(Talpress, Praha 2004)
Martin Booth: Magický život Aleistera Crowleyho
462 stran, Talpress, Praha 2004, přeložil Zdeněk Milata, vydání první, vázané, cena 299 Kč
ISBN 80-7197-234-7*
Vážným zájemcům o magii ho jistě není třeba představovat. Autor v této své knize čtenáře dosti podrobně seznamuje s Therionovým životem od kolébky až ke hrobu. Dočteme se zde o Crowleyho dětství, o jeho horolezeckých výkonech a sexuálních výstřednostech, jakož i o četných dalších podrobnostech z mágova pohnutého a dramatického života. Pouze jedna věc jaksi zůstala stranou: Crowleyho magie.
Pokud jsou Crowleyho magické výkony vůbec zmiňovány, pak autor buď zcela otevřeně tvrdí nebo aspoň mezi řádky naznačuje, že šlo pouze o halucinace vyvolané užíváním drog. Booth tímto způsobem degradoval Crowleyho na excentrického dobrodruha a narkomana. Autor sice zřejmě dost pečlivě vybral z různých archivů různá zajímavá fakta, jenže co je to platné, když celkový obraz, který čtenáři předkládá, zůstal žalostně neúplný: chybí totiž to podstatné. Crowley je zajímavý hlavně tím, že byl magikem. Škrtneme-li jeho magické usilování, stane se Crowley jen okrajovou kuriózní postavou. Takový pohled je však více než zavádějící: je hluboce nepravdivý.
Zajímavé je, že Booth na několika místech své knihy napadá Johna Symondse, autora nejslavnějšího Crowleyho životopisu The Great Beast, jehož obviňuje z neobjektivního přístupu a ze zaujatosti vůči Crowleymu, potažmo i z dalších věcí. Symondsova kniha je přitom obecně uznávána za nejlepší a „kanonizovaný“ Crowleyho životopis. Symonds, který na rozdíl od Bootha magii rozumí, věnoval samozřejmě patřičnou pozornost i okultní stránce věci, takže jeho prezentace Crowleyho života je jak fundovanější, tak i – v důsledku své komplexnosti – pravdivější. V čem by měla spočívat Symondsova zaujatost, jsem rovněž nepochopil. Patrně se jedná o nějaké zahraniční spory, do nichž našinec nevidí. Mohu pouze konstatovat, že pokud jde o Crowleyho životopis, měli u nás vydat knihu Symondsovu namísto díla Boothova. Nakladatel prostě, podle mého názoru, šlápnul vedle.
Celkově rozpačitý dojem, který si čtenář z knihy odnáší, posilují občasné překladatelské neohrabanosti, jež naznačují, že překladatel bude asi stejným znalcem magie jako autor. Přepisovat slovo magick jako „magika“ je sice originální řešení, nicméně dost diskutabilní a podle mého soudu i nepříliš šťastné a navíc nezodpovědné. Co když se u nás najdou pitomci, kteří tento patvar začnou používat? Slovo aethyr pochází z henochiánské magie a znamená sféru henochiánského universa. Je rodu mužského neživotného, neboť se nejedná o bytost. Vyvoláme tudíž étyr (v souladu s novými pravidly pravopisu se stavím za fonetický přepis), a žádného „aethyra“. Rovněž tvrzení, že Crowley „zvládl polohu Asana“ mi přijde trochu podivné, neboť ásana (jak zní správný český přepis tohoto slova) znamená poloha. K posouzení, zda tentokrát více zabodoval autor nebo překladatel, bych potřeboval mít k dispozici anglický originál. Na ukázku to ale snad stačí.
Shrnuji. Titul je nešťastně vybraný a neodborně přeložený. Hlavní přínos této knihy spatřuji ve zveřejnění některých málo známých Crowleyho fotografií. Uvážíme-li však, že v důsledku vydání tohoto Crowleyho životopisu u nás patrně jiná a lepší kniha na toto téma asi hned tak nevyjde, jedná se o přínos celkem zanedbatelný.
*
© Josef Veselý
© okultura, MMIV & MMX
