(Trigon, Praha 2015)
Logos 2015. Sborník pro esoterní chápání života a kultury
128 stran, nakladatelství Trigon, Praha 2015, brožované, cena 199 Kč
ISBN 978-80-87908-13-6
Sborník Logos 2015 se představuje tematickými studiemi dějin francouzského hermetismu a jeho vlivem na vznik českých zednářských, theosofických a okultně-magických lóží.
Úvod patří životopisnému medailonku Dane Rudhyara od Pavla Turnovského, na nějž navazuje rozsáhlá studie nestora českého hermetického faktografa Milana Nakonečného o Francouzském hermetismu na přelomu 19. a 20. století, v níž byly pojednány i osoby nikoliv galského původu, jako A. E. Waite, Karl Kellner, Theodor Reuss, Aleister Crowley (špatně skloňovaný) a další, všimli jsme si však, že byl vynechán přímý předchůdce francouzského magického obrození – Fabre d’Olivet, okcitánský učenec, literát, básník, skladatel a mystifikátor, jehož biblická a filosofická hermeneutika ovlivnila mnohé okultisty, jako např. Eliphase Léviho, Gerarda Encausse a Édouarda Schurého.
Tomáš Jan Hoyer se v článku Vyvolení kněží vesmíru a theurgický martinismus zabýval organizační činností Martinéze de Pasqually, který ovlivnil Františka Kabeláka, zejména jeho práci Magia divina.
Od téhož autora pochází Pojednání o reintegraci bytostí Martinéze de Pasqually, jehož studie upomenou na učení Jacoba Böhmeho; poprvé si můžeme přečíst jeho apokryfní pojetí Kainovy vraždy Ábela.
Srdce potěšil Odjezd Arthura Rimbauda (z Iluminací přeložil Miloslav Topinka) s parníčkem před tváří slunce, hlubinně zanořeným AR a dalšími literáty na obláčku.
Ivo Chmelař se konečně dostal k dopsání historie původu rosenkruciánských snah Joséphina Péladana v článku Růže a kříž z Toulouse.
Lukáš Loužecký v medailonku Vivat Papus! oslavil 150 let od narození Gérarda Encausse.
Robert Ambelain upozornil na svorník spojující český a francouzský martinismus krátkou statí Chevillonovo zasvěcení.
Martin Langer přidal obrazové i slovní momentky nazvané Paříž – inzerát.
Otto Štemberka, Petr Kotyza, Zdeněk Semerád a Pavel Zahradník se zadívali do 18 oken katedrály Notre-Dame a svá vidění nazvali: Nelze vidět – možná spatřit.
Anna Hánová přeložila rozsáhlé „à la Fulcanelli“ zamyšlení nad Alchymickým portálem katedrály v Metách Jean-Marie Mahoua, které jest opravdovou perlou tohoto sborníku.
Autorem váchalovsky barevného dřevorytu reprodukovaného na obálce je Miloslav Moucha, který nadto na str. 75 zachytil zrod svých deseti dřevorytů ke knize Berešit, z nichž ten na předchozí straně upomene jemnou strukturou dřevorytu na Františka Koblihu. Geneze byla dílem Prozřetelnosti, neb jak by bývalo bylo dílo skončilo nebýt jeho setkání v hospodě U krále s Láďou Moučkou…
Anastasius Bordelteriör (pozoruhodné krytí!) vybral ukázky z knihy R. A. Schwallera de Lubicz Symbol and the Symbolic – Ancient Egypt, Science and the Evolution of Consciousness, které shrnul pod stejnojmenný název Symbol a symbolika.
Ondřej Lesák na něj navazuje mýtoetymologickou studií Fulcanelli – Rudhyar – Schwaller, která vás zavede až modré hvězdě Orionu vycházející z moře (Lazmari), rovněž zpodobované jako šesticípá modrá hvězda v pantaklu řádu lóže U modré hvězdy.
Ještě jednou se čtvero brachů seskupilo kolem lahvice Bacbuc, zapili jedy mlékem a z toho vzešly Přípitky filosofů.
Milan Maťaše nás provede nástrahami od práce mentální k práci rituální – úryvek Magie mysli převedla –zz– ze slovenského originálu.
Petr Kalač se ve studii Meyer, Zeyer, Weinfurter a jejich pokus o uchopení francouzské esoterní tradice zabývá přenosem martinismu do českého prostředí na pozadí známých osobností, a z úst Meyrinkových i Weinfurterových zaznívá docela tvrdá kritika na způsoby, jichž se dostalo členům lóže. Karel Weinfurter to ostatně rozvíjí v článku z 1. čísla I. ročníku Okultní a spiritualistické revue z roku 1921, nazvaném Z mých vzpomínek na založení Theosofické společnosti v Praze. Nahlédnout do intimní sféry českého hermetismu umožňuje Neznámá „okultní“ korespondence Julia Zeyera s Gustavem Meyrinkem a Karlem Weinfurterem díky nalezeným třem dopisům Gustava Meyrinka, které s pomocí dalších spolupracovníků předkládá opět Petr Kalač.
Ze záběru sborníku tak vybočuje obsahem jen ukázka z knihy Raphała Prinkeho, jejíž české vydání připravuje Academia. Prorocký vitalismus 14. století přibližuje méně známé postavy alchymistů a spagyriků: Pseudo-Arnalda z Villanovy, Pseudo-Ramona Lulla a Jana z Rupescissy.
Logoidní recenze na knihy, které zaujaly některé známé recenzenty (Milan Nakonečný aj.), najdete od strany 121.
*
© San
© okultura viMMxvi
