K. Meizter: Travelling Light
CD, HCD 07, HORUS CyclicDaemon, 2006
Distribuce: HORUS CyclicDaemon
Nevypadá to příliš originálně, když slova recenzentova takřka splývají s myšlenkami původní konotace hodnoceného alba, tak jako v tomto případě – po dojmech z poslechu prvního sólového počinu K. Meiztera, vědce a hudebníka, jinak jedné poloviny dua Beyond Sensory Experience (tím druhým je Drakh, známý především z projektů MZ.412 a Nordvagr), pod jehož hlavičkou natočil do těchto chvil šest alb hutného psychoaktivního dark ambientu. Na své sólové prvotině však tento zajímavý Švéd využívá pestřejších vyjadřovacích prostředků a vytváří experimentální zvukové imprese, jež svojí tajemně dusivou atmosférou mohou opravdu zlehka připomenout hudbu k filmům Davida Lynche.
Nejvíce pak možná ústřední melodii z kultovního Twin Peaks v Play It As It Lays včetně vláčných tónů basy a stejného hypnotického vyznění. V ostatních třinácti skladbách však jde mnohem více jen o podobně mlhavé pocity, neuchopitelnost a surreálno. Velmi pestrému a emocionalitou prostoupenému albu však dominují především rytmy – plouživé, někdy řezavější, většinou však nenuceně, až tranceově rozhoupané, jejichž jednoduchost a přímočarost kvalitativně zhodnocuje pestrá paleta jednotlivých zvukových odstínů.
Přestože se Travelling Light nachází v hájemství temné elektroniky, K. Meizter zde filigránsky zapracovává povědomé zvuky a zvolna si pohrává s posluchačovými pocity. Rozmanité hlasy, dětské žvatlání, melancholické tóny piana, psychedelická či vazbící kytara – to vše slévá to jednolitého hudebního toku, jež působí až nečekaně dotaženě a uceleně. Umně mění nastolené tempo a barvu skladby, jako třeba ve výborné The Local Group, jejíž ostřejší, industriálně laděný úvod prokládá rafinovanými rytmy, posléze ji projasňuje až do triphopových barev, aby se nakonec celá slila do zklidněného finále v podobě tklivé nokturnální melodie.
O tom, že Meizter zde zdaleka nevyužívá jen „okoukaných“ žánrových prostředků, přesvědčuje například v Lock and Chain Find Again, za níž by se nemusel stydět ani agilní inovátor kytarového ambientu Aidan Baker. A o tom, že přes veškerou melancholii a tajemno umí překvapit i potutelnou hudební hříčkou, svědčí takřka enovsky delikátní Down the Up-Escalator. Zvukem psychedelické kytary v Detached možná nechtěně vyvolává ducha Nika Turnera z dávných Hawkwind či rockovou podobu Psychic TV, každopádně přesvědčuje o své nesporné invenci, díky níž se mu daří překročit často nadužívané žánrové stereotypy (srv. Some Battle On).
Brněnský label HORUS CyclicDaemon měl zkrátka při volbě svého sedmého albového počinu i tentokrát šťastnou ruku. Jsem přesvědčen, že kvalitu alba tohoto dosud nepříliš známého interpreta nebude muset prodávat pouze jeho účast v dnes již dobře zavedených Beyond Sensory Experience, ani účast Mika Goedrijka z This Morn’ Omina, jež nahrávku výborně zmasteroval a v neposlední řadě ani famózně vypravená grafická podoba přebalu určená pro náročné sběratele (vlastní Meizterův design, tisk na špičkovém žlutém papíře, ručně dělaná obálka a pošetka). Album Travelling Light je totiž samo o sobě i tak velmi povedené.
© Igor Nováček
© okultura, MMVI
*