(CD, PRO00117, Projekt, 2001)
Unto Ashes: Saturn Return
CD, PRO00117, Projekt, 2001
Distribuce: HORUS CyclicDaemon
The New York Times napsal v kritice tohoto alba následující slova: “Dokonalý soundtrack pro chmurně laděný životní styl se zádušními mšemi, středověkými melodiemi a temnou lyrikou.”
Jako alchymisté ze vzdálené minulosti mísí Unto Ashes bez úsilí předzvěstný apokalyptický folk, hřejivost oněch dávných nástrojů, chlad elektronického věku a moc okultního. Citlivý a okouzlující mužský [Michael Laird] a ženské hlasy [soprán Ericy Hagleové a hojivý hlas Natalie Lincolnové] září oproti hypnotické, neklidné atmosféře starých a arkánních nástrojů.
Saturn Return pohání středověká témata a textury obohacené smyslem pro mystérium a čarování; perfektní pokračování melancholického, elegantního doomu, který poprvé zaujal posluchače při jejich debutu v roce 2000 na albu Moon Oppose Moon. Uslyšíte zde zvuky, kterou bylo lze slyšet na sólových nahrávkách Syda Barretta, kterou podmalovává středověká kurtoasní milostná hudba, babylonské lidové tance a jiskření a kouzelná opojnost onoho rockového jmelí, jež jim propůjčuje neopakovatelnou dynamiku.
Unto Ashes spojují prastaré texty i původní lyriku s neuhasínající nápaditostí. Album začíná skladbou Morte o Merce, vetkávají středověký italský sonet Francesca Petrarcy (1304-1374) do hypnotického perského tance. A renesanční sonet, Sonnet 87 (When As Man’s Life) od Fulke Grevilla, lorda Brookeho (1554-1628), je mnohem modernější a má nenucenější zpracování.
Od A Hymn to Pan (na slova Aleistera Crowleyho – byl by překvapen, že existuje celý žánr temných folkových umělců, který jej považuje za hlavní zdroj inspirace?) a exotické cover od Coil v podobě skladby Ostia (The Death of Pasolini) z nedávno znovu vydaného alba Horse Rotorvator – k níž se váže entuziastické požehnání samotných Coil a je obzvláště opájející. Uvádí ji vytí “vlků”, zvuky, jež tady hraje na saranghi básník z pozdní vlny beat-generation, Louis Landes-Levi. Taková vnímavost pro detail je kořením toho, co činí Unto Ashes tak unikátními – až po krásu a krutost morytátu They Killed Three Little Maids, k němuž si vypůjčili slova od velkého symbolistního spisovatele a autora divadelních her Maurice Maeterlincka, a neřestnou přátelskou klubovku Serve Me se zvuky varhan, které přicházejí ve vlnách jako noční můra, nebo troubadúrský styl A Sa Maitresse, která byla inspirována Current 93, skladbou Let Us Go To The Rose, tam všude Unto Ashes tkají mnohobarevný a vzory oplývající kouzelný koberec: vznešeně krásné, působivé, inteligentní a občas rozrušující.
Je skoro hrozivé, jak monstrózně Unto Ashes rozvinuli svůj impresivní a hrůzu vzbuzující debut Moon Oppose Moon. Ohromující v tom, že i takové album, jakým byl jejich debut, by mělo být korunováno a předstiženo ještě něčím jiným… ale podáno po lopatě, Saturn Return je transcendencí hudby. Titulní strana CD nese reprodukci olejomalby talentované Madeline von Foerster.
Pro všechny, kteří hledají hudbu pro noční hodiny k ještě trochu temnějšímu studiu.
Láska nemá žádnou tvář.
Stojíme tváří v tvář zrcadlům.
Zírám na sebe v tvých očích.
Daruj mi tuto chvíli.
Stojí to za celý můj život dívat se ti nyní do tváře.
Ty mě nikdy neuzříš…
Podívej se na moji tvář.
Jako bych vypadával z dohledu.
Z tvého života a z tvé mysli.
Nikdy jsem tady nebyl.
Nikdy jsme nestáli bok po boku a nezpívali:
Už tě nikdy neuvidím…
Toto byla moje tvář.
Už od počátku a stále;
Zavřelas oči
A otevřela moje.
Udržuj si mě pořád tak jasně
A ztratíš důvod:
Proč bys mě už nikdy neměla vidět.*
Jsem tvůj druh
Jsem muž
Kozlík z tvého stádečka
Zlatý jsem
Jsem Boží tělo pro tvé kosti
květ pro tvůj prut
s kopýtky z oceli
prchám ku skaliskům
drsný od slunovratu až po rovnodennost
A já prchám;
a trhám věčně trvající svět bez konce,
trpaslíku, panno, bakchantko, člověče
v moci Panově!
© LvcSan
© okultura, MMII & MMXII
*
