenými recitacemi mnichů. V druhé části se šum – jde spíše o prvotní chaos – zesiluje, pomalu se přidávají bubny, které se více a více zesilují. Umlkají v třetí části, která je v podstatě jen sólovou, hrdelní recitací.
Druhá skladba, dlouhá asi 43 minut, se nazývá Tengri a má vztah i k názvu celého alba. Zhang-Zhung je název starobylého království v západním a severozápadním Tibetu, které spadá zhruba do doby železné. Jeho státním náboženstvím byl bőn. Tengri je pro změnu bůh nebes, nejvyšší bůh uralských a altajských národů nebo též národů ugrofinských, turkotatarských a národů sibiřských. V tomto náboženství jsou uctívány i některé hory. Tím se také vysvětluje, proč Sergey Gabbasov využil ve skladbě velké množství akustických nástrojů právě z této oblasti, především různé typy fléten a brumli. Vedle nich tu ovšem máme syntezátory, klávesy, tibetské mísy, hrdelní zpěv a velké zpracování celkového zvuku elektronikou.
Prvních 12 minut skladby je šumem, do kterého šumí zřejmě tuvinská flétna šúr. Je třeba říci, že všechny tyto etnické flétny mají dost silný šum k hlavní hrané melodii. Pak následuje asi 10 minut jenom šumu se vzdálenými zvuky flétny. Nato opět nastoupí šumivá flétna opakující zhruba čtyři tóny. Po nějaké době ji podpoří zvonění tibetských mís a neladící brumle. Flétna mizí, mísy ustupují časem také a z šumu občas vyvstávají táhlé, echované zvuky hlasu a flétny. Vysoce laděná flétna se objevuje asi ve 32. minutě na chvilku a potom se vše ztišuje. Přijde bouřka s deštěm a tibetskými mísami a opět flétna. To je asi nejlepší část alba zvukově i hudebně. Zřejmě jde o moldavský kaval, zvuk flétny je příjemný bez šumu a s jemným alikvotním tónem. V dálce se přidává poněkud falešný šúr. Tak to v podstatě trvá až do konce. Myslím, že na tu délku skladby a velké množství nástrojů to bylo málo vše využito.
*
© Jiří Mazánek & okultura, vMMxv
